V oblasti justice se Pavlu Blažkovi od nástupu do funkce podařilo prosadit několik zásadních reforem. Ty měly za cíl modernizovat a zefektivnit český právní systém. Některé z nich se přitom týkají vysoce diskutovaných témat, jako je redefinice trestných činů, zlepšení postavení dětí v právním systému a proměna právní praxe v oblasti návykových látek. Podívejme se na konkrétní kroky, které už byly realizovány nebo jsou v následujících měsících plánovány.

Změna definice znásilnění

Jedním z významných kroků v oblasti trestního práva je změna právní definice znásilnění. Poslaneckou sněmovnou byla schválena dokonce jednomyslně. Jejím klíčovým principem je koncept „NE znamená NE“, podle kterého se za znásilnění považuje jakýkoli pohlavní styk bez souhlasu vyjádřeného slovně či neverbálně. Novela také zohledňuje situace, kdy oběť není schopna odporu kvůli bezbrannosti či silnému stresu. Zvyšují se trestní sazby, zejména za znásilnění nezletilých, těhotných žen nebo s použitím zbraně. Dále se zavádí nový trestný čin sexuálního útoku pro méně závažné praktiky a rozšiřuje se definice sexuálního nátlaku. Posiluje se také právo obětí být slyšeny v trestním řízení a jejich výpovědi budou více zohledňovány při rozhodování o trestu.

Dekriminalizace marihuany

Další významnou oblastí reforem pod Blažkovým vedením je dekriminalizace marihuany. Novela, která zatím ve sněmovně prošla prvním čtením, má za cíl snížit kriminalizaci uživatelů a soustředit se spíše na organizované zločiny a výrobu drog. Nově by tak mělo být legální pěstování tří rostlin konopí a držení 25 gramů marihuany venku a 50 gramů doma.

Rozšíření finančních trestů

Součástí trestněprávní reformy je také posun směrem k alternativnímu trestání a celkově modernějšímu pojetí trestní politiky. Cílem jsou takové postihy, které by byly efektivní, ale zároveň neomezovaly osoby tak zásadně, jako je tomu například v případě trestu odnětí svobody. Finanční tresty jsou soudy v posledních letech využívány stále častěji a v mnoha případech se ukázaly jako účinný nástroj.  

Zákon o státním zastupitelství

Novela zákona o státním zastupitelství, schválená v roce 2024, přináší několik klíčových změn zaměřených na posílení nezávislosti a transparentnosti státního zastupitelství. Nově zavádí sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce bez možnosti opakování. Jasně stanovuje pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců. Nejvyššího státního zástupce může i nadále odvolat vláda, avšak zákon nyní specifikuje konkrétní důvody pro odvolání, proti nimž se může nejvyšší státní zástupce bránit u Nejvyššího správního soudu.

Další změny

To samozřejmě nejsou všechny reformy, které se chystají nebo které se už podařilo prosadit. Ze všech dalších lze jmenovat třeba omezení role přísedících u soudů, úpravu nakládání s příjmy vězňů, ale třeba také zjednodušení systému pěstounské péče. Resortu spravedlnosti se tak postupně daří naplňovat programové prohlášení vlády. 

---