Zítřek nikdy neumírá, poctivá novinařina ano

21. července 2019, Martin Fiala

V pondělí jsme se v médiích dočetli, že agentem 007 bude v nejnovější bondovce žena. Britská herečka s jamajskými kořeny Lashana Lynchová bude hrát Nomi, novou agentku 007, zatímco James Bond bude odpočívat v důchodu na Jamajce.

Ve spojitosti s touto zprávou vyvstalo několik problémů. Lidé na obou stranách politického spektra začali zprávu využívat pro získání politických bodů. Někteří v ní viděli zdánlivě revoluční rozhodnutí producentů, jiní truchlili nad definitivní smrtí nejdéle běžící filmové série. Obě skupiny se mýlily. Nebyla to však chyba fanoušků, ale médií. Ta totiž zprávu napsala tak, aby vyvolala dojem, že Lynchová nahradí Daniela Craiga i v následujících filmech. Pokud by k tomu došlo, skutečně by to znamenalo brzký zánik bondovek a všech principů, na kterých stojí. Pravda to ale není. Novináři se jen snažili o umělé vyvolání konfliktu.

007 je jen číslo

Na první pohled se může zdát, že jméno James Bond a číslo 007 jsou neoddělitelné, protože to tak naznačuje marketing i známá ikonografie kolem filmů. Ve skutečnosti tomu tak úplně není. V rámci série bylo číslo 00 přiděleno několika vybraným agentům, kteří operují výhradně mimo území Británie a mají povolení zabíjet. Například ve filmu Muž se zlatou zbraní (1974) se dozvídáme, že číslo 002 patřilo jistému Billu Fairbanksovi, než ho zabil Scaramanga. Totéž číslo pak o několik filmů později nosí jiný agent v bondovce Dech života (1987). Snad nejčastěji se objevuje agent 009. Poprvé ho vidíme umírat v Chobotničce (1983) a následně se jiný agent stejného čísla pokusí o zabití hlavního padoucha ve filmu Jeden svět nestačí (1999). Naposledy o agentovi 009 slyšíme ve filmu Spectre (2015), když mu Bond ukradne jeho speciálně upravený Aston Martin DB10. A to nemluvím o tom, že hlavním padouchem ve Zlatém oku (1995) je Alec Trevelyan, nositel čísla 006.

Sám James Bond nebyl 007 vždy. Většinu filmu Povolení zabíjet (1989) stráví Bond mimo aktivní službu, poté, co sám dobrovolně rezignuje. To samé platí pro snímek Skyfall (2012), kde je Bond pro změnu celou první třetinu filmu považován za mrtvého. Povolení zabíjet je mu odebráno i v Dnes neumírej (2002). Ani v knižních předlohách tomu není jinak. V předposledním románů Flemingovy knižní série Žiješ jenom dvakrát (1964) vyráží Bond na diplomatickou misi do Japonska. Po událostech z předchozí knihy je stažen z aktivní služby a dostává číslo 7777. (Právě o tomto románu se mimochodem nejčastěji mluví jako o inspiraci pro nejnovější bondovku. Nicméně podotýkám, že původní kniha má jen velmi málo společného se stejnojmennou adaptací z roku 1967.)

Samotný fakt, že číslo 007 bude v příští bondovce patřit jiné postavě, není v rámci historie série ani nový, ani šokující.

Novinkou v bondovkách není ani přítomnost žen v sekci 00. Stačí se podívat na zasedání agentů 00 ve filmech Thunderball (1965) nebo Jeden svět nestačí. Ve snímku Dnes neumírej je sice Bond od poloviny filmu v aktivní službě, ale hlavním agentem, na kterého ‚M‘ spoléhá, je žena, Miranda Frostová.

Jinými slovy, samotný fakt, že číslo 007 bude v příští bondovce patřit jiné postavě, není v rámci historie série ani nový, ani šokující.

Dinosaurus Bond

Ikonické spojení Bondovy postavy a jeho tradičního čísla samozřejmě nemůžeme úplně přehlížet. Přidělit jej ženě v sobě nevyhnutelně nese jisté politické stanovisko. Jenže něco podobného do konceptu bondovek vždycky patřilo. James Bond je „Man out of his time“. Celá podstata bondovek spočívá v tom, že Bond musí čelit soudobé politické a společenské situaci a najít si své místo ve světě. Ve Flemingových románech se Bond vyrovnává s postupným rozpadem Britského impéria a s následky války. Svůj smysl nalézá ve studené válce – a na její konec následně reaguje ve filmech od Zlatého oka dál. V éře Daniela Craiga se zase Bond snaží zorientovat ve světě po 11. září. Dává tedy smysl, že se dočkáváme i nějaké reflexe dneška. (Mimochodem, na feminismus už Bond jednou vtipně reagoval ve filmu Špion, který mě miloval (1977). Celý snímek stojí na rivalitě Bonda a stejně schopné ruské agentky Anyi Amasové. Ani tato silná žena ovšem nakonec neodolá jeho šarmu.)

Úlohou bondovek nikdy nebylo ukazovat svět, jaký chceme. Jistě, Bond nosí luxusní oblečení, jezdí v nejlepších autech a získá téměř každou ženu, na kterou pomyslí (i když ve Flemingových románech zdaleka méně častěji než ve filmech). Bondovky vždy reflektovaly současný svět a postavu Jamese Bonda pravidelně zasazují do jakési opozice k němu.

Proto nedává smysl, aby postava Bonda změnila rasu nebo pohlaví. Zabilo by to smysl celé série a zbouralo tematické pilíře, na kterých knihy i filmy stojí. A dokud práva na bondovky patří rodině producentů Broccoliových, nemusíme se obávat. Barbara Broccoliová několikrát sama potvrdila (naposledy v říjnu 2018), že Bond nikdy nebude žena. Spoluscénáristka nové bondovky Phoebe Waller-Bridgeová sice uvedla, že je důležité, aby byly ženské postavy v nové bondovce důkladně promyšlené a zacházelo se s nimi správně, zároveň ale dodala, že Bond musí zůstat věrný své postavě a že jeho charakter a názory se nemají měnit. Tyto výroky rozhodně nenaznačují, že by se příští bondovka měla stát propagandou feministických hnutí.

Pokud má Craigova série nějaké zastřešující téma, je to téma optimistické. Casino Royale (2006), Quantum of Solace (2008), Skyfall i Spectre zacházejí s Bondem jako s přežitou postavou, s člověkem, kterého už nikdo nepotřebuje. V průběhu filmů ovšem Bond vždy ukáže, že bez lidí, jako je on, bude naše civilizace ztracena. Navzdory tomu, co se nám snaží namluvit média, rozeznávám stejné téma i v právě natáčené pětadvacáté bondovce. Očekávám, že uvidíme film, ve kterém si Bond uvědomí, jak mu jeho práce chybí, zdrženlivě se vrátí z důchodu a na konci filmu získá svoje původní číslo zpět.

Clickbait 007

Pokud bych se zmýlil a film by se skutečně zvrhl v něco, co bondovkám „nesluší“, budu patřit mezi přední kritiky takových rozhodnutí. Svou oblíbenou filmovou sérii ale odmítám odepsat na základě článků několika novinářů, kteří se ani neobtěžují strávit pět minut na Wikipedii a nastudovat si základní fakta. Pokud by totiž novináři chtěli o celé věci skutečně informovat, zasadili by toto nezvyklé rozhodnutí do historického kontextu série. Ano, podstatná část lidí by s tím stále nesouhlasila, ale nedošlo by k této vyhrocené diskusi.

Je to vlastně trochu ironické. V bondovce Zítřek nikdy neumírá (1997) je hlavním padouchem mediální magnát a majitel deníku Tomorrow Elliot Carver, který se snaží rozpoutat válečný konflikt mezi Spojeným královstvím a Čínou. Jeho cíl? Po vypuknutí války jeho mediální korporace získá exkluzivní vysílací práva v Číně a vydělá ohromné peníze. V komornější podobě je dnes takto absurdně znějící filmová zápletka téměř realitou.

Jde o další klasický případ, kdy média rozpoutávají společenskou bouři, spoléhají na neznalost svých čtenářů, a především se snaží získat více kliknutí na jejich stránky. Je to zbytečné a nebezpečné. Začíná to u relativně bezvýznamných filmových novinek, končí to u hlavních zpráv.

Fiala Martin

Martin Fiala

redaktor v nakladatelství Books & Pipes

štítky: #




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin sdílet na google plus odebírat newsletter