Pravda je, že v boji s pandemií celkově patříme mezi úspěšnější státy. ČR ale nikdy nebyla ve zvládání pandemie nejlepší – ani na světě, ani v Evropě. To jen Andrej Babiš má ten pocit, jeho propaganda se to snaží opakovaně namluvit veřejnosti, ale fakta tomu neodpovídají. Dlouho jsme naopak patřili mezi třicítku celosvětově nejhůře postižených zemí, pokud jde o počet prokázaných případů. Ze zemí V4 máme jednoznačně nejvíce nakažených na počet obyvatel. Menší počty onemocnění COVID-19 vykazuje mnoho dalších zemí (příklady najdeme od Finska po Bulharsko či Chorvatsko) především v jihovýchodní a východní Evropě. Chvástání se, že jsme nejlepší, neodpovídá skutečnosti a relevantním datům. Je skvělé, že jsme na tom dobře. Jenže také jiné země si s tím poradily a mnohé i lépe. Přejme jim to, nevyvyšujme se, buďme rádi, že to máme (snad) za sebou.

Včasná reakce a dobrý systém

Opatření jsme začali přijímat velmi brzy. To je pravda a to udělala vláda dobře. Ale nebyli jsme první, i třeba sousední Slovensko postupovalo rychleji. Nicméně včasné přijetí restriktivních opatření a omezení sociálního kontaktu prakticky na minimum vedly k tomu, že se podařilo zachytit rychlý nástup pandemie, rozložit v čase počet nakažených, a vyhnout se tak nebezpečné kumulaci vážných případů.

Významnou roli v tom sehrával „systém“. A toto je potřeba několikrát zdůraznit a třikrát podtrhnout. Systém je to, co vypadá nudně a co populisté přímo nesnášejí. Nejde o byrokracii, jde o funkčně a rozumně nastavené instituce a jejich vztahy, což je přesně to, o co se dá v kritických situacích opřít.

V České republice funguje několik věcí, které jsou velmi propracované a nepochybně tvoří naši výhodu i v mezinárodním srovnání:

1. Máme velmi kvalitní zdravotnictví a široce dostupný systém lékařské péče. Působí u nás vysoce kvalifikovaní lékaři a zdravotníci. Současně máme neobvykle rozvinutý systém hygieny a ochrany zdraví, kde pracují lidé, kteří umějí profesionálně jednat v případě epidemie či jiného zdravotního ohrožení. Proto jsme postupovali při zvládání nemoci velmi dobře – a za to je potřeba lékařům, zdravotním sestrám a všem zdravotníkům včetně hygieny poděkovat.

2. Funguje zde velmi propracovaný systém krizového řízení. V jeho rámci všechny příslušné instituce vědí, co mají dělat. Nemám tu na mysli jenom složky podřízené například ministerstvu vnitra, hasiče a policii nebo armádu, ale také kraje, města a obce. Hejtmani, primátoři a starostové začali okamžitě jednat podle pravidel krizového řízení, do jisté míry bez ohledu na to, jak pomalu či zmateně postupovala vláda. Také díky nim se podařilo nástup pandemie dobře zvládnout.

3. Vládě nelze upřít jednu věc: byla dobrá v zákazech. To píši bez ironie. Rychlá a rozsáhlá restriktivní opatření vládě šla. Co se naopak vůbec nedařilo, byla promyšlenost a zajištění opatření a potřeb spojených se zákazy. Situace s nákupem a dodáním ochranných prostředků, kde šlo doslova o hodiny, byla katastrofální. Bylo to mj. proto, že Andrej Babiš ostentativně ignoroval zásady krizového řízení. A v prvních dvou týdnech si vláda mohla prakticky dělat, co chtěla. Společnost byla v šoku, do jisté míry byl ochromen i mediální svět, takže se ke slovu nedostala nejen opozice, ale vlastně ani žádné kritické a zpochybňující názory z praxe. Proto bylo možné, aby na nekonečných tiskových konferencích Andrej Babiš a jeho vládní pomocníci opakovaně lhali ve věci ochranných prostředků a zvyšovali tak nejistotu a obavy ve společnosti.

Až zhruba po měsíci jsme se dostali tam, kde jsme měli být na začátku. Andrej Babiš byl stažen z médií a ke slovu se dostali odborníci. Bohužel vláda ani v této fázi nedokázala jednat konzistentně, systematicky a rozumně. Neustále měnila „pravidla hry“.

Zhruba po dvou týdnech se do médií vrátily kritické hlasy, a to včetně opozice. Od této chvíle byla vláda konfrontována se svými rozhodnutími a musela začít přece jenom jednat jinak. Projevilo se to například tím, že byla nucena přiznat nedostatek ochranných prostředků a začít je intenzivně shánět, byla taky přinucena ustavit krizový štáb a posléze i začít akceptovat pravidla krizového řízení. Až zhruba po měsíci jsme se dostali tam, kde jsme měli být hned na začátku. Andrej Babiš byl svým týmem stažen z médií a ke slovu se začaly dostávat spíše hlasy odborníků. Bohužel vláda ani v této fázi nedokázala jednat konzistentně, systematicky a rozumně. Neustále měnila „pravidla hry“, upravovala a nově interpretovala svoje rozhodnutí a své zákazy – a způsobovala tak další zmatek.

Úspěch českých občanů

Nicméně díky tomu, že fungoval systém zdravotnictví, hygieny i krizového řízení, že všichni postupovali nesmírně obětavě a hlavně že společnost prokázala skutečně mimořádnou odpovědnost a kázeň, tak se situaci podařilo zvládnout.

A to je možná nejdůležitější: To, co svět obdivuje, není česká vláda, v tom se premiér Babiš mýlí. Svět obdivuje českou společnost. Naše občany, kteří si dokázali během několika dnů sami ušít roušky, kteří v drtivé většině hned a vzorně začali roušky nosit a kteří spontánně tlačili na ty neukázněné. Společnost jako celek se chovala nesmírně odpovědně a vzala celou situaci vážně. Díky tomu jsme si s pandemií poradili dobře. Razanci prvních vládních kroků ve věci zákazů nezpochybňuji. Sehrálo to taky důležitou roli. Včetně toho, co vláda popírá. A to je to, že se od začátku ve věci restriktivních opatření těšila společenskému a taky politickému konsenzu.

Vyšlo na webu Forum24.cz.

---