Brzy uplyne rok od parlamentních voleb. Za pár dní půjdeme znovu volit. Než se k víkendovým komunálním a senátním volbám dostaneme, zastavme se u jednoho příběhu, který souvisí s těmi předcházejícími.

V loňských volbách prý zvítězila jakási nová politika. Stát měl být veden jako firma a vše mělo fungovat jinak a lépe. Například ministry měli být prvotřídní profesionálové, „politikaření“ mělo patřit minulosti, prostor měly dostat osobnosti.

Nové pořádky to tedy opravdu jsou. Zdá se, že po roce od tohoto „převratu politické kultury“ konečně budeme mít i řádného ministra zahraničí. Po roce od voleb, po třech měsících od jmenování současné vlády. Alespoň tedy minulý týden premiér prohlásil, že už konečně prezidentovi někoho navrhne. „Někoho“. Jméno bylo sice oznámeno, ale jde o kandidáta, jehož názory a dosavadní výkon v oblasti zahraniční politiky jsou zcela neznámé. Na tomto konstatování není nic osobního, tak to prostě je.

Považuji to za jednu z největších politických nehorázností, jaká se dá naší zemi udělat. Vypovídá vlastně o tom, že předsedovi vlády, prezidentovi, vládě jako takové, koaličním partnerům, hnutí ANO, ČSSD… prostě všem, kteří mají na výběr a jmenování ministra vliv, je úplně jedno, jaká autorita sedí na tomto klíčovém vládním postu. Hlavně, že si každý chce „obhospodařovat“ to své.

Touto nominací vysíláme do světa – do světa, tedy na pracoviště ministra zahraničí – tři zprávy:

1. ČR se vzdala toho, čemu říkáme zahraniční politika a systematické prosazování zahraničněpolitických zájmů státu.

2. Náhražkou za skutečnou zahraniční politiku budou osobní preference prezidenta Zemana a premiéra Babiše.

3. Namísto vládní zahraniční politiky zde budeme mít další pole marketingu hnutí ANO. Včetně našich národních zájmů v Evropské unii.

Je zároveň trapné, jak se nám snaží ČSSD namluvit, že se s premiérem dohodla, že evropskou agendu bude vést on. Stejně jako když premiér tvrdí, že ho zahraniční politika „baví“. Myslím, že to, co premiéra skutečně baví, je bavit lidi nesmysly. Jako například, že ve Strakovce přišel na celoevropský plán řešení migrace.

Jen velmi neinformovaný člověk může věřit tomu, že by to takto mohlo fungovat, a že něčeho může ČR tímto způsobem v zahraniční politice dosáhnout. To bude premiér Babiš jezdit i na Radu EU pro zahraniční věci? Je naivní si myslet, že předseda vlády může věci osobně připravovat, domluvit, hledat podporu, pracovat na koalicích a vymýšlet strategie, jak prosadíme naše zájmy. Na to má ministra zahraničí. Proto bohužel platí, že zahraniční politika se mění na další marketingový nástroj v jeho rukou, už ho nebude mít kdo korigovat ani dělat pořádnou práci.

Proč o tom píši teď, pár dní před komunálními a senátními volbami? Protože na tom případě se ukazuje, jak je současné vládní garnituře všechno jedno. Jak hazardují se zájmy ČR a s potenciálem ČR. A lidé mají příležitost říct, že jim to jedno není.

V takovém politickém rozpoložení bude nový ministr, přesně takovým „klukem na telefonu“, jak své kandidáty prezentuje hnutí ANO v komunálních volbách. Protože ve skutečnosti oni nemají telefon na premiéra, ale oni jsou na telefonu pro něho.

V takové politické situaci budou v případě svého zvolení senátoři stran této vládní koalice jen stejným nedůležitým formálním převodovým kolečkem mocenských a marketingových zájmů Andreje Babiše a jeho spojenců, jako se jím stal post ministra zahraničí.

Samozřejmě, v těchto volbách se vedou stovky a tisíce kampaní. Vybíráme z tisíců kandidátů v různorodých městech a obcích i desítkách volebních obvodech ve volbách do Senátu. Je to pestré, protože města a obce mají různorodé problémy. Je to pestré, protože lidé mají tisíce osobních preferencí. A tak je to v pořádku.

Je to ale také dobrá příležitost pro občany z každého koutu České republiky vyslat signál vládní koalici. Koalici, která nemá plán, která nemá priority, která recykluje sliby a s recyklovanými sliby recykluje i lidi. Nenechme je s tímto politickým (ne)výkonem ovládnout celou zemi. Myslete prosím na to, až půjdete v pátek nebo v sobotu volit.

---