Předseda ODS Petr Fiala napsal text, ve kterém se jasně postavil za rozhodnutí předsedy Senátu Miloše Vystrčila jet na konci srpna na Tchaj-wan a zrealizovat tak plán zesnulého Jaroslava Kubery. Fiala je přesvědčen o tom, že v naší současné situaci jde o nutnou cestu. A navíc zdůrazňuje, že cesta odpovídá dlouhodobé koncepci ODS v zahraniční politice.

Rozhodnutí předsedy Senátu Miloše Vystrčila navštívit Tchaj-wan vyvolalo diskuze a otázky. Některé rozumné, jiné takové, že nad nimi naopak zůstává rozum stát. Pokusím se s některými z nich vyrovnat.

1. Otázkou bezpochyby namístě je, zda má předseda Senátu takovou cestu vůbec vykonat. Postavení Tchaj-wanu v mezinárodní politice je specifické, nejvyšší státní představitelé tam často nejezdí. Vztahy s Tchaj-wanem rozvíjí většina zemí na jiné politické a diplomatické úrovni. Návštěva druhého nejvyššího ústavního činitele má nepochybně symbolický význam a je Čínskou lidovou republikou vnímána silně negativně. To je fakt a to by platilo za všech okolností.

Za normální situace – slovo normální zdůrazňuji – bych takovou cestu předsedovi Senátu nedoporučil. Přestože parlamentní diplomacie s Tchaj-wanem po léta funguje a např. moje cesta se již delší dobu připravuje (a kdyby nebylo koronavirové krize, tak bych na Tchaj-wanu už v květnu byl). Ale druhý člověk po prezidentovi, to je v mezinárodní politice úplně něco jiného.

Jenže nejsme v normální situaci. Vztahy s Čínou se (ani ekonomicky) nerozvíjejí dobře. Většina našich nejvyšších ústavních činitelů dlouhodobě poklonkuje čínským komunistům a čínská diplomacie je stále agresivnější. Dopis čínského velvyslanectví k plánované cestě Jaroslava Kubery obsahoval výhrůžky, které žádná suverénní země nemůže strpět. Prezidentovo směřování na Východ a slabá zahraniční politika nás dovedly do nedůstojného postavení, ze kterého navíc naše země nic nemá. Zesnulému Jaroslavu Kuberovi bylo vyhrožováno, klíčoví zástupci státu neudělali nic. Čínská ambasáda nenabídla žádný vstřícný krok, který by ukázal skutečný zájem o přátelské a rovnoprávné vztahy. Za této situace je správné a nutné, aby Miloš Vystrčil naplnil úmysl svého předchůdce a na Tchaj-wan jel. Je to v zájmu naší suverenity, naší sebeúcty a hodnot, které vyznáváme.

2. Ti, co vytahují pročínskou kartu a zaklínají se realismem a ekonomickými zájmy, lžou sami sobě i nám všem. Taková politika nemá žádnou perspektivu, nevede ani k prosazení českých zájmů, ale ani k rozvoji vztahů s Čínou. Může vést jen k vazalství a despektu. Zvláště hloupé je ale říkat, že ODS nyní otočila, že se Miloš Vystrčil snaží komusi zalíbit, že jsme objevili lidskoprávní téma a podobné nesmysly.

ODS má naopak jako jedna z mála stran promyšlenou koncepci realistické a hodnotové zahraniční politiky, kterou dlouhodobě drží. Kupříkladu v roce 2014 (ano, už před šesti lety) jsem publikoval článek Dilema, které neexistuje, ve kterém ukazuji, že ve vztahu k Číně je nutné souběžně rozvíjet ekonomické vztahy i lidskoprávní agendu. Že to tak dělá řada zemí a že pokud ČR na své zahraničněpolitické hodnoty rezignuje, ztratí respekt i sílu. „Ekonomické zájmy, nebo podpora lidských práv“ je dilema, které neexistuje, sami jsme si ho vystavěli, je nerealistické a škodlivé. Mj. jsem napsal, že musíme „sdělovat své přesvědčení o tom, že lidská práva jsou univerzální a že demokracie a svoboda jsou nedělitelné. Hodit to všechno najednou za hlavu a začít se tvářit, že nám více záleží na tom, jak se budeme líbit Pekingu či Moskvě, povede k jedinému výsledku. Nebudeme mít tradiční spojence, kteří garantují naši bezpečnost, a nebudou si nás vážit v Pekingu ani v Moskvě.“

Čínská ambasáda nenabídla žádný vstřícný krok, který by ukázal skutečný zájem o přátelské a rovnoprávné vztahy. Za této situace je správné a nutné, aby Miloš Vystrčil naplnil úmysl svého předchůdce a na Tchaj-wan jel. Je to v zájmu naší suverenity, naší sebeúcty a hodnot, které vyznáváme.

V knize Na konci bezstarostnosti z roku 2015, kde jsem „v kostce“ načrtl principy a cíle naší zahraniční politiky, uvádím, že „podpora základních lidských práv a svobod, konkrétních občanských aktivit a pomoc zemím, které se chtějí vydat směrem k demokracii, je v bytostném zájmu České republiky“. V knize Rozum a odvaha z roku 2017 kritizuji tehdejší vládu za „servilní politické deklarace vůči Číně, které pouze vysílají signál o vychýlení a jednostrannosti naší zahraniční politiky vůči této zemi“. V souvislosti s čínským zájmem o jaderné tendry ukazuji na příkladu Německa, že je potřeba uvažovat o definici „strategických průmyslových, technologických a bezpečnostních odvětví“, která budou chráněna před „zahraničním vlivem“. Přístup k zahraničí s „chladným rozumem“ nelze „zaměňovat za bezpáteřní a nekoncepční politiku“. A tak bych mohl pokračovat. Zahraniční politika ODS se pod mým vedením drží těchto východisek. Dělali jsme to tak před lety a děláme to tak i teď. Rozhodnutí Miloše Vystrčila je zcela v souladu a v kontinuitě s touto koncepcí.

3. Nejvíce mě zaskočila otázka, co říkám na to, že Miloš Vystrčil na tiskové konferenci ke své cestě citoval Václava Havla a že ten či onen v ODS má jiný názor a vůbec… Ach, ach, tak pěkně po lopatě. Demokratická strana si do svého čela volí lidi, kteří mají většinovou podporu svých členů, vyjadřují jejich postoje a vůli voličů. Jistě se mezi mnoha tisíci členy najde někdo, kdo má na to či ono jiný názor. Ale proto má strana vedení – to je výsledkem střetu různých koncepcí a reprezentuje její politiku.

V současném vedení jsou zakládající členové Občanské demokratické strany, která vznikla přímo z Občanského fóra (k nim patří Miloš Vystrčil), bývalí disidenti, lidé celoživotně se angažující ve veřejném a neziskovém sektoru a v občanské společnosti, lidé, kteří milují svobodu, demokracii, kteří věří v lidskou aktivitu a kreativitu. Společné mají také to, že věří v ideály humanity, hájí lidská práva a důstojnost člověka. Proto děláme slušnou politiku, věcnou, pro občany, která není divadlem, neřídí se momentálním potleskem, ale tím, čemu věříme a co pokládáme za důstojné a důležité. Neděláme to navzdory naší straně (jak by si někteří komentátoři zjevně přáli a jak se to snaží léta podsouvat), ale s podporou naprosté většiny členů, protože oni sdílejí stejné hodnoty a přání.

Miloš Vystrčil nespadl z nebe ani se včera nezměnil z housenky v motýla. Je dlouhodobě velmi úspěšným politikem a se mnou je ve vedení od počátku – byl tedy zvolen místopředsedou ODS počtvrté v řadě! Členové ODS chtějí, aby je reprezentoval člověk, který má jasné názory, páteř, je kultivovaný, urputný a neuhne, když na něj zaštěká pes. Miloš Vystrčil nejede na Tchaj-wan, protože si to včera jako dobrý nápad přečetl na dveřích pražské kavárny, ale jeho rozhodnutí odpovídá tomu, čemu věří, co v politice reprezentuje a co po řadu let dělá. A Havla cituje proto, že si ho vážil a váží, stejně jako my všichni, kteří vedeme ODS.

Tak si už konečně všimněte, která politika má páteř, odvahu a cíl. A máte koho volit. Jedině s vaší pomocí budeme mít sílu zbavit zemi politiků, kteří za svoje „groše“ prodají nejen jakékoli hodnoty, ale i vaši budoucnost.

Vyšlo na webu Forum24.cz.

---