Představení knihy Petra Fialy a Františka Mikše Konzervatismus dnes do ostravského Domu knihy přilákalo velké množství čtenářů. Po úvodním slově…
Minulý týden se uskutečnil další z pravidelných klubů Pravého břehu – Institutu Petra Fialy. Tentokrát pozvání přijal prof. Vít Hloušek z Fakulty…
V klubu Pravého břehu na téma „Co udělat, aby nás nezadusila byrokracie a papírování“, jsme tentokrát přivítali vzácného hosta, předsedu…
Na debatě v brněnské Šelepce se sešli dva hosté z médií, Johana Hovorková (Forum24), která zastoupila původně přihlášeného Pavla Šafra,…
Má eurorealismus ještě smysl, nebo by evropští konzervativci udělali lépe, kdyby infiltrovali lidovecko-socialistický mainstream? Zní to jako typická akademická otázka,…
Na velké debatě Pravého břehu o naší bezpečnostní situaci vystoupili generál Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO, předseda ODS…
🇬🇧 Britský historik Robert Tombs se v aktuálním The Spectator pustil pseudo-historických analogií, které "Leavers" i "Remainers" využívají, aby obhájili své pozice. Leavers dle něj dělají chybu, když považují Velkou Británii za natolik výjimečnou, že jako jediná dokáže vzdorovat nedemokratickému unijnímu federalismu. Část pravdy v tom jistě je, ale jak Tombs upozorňuje "nejsme tak výjimeční, jak si myslíme." A nemyslí si to ani zbytek Evropy. V pseudo analogiích Remainers ale vidí větší problémy. Kritizuje jejich představu, že garantem míru v Evropě je EU a že triumfální evropská jednota je historicky nevyhnutelná. Víme přitom, že za mír v Evropě může NATO a rozšíření demokracie. Unijní volání po "ever closer union" je zase způsobeno spíše strachem z rostoucí Číny a domněnkou, že jedinou naší nadějí je držet pohromadě. V posledních měsících se navíc zdá, že argumenty Remainers jsou stále méně o EU a více o "nedobrotě" a nálepkování (nostalgický imperialista, xenofob) těch, kteří #Brexit podporují. Rozhodně doporučujeme přečíst celý článek! Třeba u kávy po obědě. ☕️🤓
🇨🇿✌️ Den hanby 21. srpen 1969 znamenal definitivní konec nadějí na reformy. Normalizace byla o den později završena tzv. pendrekovým zákonem, kterým komunistický režim krvavé potlačení demonstrací legalizoval. Události 21. srpna 1969 byly o to smutnější, že tentokrát nestříleli už cizí okupanti, ale Čechoslováci, příslušníci Lidových milicí. Těm se říkalo též "ozbrojená pěst dělnické třídy" a udeřila opravdu tvrdě. Historik Oldřich Tůma situaci hodnotí následovně: Rozhodnutí vyslat proti lidem do ulic tyto (Lidové milice) pro podobný účel naprosto nevycvičené, řádně nevybavené, zato ale pistolemi a samopaly s ostrým střelivem bylo zločinem samo o sobě. V Brně byli zastřeleni dva lidé Danuše Muzikářová na Moravském náměstí a Stanislav Valihrach na Orlí ulici. O den později byl na stejné ulici postřelen i Jiří Ševčík, kulka mu zasáhla míchu a ochrnul. Vážně zraněno bylo ještě dalších 7 lidí, většina z nich postřelena. Celkem bylo dle záznamů VB zraněno 29 lidí. Počet je ale nutné brát s rezervou kvůli brutalitě zásahu. Postiženy musely být desítky, možná stovky osob, které ze strachu z možného postihu lékařskou pomoc nevyhledaly nebo zdravotníci jejich ošetření nenahlásili. Celkem bylo v Brně vyšetřováno 656 osob, převážně do 25 let. Případy policejní brutality z dnů 21. a 22. 8. 1969 nikdy nebyly prošetřeny. Mjr. O. Chudoba na schůzi VB 27. 8. 1969: Je třeba jasně říci, nikdo se nebude nikomu omlouvat, proč se to či ono porušilo v průběhu zákroku. Vláda dala jasné pokyny likvidovat demonstrace a výtržnosti všemi prostředky. Proto státní síla jich použila (...) Orgánové nebudou bránit odpovědnosti za to, jestli někdo od nich obuškem dostal nebo nedostal, ale bude se posuzovat pouze taktika a připravenost zásahu. Se stížnostmi se nic dělat nebude. Zdroj: Jan Břečka, 2009, Divoký západ si z našeho státu už dělat nedáme... http://bit.ly/2KXlFWX
V srpnu 1969 se v Brně konalo mistrovství světa v dráhové cyklistice, závěrečný závod družstev vyhrál 20. 8. tým Sovětského svazu. To bylo pro publikum příliš a před hraním hymny vítězů začali hromadně odcházet, z 9000 fanoušků zbylo asi 500, přičemž někteří z nich se dle záznamů dopustili provokací, pískali, pokřikovali urážky apod. Text na obrázku níže pochází z letáku, který byl 2. července doručen do národního podniku Tesla Brno. Zdroj: Jan Břečka, 2009, Divoký západ si z našeho státu už dělat nedáme... http://bit.ly/2KXlFWX
Je konzervatismus stále nosný ideový proud, nebo už své hlavní „bitvy“ v globalizované společnosti dávno prohrál? Může nás dnes ještě nějak inspirovat? Autoři v knize shrnují své politicko-filosofické úvahy, které delší dobu publikují v revui Kontexty a v dalších časopisech a publikacích. Zamýšlejí se nad tím, jak v dnešním světě uchopit konzervativní myšlenkovou tradici, zejména anglosaskou, a jak ji lze…
více o knizeDěkujeme za všechny příspěvky na provoz a propagaci Pravého břehu.
Dary prosím zasílejte spolu s informací e-mailem na č. ú. 2101050145/2010 (Fio banka, a.s.), variabilní symbol 2015.
