Děkuji za maily, podněty, nápady, připomínky ke koronaviru. Pracuji s nimi, ale… Skoro se chce říct, co člověk, to názor. Tak třeba mi píší lidé, kteří mají společné „charakteristiky“: dlouholetí pravicoví voliči, vzdělaní, profesně úspěšní. Jeden by všechno zavřel, má obavy, roušky považuje za minimum, otevřené školy za nerozumné riziko. ODS musí požadovat rychlé a plošné zákazy, než bude pozdě. Jiný si zase myslí, že koronavirus není nic vážného, jen strašení lidí a byznys. ODS nesmí naskakovat na levicové přístupy a nemá s žádnými opatřeními souhlasit. Další nechápe, proč někdo s rouškou vůbec chodí po ulici. ODS nesmí chtít roušky pro nikoho, svoboda je nadevše. Na vládním chaosu se shodnou všichni, na tom, jak dál, už ne. Jste málo odpovědní, když kritizujete, opatření jsou nutná – jste málo kritičtí, když souhlasíte s jakýmkoli omezením.

Nejistota, obavy i zlehčující reakce „popíračů“ vyplývají z toho, že čelíme něčemu, co neznáme. Zkušenosti z našeho okolí jsou odlišné: někdo nepotkal člověka s covidem, jiný viděl, jak to lehce probíhá, další zná těžké případy s několikatýdenními komplikacemi. Informace od státu byly zmatené, místy i lživé, s čísly se žonglovalo jak v cirkuse, kdo by se divil, že všichni v tom mají zmatek.

Teď nejde jen o běžnou, každodenní politiku. Jde o zdraví lidí, o přežití firem, o soudržnost společnosti, o to, v jakém světě budeme žít.

Co s tím? Prosím zůstaňme u hodnot, na kterých demokratická pravicová politika vždy stála a stojí. Svoboda, úcta k člověku, odpovědnost a zdravý rozum. To je dobré vodítko i v čase krize. Neztrácejme ale ani jeden z těchto principů. Úcta ke svobodě platí nejen pro mě, ale i vůči druhým. Nosí-li někdo dobrovolně roušku venku, nemusí být součástí „levicového spiknutí“. Může mít kolem sebe onkologické pacienty, sám může být nemocný, je jeho právem se chránit. Úcta k člověku znamená i úctu k jeho životu. To přece levici často záleží více na kolektivu, a ne na lidech. My na pravici máme povinnost chránit každý individuální život a mávání rukou nad tím, že někdo umírá, nemá s pravicí společného nic. Jednat odpovědně znamená i jednat preventivně, nebezpečí předcházet, ne hasit požáry. A zdravý rozum nám říká, že nemáme postupovat ani hystericky úzkostlivě, ale ani se tvářit, že se nic neděje, že my vševědoucí víme, že je to všeobecné spiknutí. To má se „zdravým rozumem“ společného asi tolik jako konspirační teorie s realitou.

Teď nejde jen o běžnou, každodenní politiku. Jde o zdraví lidí, o přežití firem, o soudržnost společnosti, o to, v jakém světě budeme žít. Odmítám se podílet na vládním zmatku a podporovat každého půldne jiná rozhodnutí astrologicko-markentingového týmu premiéra. Stejně tak ale odmítám nedělat nic.

ODS vytrvale přichází s řešeními. Jsou postavena na svobodě, úctě k člověku, odpovědnosti a zdravém rozumu. Místo zavírání základních škol a nesmyslného posílání roušek seniorům jsme chtěli vybavit učitele (kteří o to stojí! a obávají se nákazy) respirátory, ať mohou učit. Ne nařízení státu, ale pomoc těm, kteří ji chtějí a potřebují. Místo plošných zákazů jsme chtěli posílení kapacit hygieny, aby se dostatečně testovalo a trasovalo. Možná má někdo ve skříni nějaký geniální vynález, ale dokud ho nevytáhne, tak platí zkušenost z celého světa: jedině testování a trasování má šanci zabránit dynamickému šíření nákazy a řešit věci včas. Připravili jsme několik vln pomoci živnostníkům a podnikatelům, aby udrželi své služby, firmy a pracovní místa. Nechat jim více peněz, snížit náklady a byrokracii – a ne motivovat lidi k tomu, aby nepracovali, jak to dělá vláda. Proto jsme chtěli snížit daně zaměstnancům, aby si jejich rodiny s krizí poradily. Proto pro některá rozumná omezení jsme (nošení roušek v hromadné dopravě), pro jiná ne (plošné zákazy podnikání).

Často dnes dostávám otázku, co bych teď dělal jako premiér. Odpověď někoho rozčiluje, jenže je pravdivá: nikdy bych se do této situace nedostal.

Často dnes dostávám otázku, co bych teď dělal jako premiér. Odpověď někoho rozčiluje, jenže je pravdivá: nikdy bych se do této situace nedostal. Ptejte se člověka, jak by hasil požár, který vznikl proto, že si hrál se sirkami. Jenže on by si se sirkami nikdy nehrál. Přesně toto je rozdíl mezi odpovědnou a neodpovědnou politikou. Šíření nákazy mohlo být při rozumné politice pomalejší, více lokální, snadněji ohraničitelné a zvládnutelné. Jenže vláda selhala a ještě lhala, lidé proto reagovali nedůvěřivě, odhodili opatrnost – a tím, že se netestovalo a netrasovalo, tak ani nebyly včas signály o novém problému. Odpovědnost je zcela na vládě, speciálně na premiérovi a ministru zdravotnictví. Je zoufalé, jak se opakují chyby z jara. Je smutné se dívat, jak jsme vystaveni nápadům lidí, kterým je jedno, co bude zítra, jen když budou u moci.

ODS se nenechá zatáhnout do nezastavitelného veletoče vládních nápadů, které dnes připomínají politické šílenství, ale ani se naopak nenechá vehnat do neodpovědného postoje lhostejnosti a popírání. Ke koronaviru budeme nadále přistupovat na základě principů svobody, úcty k člověku, odpovědnosti a zdravého rozumu. Není to politika populistická, je to politika správná.

Vyšlo na webu Forum24.cz.

---