Prezident podepsal návrh vládní návrh rozpočtu na rok 2025
18. prosince 2024, Tomáš Kareš
Začátkem prosince se po obstrukční exhibici opozice podařilo ve sněmovně schválit návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2025. Ten tak zamířil k podpisu k prezidentovi Petru Pavlovi. Ten si přál vysvětlit a zodpovědět několik otázek, či pochybností které k návrhu rozpočtu měl.
Minulý týden se proto setkal s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Petr Fiala po schůzce prohlásil, že se domnívá, že se mu podařilo prezidentovy otázky zodpovědět a veškeré obavy rozptýlit. Prezidentovy výhrady s týkaly zhruba půl procenta příjmů a procenta výdajů. Ministr financí reagoval, že pokud by taková situace nastala, bude řešena skrze snížení některých z neinvestičních výdajů.
Premiér s ministrem financí prezidenta zjevně přesvědčili. Ten totiž nepodlehl tlaku svých poradců (kteří se často skrze prezidenta snaží prosazovat své vlastní ekonomické zájmy, viz zcela zbytečná debata o euru na počátku letošního roku) a v úterý návrh zákona o státním rozpočtu podepsal.
Pojďme si připomenout, jak je rozpočet na příští rok sestaven. Plánované příjmy jsou ve výši 2086,1 miliard Korun. Výdaje 2327,1 miliard Korun. Obě čísla jsou již včetně prostředků EU. Deficit je tím pádem dosáhne hodnoty 241 miliard Kč. Pro nás, fiskální jestřáby, je to stále přece jen relativně vysoké číslo, ale důležité je podívat se na dynamiku. Deficit je téměř o 120 miliard nižší, než v roce 2022.
Rozpočet na rok 2025 má tři hlavní priority, kterými také vláda plní programové prohlášení.
Růst a investice – rozpočet je rekordně proinvestiční, nedusí ekonomický růst a zároveň se snaží o postupnou rozpočtovou konsolidaci. Rekordní navýšení investic je patrné z investičních výdajů ve výši 250 miliard , což je o 65 miliard více než letos. Nejvyšší objem nárůstu investic je v rozpočtu SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) což se promítne do pokračování výstavby a rozvoje dopravní infrastruktury, která již v současnosti prochází výraznou a znatelnou proměnou.
Znalostní ekonomika – s tou se pojí zvýšení výdajů na školství o 21,9 miliard včetně zdrojů od EU. Do tohoto zvýšení spadá také posílení prostředků pro vysoké školy ve výši 4 miliard. Dále také dochází k posílení výdajů na vědu výzkum a inovace o 3,7 miliard na celkem 51,6 miliard Korun.
Bezpečnost – Výdaje na obranu České republiky dosáhnou v roce 2025 circa 160 miliard Korun a tím pádem opět splňují zákonnou podmínku 2% hranice HDP. Již dnes je zřejmé, že vzhledem k turbulentní geopolitické situaci jsou 2 % HDP na obranu holým minimem, pod které si nemůžeme dovolit klesnout.
Od opozice jsme často slýchali, že je rozpočet nerealistický, nebo že není pro růstový, či že s deficitem 241 miliard vláda rezignovala na potřebu fiskální konsolidace. Nebo že chybí peníze na školství či, že platy státních zaměstnanců rostou pomalu. Jaká jsou ale fakta?
Výdaje na investice jsou vyšší než deficit, kapitálové výdaje jsou vyšší o 72,4 miliardy oproti rozpočtu Aleny Schillerové na rok 2021. Vláda pokračuje v dlouhodobé konsolidaci. Za vlády Petra Fialy klesl rozpočtový deficit o 180 miliard a Maastrichtská dluhová kritéria jsou plněna a naprosto pod kontrolou.
Rozpočet na školství byl navýšen o skoro 22 miliard, průměrný plat učitele podle MŠMT přesáhne 52 tisíc. Objem platů pro stávající státní zaměstnance poroste o 5 %. Státní správa podle opozice bobtná – ano, kvůli nárůstu počtu učitelů a příslušníků armády. Rostou i daňové příjmy – to je velmi bolestné zejména pro hnutí ANO, neboť jasně dokazujeme, že to jde i bez zaklekávání a fízlování podnikatelů. My podnikatelům věříme.
Jsem proto rád, že premiér i ministr financí všechny prezidentovy obavy rozptýlili a přesvědčili ho, že rozpočet je pro-růstový, pro-investiční, je sestaven kvalitně a transparentně a povede k prosperitě České republiky. Rozpočet přináší občanům jistotu, že stát bude investovat, a že dělá ta správná opatření, která povedou k růstu kvality života našich občanů.