Závěr roku v politice je tradičně ve znamení schvalování státního rozpočtu. V posledních letech ovšem rozpočty končí v hlubokých deficitech, nejjednodušším pohledem je porovnání čísel posledních dvou ministrů financí – Aleny Schillerové a Zbyňka Stanjury. A zejména při tomto pohledu hraje hnutí ANO nefér hru.

Faul první: Plán vs. Realita

Alena Schillerová nás za čtyři roky jejího působení na ministerstvu financí plánovala zadlužit o 1,4 bilionu korun (plánované deficity). Ovšem vždy schválně podhodnotila příjmy a nadhodnotila výdaje, aby se na konci roku mohla poplácat po zádech „jak dobře to vede“. Důležité je proto reálné zadlužení. Reálně vzrostl deficit o 816 miliard. Zde je ale problém s rozpočtem na rok 2022. Sestaven byl sice Alenou Schillerovou, ale podle hnutí ANO deficit padá na hlavu současného ministra financí. S připočtením deficitu roku 2022 se tak dostaneme na číslo 1,17 bilionu korun, což je pořád strašně moc, a ještě navíc o 230 miliard jiné číslo, než které plánovala.

Faul druhý: Slíbit hory doly

Hnutí ANO je ztělesněním populismu. Je schopno vám tvrdit, že kdyby vládli, zvyšovali by důchody, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, snížili by DPH na nulu, daně živnostníkům, spotřební daně na benzín a naftu, a k tomu všemu by vám, jako třešničku na dortu, slíbili vyrovnaný rozpočet. Když se člověk zeptá, jak by toho dosáhli, odpoví vám svou mantrou – EET, tedy systémem, který znamenal šikanu živnostníků, za které teď tak hrdinně „bojují“.

Realita čísel

Co ale hnutí ANO z lhaní usvědčuje? Jsou to samozřejmě jejich vlastní slova. V červnu 2021 na tiskové konferenci po jednání vlády vystoupila ministryně financí Alena Schillerová se střednědobým výhledem rozpočtu na roky 2023 a 2024.

Původní deficit Aleny Schillerové pro rok 2022 byl 390 mld. Kč, po úpravách byl schválen ve výši 376 miliard a předán, jak říká hnutí ANO, „v mašličkách“ současné vládě. Současná vláda deficit ještě o téměř 100 miliard osekala. Deficit tak měl být 280 mld. Kč. Bohužel však přišla ruská agrese na Ukrajině a vlivem energetické a uprchlické krize se deficit vyšvihl na 360 miliard korun, což je ale pořád o 30 miliard méně, než plánovala Alena Schillerová.

Pro rok 2023 plánovala Alena Schillerová ve svém zářném výhledu neuvěřitelný deficit 370 mld. Kč a pro rok 2024 deficit 343 miliard. Můžeme je jednoduše srovnat s deficity Zbyňka Stanjury. Ty byly za rok 2023 288 miliard a letos 252 miliard korun (po povodních o 30 mld. víc). Důležitější je však kontext.

Deficity plánované Alenou Schillerovou byly směřovány na „klidné postcovidové roky“ plné ekonomického růstu. Jak jsem uvedl dříve, nemohla počítat s válkou na Ukrajině, s uprchlickou krizí a energetickou krizí, se zvýšenými úrokovými sazbami a s povodněmi. Přesto nás během tří posledních let plánovala zadlužit o 160 miliard více, než nás zadlužila současná vláda, která se musela vypořádat se všemi zmíněnými krizemi.

Člověk by si mohl říct, že možná Alena Schillerová chtěla prozíravě investovat třeba do modernizace armády, a proto plánovala tak vysoké schodky. Trefa vedle! Na armádu Alena Schillerová plánovala dávat 1,45 % HDP v roce 2022, 1,46 % v roce 2023 a 1,47 % v roce 2024. Ani zdaleka jsme se neměli přiblížit k našemu aliančnímu závazku, který současná vláda plní i s nižším deficitem.

Přestože bychom si všichni přáli vyrovnaný rozpočet, buďme rádi za současnou vládu, která vždy zvládla udržet schválený rozpočet, která konsoliduje, která zvládla všechny krize a přitom rekordně investuje.

---