Dopady energetické krize silně pociťují nejen občané a firmy, ale také územní samosprávy. Obce a kraje se potýkají s nebývalými nárůsty cen za plyn a elektřinu. Obce, především ty větší, navíc zpravidla zodpovídají i za energie pro své příspěvkové organizace a právnické osoby, jako jsou školky, školy, nemocnice či třeba sportovní zařízení. Vládní pomoc naštěstí pamatuje i na ně.

Zdaleka největší jistotu obcím přináší zavedení cenového stropu, který fixuje ceny za dodávku elektřiny ve výši tedy 6,05 Kč/KWh a za dodávky plynu na 3,025 Kč/KWh (obě s DPH). Toto zastropování se vztahuje i na obce a jeho organizace.

Dlouho nebylo jisté, zda se cenové stropy budou vztahovat také na obecní a městské firmy, které mnohde zajišťují komunální služby – provoz sportovišť, veřejných osvětlení či svoz odpadu. Tyto obavy rozptýlila změna nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci. Dnes je tedy jisté, že cenové stropy se na tyto provozy vztahovat budou, a navíc nebudou ohraničeny, takže budou pokrývat celou spotřebu.

I přesto některé obce uvažují, že budou muset část provozovaných sportovišť či kulturních zařízení alespoň po část roku uzavřít, nebo jejich provoz utlumit a přesunout plánované akce do menších prostor. Týká se to především velkých sálů v nezateplených budovách, což na řadě míst může ohrozit chystanou plesovou sezónu.

I přes zastropování jsou ceny za energie přirozeně vyšší než v minulých letech, což se nejvíce projeví na investičních akcích. Často na ně v rozpočtu jednoduše nezbydou peníze.

Zásadní ovšem je, že se v Česku podařilo zamezit černému scénáři, že by energie nebyly vůbec. Právě ten ještě v první polovině roku hrozil. Díky krokům vlády v oblasti energetické závislosti na Rusku je dnes energií dostatek – a musíme už řešit „pouze“ jejich cenu.

Možnost, že by se obce a jimi zřizované organizace ocitly od ledna bez energií, naštěstí nehrozí.

Vysoké ceny ale nejsou to jediné, co obce trápí. Jako stále větší problém se ukazuje, aby se obcím vůbec podařilo vysoutěžit dodavatele na rok 2023, a to buď proto, že se do vypsané zakázky jednoduše nikdo nepřihlásí, nebo je nabízená cena mimo finanční možnosti obce. Dle vyjádření Svazu měst a obcí se tato nepříjemná situace v polovině října týkala zhruba 15 % samospráv.

Pokud by se těmto obcím nepodařilo dodavatele vysoutěžit ani do konce roku, musely by s uzavřít smlouvy o dodávkách energií s tzv. dodavateli poslední instance, nicméně i v tomto případě by se na ně vztahoval vládní cenový strop. Možnost, že by se obce a jimi zřizované organizace ocitly od ledna bez energií, tedy naštěstí nehrozí.

Vláda původně zvažovala zřízení institutu státního obchodníka. Jeho úlohu měla dočasně suplovat firma Prisko (vlastněná ministerstvem financí), a to do doby, než by vznikla podrobnější představa o státním obchodníkovi, který by fungoval při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Vláda však nakonec tuto koncepci opustila.

Obce se na nastalou energickou krizi snaží reagovat i samy. Připravují rozsáhlé instalace fotovoltaiky či přestavby plynových kotlů na spalování dřevní štěpku. Zvláštní případ představují chystaný horkovod z jaderné elektrárny Dukovany, který by měl výrazně pomoct s vytápěním Brna.

Tyto projekty budou obcím dobře sloužit i po skončení nynější krize, protože je nasměrují k větší energetické soběstačnosti a diverzifikaci zdrojů energií.

Vláda by teď měla obcím s těmito projekty pomoct – nejen finanční podporou v podobě dotačních titulů, ale především metodicky. Zejména menší obce často tápou ve složitých procesech státní správy, a proto by bylo namístě, aby jim vláda poskytla dobré příklady z praxe a provedla je často dlouhou a trnitou cestou, která vede od prvních nápadů k samotné realizaci.

 

 

 

 

---