Jak Čína ovládá Hollywood

10. května 2020, Martin Fiala

Dnes si ukážeme několik příkladů rostoucího vlivu Číny na hollywoodskou produkci.

Sledujete-li pozorně úvodní titulky pátého pokračování Mission: Impossible – Rogue Nation („Národ grázlů“), můžete si všimnout jména herečky Zhang Jingchu, které se objevuje mezi herci hlavních rolí. Marně jsem si i po několika zhlédnutích snažil vybavit, kde že se ve filmu objevuje klíčová asijská postava. Nakonec jsem zjistil, že se Zhang Jingchu ve filmu objeví přesně na čtyřicet vteřin – hraje sekretářku šéfa CIA (Alec Baldwin) a v jediné scéně obsluhuje detektor lži, na kterém je vyslýchán Benji Dunn (Simon Pegg).

Že má známý herec jméno v titulcích na významném místě, i když se ve filmu objevuje jen chvíli, není nic nového. Byla snad role Jingchu původně významnější, a nakonec ji vystřihli? Kdepak. Produkci filmu jen z velké části zaplatila čínská produkční společnost Alibaba Pictures a státem vlastněná společnost China Movie Channel. Prominentní místo oblíbené čínské herečky bylo buďto podmínkou pro spolufinancování blockbusteru, nebo možná krok, jak do kin přilákat více Číňanů.

Hlavně bez medvídka Pú!

Jsou i mnohem kontroverznější případy. V pokračování filmu Top Gun už pilot Maverick na své ikonické bundě nemá vlajky Tchaj-wanu a Japonska, protože film spolufinancují čínské společnosti Tencent Pictures a Hua Wen Movie Group. V čínské verzi snímku Bohemian Rhapsody není jediná zmínka o homosexualitě Freddieho Mercuryho, i když je ve filmu klíčová, protože Čína si vyžádala všechny problematické scény vystřihnout.

I nejnovější snímek režiséra Quentina Tarantina, Once Upon A Time In Hollywood (Tenkrát v Hollywoodu), se potýkal s cenzory. Film spolufinancovala čínská společnost Polybona Films a čínská strana požadovala, aby z filmu vypadla scéna, ve které kaskadér Cliff Booth (Brad Pitt) přepere legendárního herce a mistra bojových umění Bruce Leeho (Mike Moh), který pocházel z Hongkongu. Tarantino je ale jeden z mála dnešních režisérů, který má právo na finální sestřih, a protože jakékoli zásahy odmítl, film v Číně vůbec nebyl uveden.

Nejdále v úpravě filmů pro potřeby čínského trhu zašlo studio Marvel. Iron Man 3, spolufinancovaný společností DMG Entertainment, v Číně obsahoval čtyři minuty scén speciálně určených pro čínské diváky (v roli doktora se tu objeví místní herecká hvězda Wang Xueqi a najdete tam třeba reklamy na čínský mléčný produkt Gu Li Duo). Ve snímku Doctor Strange měla být podle komiksové verze jedna z hlavních postav, The Ancient One (Tilda Swinton), původem z Tibetu, což by v Číně samozřejmě neprošlo. A v nové verzi Rudého úsvitu (Red Dawn) z roku 2012 se Američané měli bránit invazi Číňanů (v původní verzi z roku 1984 to byli Sověti), po zásahu cenzorů však Ameriku nakonec napadli Severokorejci.

A nakonec to nejlepší. V Číně jsou kategoricky zakázány všechny filmy s postavou medvídka Pú. Proč? Protože na sociálních sítích je k oblíbenému medvědovi posměšně přirovnáván samotný čínský prezident Xi Jinping, takže jakákoli scéna s medvídkem je v čínském kině nemyslitelná.

Pokrytectví filmového průmyslu

Toto není problém jen nějakých čínských korporací, které využívají dominantní postavení na trhu k prosazení svých zájmů. Tohle je situace, kdy čínská komunistická vláda buduje svou image ve světě skrz americká filmová studia. Jako všichni komunisté, i ti čínští moc dobře chápou, že jejich propaganda se bude nejlépe šířit skrze masovou kulturu.

A hollywoodská studia zatím neprotestovala, naopak byla zatím ochotna udělat téměř cokoliv, aby se do Číny dostala. Kdo se zalíbí vládě a trefí se do vkusu čínských diváků, má po finanční stránce vyhráno. Čína nedávno překonala USA v počtu prodaných lístků, už několik let má nejvíce kinosálů (asi 60 000 oproti 40 000 americkým), v roce 2018 tam filmy vydělaly 9 bilionů dolarů, což je téměř tolik jako na celém severoamerickém kontinentu. Nebýt koronavirové krize, Čína by se letos podle odhadů s přehledem stala největším filmovým trhem na světě. Čína na svůj trh nicméně pouští jen 38 filmů ročně, a všechny si předem pečlivě zkontroluje…

Hollywood se v posledních letech vyznačuje hlavně pokrytectvím.

Doposud bylo nereálné, že by se proti tomu někdo ozval. Hollywood se v posledních letech vyznačuje hlavně pokrytectvím. Celebrity denně přirovnávají Donalda Trumpa k Adolfu Hitlerovi, ale vůbec jim nevadí poklonkovat totalitnímu režimu a cenzurovat vlastní filmy. Teď si toho všiml i americký senátor Ted Cruz, který před pár dny přišel s návrhem tzv. SCRIPT Act („Stopping Censorship, Restoring Integrity, Protecting Talkies“). Cruz chce hollywoodským studím dát na vybranou: Pokud bude film jakkoli upraven pro potřeby čínských cenzorů, nebude se na něm americká vláda podílet. (Hollywood má dlouhou tradici spolupráce s americkým Ministerstvem obrany. Pentagon studiům zajišťuje přístup do armádních zařízení, zapůjčuje techniku nebo odborné konzultanty. Konec této spolupráce by pro studia byla těžká rána.)

Filmy by také musely jasně sdělit, zda do nich zasáhla totalitní cenzura (podobně jako teď deklarují, že během natáčení nebyla zraněna zvířata). Myslím, že jde o velmi rozumnou legislativu. Filmaře nijak neomezuje, pouze jim definuje podmínky. Pokud se kvůli zisku podvolujete požadavkům totalitního režimu, diváci by to měli vědět.

Fiala Martin

Martin Fiala

redaktor v nakladatelství Books & Pipes

štítky: #




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin sdílet na google plus odebírat newsletter