Každý by si přál mír. Aby Rusko nezaútočilo na Ukrajinu. Někdo by si možná i přál, aby si Američané zvolili jiného prezidenta. Jenže realita je jiná a tyto události pomalu mění podobu a strukturu světové politiky. Pokud s ní chce Česká republika udržet krok a být věrohodným strategickým partnerem i pro ty nejvýznamnější hráče, musí se co nejefektivněji přizpůsobit. A to také tato vláda dělá.

Začátkem dubna uspořádal předseda vlády Petr Fiala konferenci s názvem Bezpečná budoucnost. Probírali se na ní bezpečnostní hrozby různého druhu, rozvoj českého vojenského průmyslu či hodnotové ukotvení země. Pozvání na konferenci přijali poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáš Pojar, filozofka Tereza Matějčková, odborník v oblasti mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, Lubomír Kovařík, předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR, a novinář Alexandr Mitrofanov. 

Úvodního slova se ujal premiér. Představil, čím se bude setkání zabývat a především, co ho vedlo k jeho uspořádání. Tím nejintuitivnějším důvodem je samozřejmě aktuální bzpečnostní situace v Evropě a na Blízkém východě, která se do dnešní podoby začala vyvíjet už před lety. Na to také navazuje nutnost hledání společné cesty jak mezi státy NATO, tak v české společnosti. Přestože je otázka bezpečnosti v naší společnosti permanentně přítomná, jejímu odbornému zázemí se tolik pozornosti nedostává. A právě na to organizátoři reagují. Konference poskytla debatní prostor jak odborníkům a politikům tak i veřejnosti.

Tomáš Pojar ve svém vystoupení označil současné politické a bezpečnostní změny za rekalibraci transatlantického prostoru. Ta začala být patrná už za Baracka Obamy, kdy se zahraniční a obchodní zaměření USA začalo z Evropy pomaličku posouvat jinam. Ovšem tuto nelehkou situaci není nutné vnímat pouze špatně. Měli bychom se na ni raději dívat jako na příležitost k posílení naší ekonomiky, konkurenceschopnosti a inovací. V panelové diskusi to potvrdil i Lubomír Kovařík, když zdůraznil, že Česká republika dominuje v řadě oborů obranného průmyslu s vysokou přidanou hodnotou založenou především na výzkumu a vývoji.

Následovala panelová diskuse, kdy Vlastislav Bříza do debaty vnesl zřídka zmiňované téma. Podle něj politická debata totiž dostatečně nezdůrazňuje jednu věc: Morální hodnoty. „Válku…rozhodují dva faktory. Peníze, zbraně, samozřejmě, a ten druhý, stejně důležitý, ne-li důležitější: vůle a morálka. Vidíme to v přímém přenosu na Ukrajině“. Toto jsou věci, které mohou rozhodnout válku. Pochopení tohoto faktu pro nás opět představuje příležitost. Příležitost rozvoje vzdělání, starosti lidí o vlastní zemi a vnímání reality v širších souvislostech. 

A co vláda dělá pro českou bezpečnost? 

Zvyšuje výdaje na obranu: Vláda si uvědomuje, že se Česká republika musí o svou obranu víc starat sama. Proto také prosadila postupné zvyšování výdajů na obranu až na 3 % HDP do roku 2030. Tyto prostředky jsou určeny na modernizaci armády, investice do infrastruktury, kybernetické obrany a výcviku.

Podpora Ukrajiny: Ukrajina a lidé, kteří jí brání se stali ochrannou zdí Evropy, která nás chrání před ruskou agresí. Přestože je tento fakt pravdivý, jeho neustálým opakováním pro nás může pozbývat vážnosti a naléhavosti. Řekněme to tedy jinak. Ukončení konfliktu ke spokojenosti Ukrajiny je v našem zájmu nejen z hlediska trvalého zastavení bojů a vojenských hrozeb. Ale pokud Ukrajina nebude spokojená s podmínkami ukončení konfliktu, časem se to na ni a jejích obyvatelích podepíše. Nestabilní Ukrajina ponese riziko opětovných politických a mocenských střetů.Což v našem zájmu rozhodně není. 

Smlouva DCA: Bilaterální smlouvu s USA podepsaná v květnu 2023 upravuje pravidla případného pobytu amerických ozbrojených sil na našem území, kdo jim bude velet nebo jak postupovat v případě spáchání trestného činu. Smlouva rozhodně není pozvánkou pro americké vojáky do naší země ani povolenkou k budování amerických zakladen. Nezbavuje nás suverenity ani kontroly. O připadné přítomnosti cizích vojáků rozhoduje Parlament, jak vyplývá z Ústavy. Podobné smlouvy o obraně má s USA uzavřeno 24 z 30 členských států Aliance.

Podpora českého obranného průmyslu: V březnu bylo schváleno navýšení státní pojišťovací společnosti EGAP o 500 milionů Korun. Díky tomu byl spuštěn program podpory obranného průmyslu, který pomůže českým firmám získat investiční úvěry na budování výrobních kapacit v České republice. Na evropské úrovni se za našeho přispění podařilo prosadit zlepšení podmínek financování evropského obranného průmyslu ze strany Evropské investiční banky. 

Toto setkání současně zahájilo sérii debat na témata, která Českou republiku dlouhodobě pálí, vyžadují odborné zázemí a dlouhodobý politická závazek, jelikož jejich úspěšné řešení přesahuje rámec jednoho volebního období. Příští debata se bude zabývat školstvím, další pak bydlením.

---