Spojené státy americké, ale i celý svět se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dramaticky mění. Snad na důkaz dávného Leninova výroku o tom, že jsou desetiletí, kdy se nic nestane a pak pár týdnů, během nichž jako by uplynulo celé desetiletí. Takové týdny teď proběhly a asi i dále probíhají. Strnulý styl bývalého prezidenta Joe Bidena nahradil Trump velmi aktivním stylem, když začal zaplavovat Ameriku historicky největším počtem exekutivních příkazů. Společným jmenovatelem mnoha těchto příkazů je snaha přiblížit Spojené státy izolacionismu. Trump má v tomto podporu i většiny republikánské strany, jež nyní drží většinu v Kongresu. Má tedy poměrně volnou cestu posunout svou zemi směrem, který dnes již moc neznáme, ale který byl dříve pro USA formujícím.

Na samém počátku dějin Spojených států v dobách otců zakladatelů se zde střetávaly dvě vize budoucnosti země. Na jedné straně stál Alexander Hamilton (první ministr financí) a na druhé Thomas Jefferson (první ministr zahraničí a později i jeden z prvních prezidentů). Vize Hamiltona a jeho stoupenců vycházela z představy, že prosperita státu je odvozena z jeho orientace na obchod se zbytkem světa. Součástí této politiky měla být i podpora měst, a to především těch přístavních, které by dále rozvíjely obchod. Stát by se mezitím snažil dohodnout s okolními státy výhodné obchodní smlouvy, které by prosperitě dále přispívaly. Zároveň by byla prosazována podpora vzniku nových manufaktur. Vládnout dle něho měli ti nejlepší lidé – bohatí a vzdělanci. Z dnešního pohledu ho tedy můžeme považovat za elitáře. Mimoto o něm můžeme, byť s ohledem na historický kontext, konstatovat, že byl i globalistou.

Jeffersonova vize byla mezitím velmi odlišná. Úspěch Spojených států dle něj tkvěl v zemědělství a v jakési ctnosti malého nezávislého farmáře, jehož pozornost je upřena k západu, jenž byl tehdy dále objevován. Města byla Jeffersonem vnímána jako semeniště korupce a zkaženosti. Spojené státy údajně mohly uspět jen, když získají novou půdu pro další generace. Zajímalo ho tedy spíše objevování dalších částí amerického kontinentu, než obchod s britským impériem. Narozdíl od Hamiltona věřil ve vládu celého lidu a ne jen malé elity. Z dnešního pohledu ho můžeme považovat za politika izolacionalistického, který podporoval ameriku více orientovanou samu na sebe. Amerika se měla stát příkladem pro celý zbytek světa a ne být součástí všech sporů, kterých byl tehdejší svět plný.

V průběhu prvních zhruba 150 let americké historie se obě ideje násilně, ale i nenásilně střetávaly. Hamiltonská představa pak silně převládla s koncem druhé světové války. Tehdy se USA vlivem mezinárodních událostí od izolacionalistických tendencí odvrátily a staly se nedílnou součástí a snad i esencí globalizovaného světa ve všem pozitivním i negativním, co přináší.

Donald Trump však do USA vrátil Jeffersona, ač si to možná neuvědomuje. Trump se sice neřídí promyšlenou filozofií, ale populismem, společné body tu však nalezneme. Jefferson odmítal industrializaci a držel se zemědělství, jako toho správného hospodářského sektoru. Trump chce těžký průmysl do ameriky vrátit, protože je to pro něj ten sektor, který udělá ameriku znovu velkou a skvělou. Situace je jiná, oba však spojuje návrat k něčemu, co bylo nebo už je minulostí. U toho všeho oba vyzdvihují důležitost venkova, kde se dnes nachází opora Trumpova volebního úspěchu. Velkoměsta naopak líčí jako místa plná zkorumpovaných elit a progresivních tendencí. Filozofie obou stojí na vládě lidu, jisté zahleděnosti USA do sebe a odporu vůči elitám.

Spojené státy se tak po zhruba 80 letech internacionalismu a globalizace od Hamiltona odvrací a vrací blíže k Jeffersonovi. Jedna věc se ovšem dramaticky změnila. Trump opravdu není Jefferson. Jeho styl je chaotičtější a jeho vize není USA jako maják svobody a občanské společnosti, nýbrž opevněná pevnost obrácená sama na sebe. Nejde ale jen o samotného Trumpa. Většina dnešní republikánské strany je izolacionistická a jisté tendence tímto směrem pomalu narůstají už i u Demokratů. Zjevně to vychází z vůle americké společnosti. Možné však stále je, že se USA časem vrátí zpátky k něčemu bližšímu Hamiltonovi. Kurz se však vychýlil a může to tak trvat desítky let.

---