Je to potvrzené, česká ekonomika loni vzrostla o procento. Statistici dokonce zpřesnili odhad vývoje posledního čtvrtletí, který je příznivější o další dvě desetiny procenta. Nejvíce se na růstu ekonomiky podílela spotřeba domácností. Ta byla tažena solidním růstem mezd a minimální nezaměstnaností. Asi tolik k Babišovým řečem o spálené zemi.

Jedinou aktuální brzdou je přetrvávající opatrná spotřebitelská nálada, která se však promítá do enormního růstu úspor domácností. To není špatná zpráva. V makroekonomii panuje vztah mezi úsporami a investicemi. Z úspor domácností se časem financují investice a ty jsou motorem ekonomického růstu v budoucnosti.  Loni také stoupla hodnota salda zahraničního obchodu (rozdíl mezi vývozem a dovozem), i když pomalejším tempem.

Hrubý domácí produkt (HDP) je možné vyjádřit jako sumu přidané hodnoty v celé ekonomice. Na růstu HDP se nejvíce podílelo odvětví obchodu, dopravy, pohostinství a ubytování. Pomalejší vývoj zaznamenal průmysl, ten se stále potýká se sníženou poptávkou.

Letos podle ekonomů bude růst tažen opět zejména spotřebou domácností. Vysoký růst v posledních dvou čtvrtletích loňského roku naznačuje, že se v letošním roce pravděpodobně podaří dosáhnout růstu vyššího než dvě procenta. Zde bude záležet i na ekonomickém vývoji v sousedním Německu. Jsem velmi zvědav, jak se budoucímu kancléři Merzovi podaří realizovat jeho ekonomický program v koalici se socialisty. To by pro naši ekonomiku mohlo představovat určité riziko. Pokud se nám letos podaří překročit dvouprocentní růstu, bude to jednoznačný úspěch!

Zajímavost na závěr, v loňském roce vzrostla celková zaměstnanost o tři desetiny procenta. Naopak počet odpracovaných hodin o dvě desetiny procenta klesl. Daří se tak v praxi uplatňovat různé formy zkrácených úvazků. Zároveň při růstu celkového produktu při nižších odpracovaných hodinách můžeme mluvit o růstu produktivity práce.

---