Evropská komise přijala v listopadu 2022 návrh Aktu o interoperabilní Evropě a doprovodné sdělení k posílení přeshraniční interoperability a spolupráce ve veřejném sektoru v celé EU. Akt má podpořit vytvoření sítě vzájemně propojených digitálních orgánů veřejné správy a má urychlit digitální transformaci veřejného sektoru. Pomůže EU a jejím členským státům poskytovat občanům a podnikům lepší veřejné služby. Je to zásadní krok k dosažení evropských digitálních cílů pro rok 2030 a k podpoře důvěryhodných datových toků. Jak to pocítí členské státy? A jak konkrétně Česko?

Nejprve si řekněme, co je to interoperabilita. Je to pojem, který popisuje schopnost systémů nebo organizací spolupracovat za účelem dosažení společných cílů. V oblasti veřejného sektoru se jedná o schopnost administrativy spolupracovat, vyměňovat informace a zajistit poskytování veřejných služeb napříč hranicemi a sektory. 

Proč je přijetí aktu důležité?

Akt by měl v první řadě vést k finanční úspoře. Navrhovaná přeshraniční interoperabilita může občanům ušetřit až 6 milionů EUR, podnikům pak až více než 19 miliard EUR. V minulých letech vypracovali odborníci na digitální veřejnou správu rozsáhlé postupy spolupráce v oblasti interoperability založené na jejím současném evropském rámci, jehož nedávná hodnocení však odhalila závažná omezení. Po covidové pandemii, kdy se nedostatečná připravenost digitálního prostředí ukázala jako klíčová a až skoro destruktivní pro veřejnou správu, je přijetí aktu dobrou zprávou.

Akt by mě mít následující strukturu: 

1. Strukturovaná spolupráce, v jejímž rámci se s projekty spoluvlastněnými členskými státy, regiony a městy spojují orgány veřejné správy podporované veřejnými a soukromými subjekty.
2. Povinná hodnocení, mají vyhodnotit dopad změn v systémech informačních technologií na přeshraniční interoperabilitu v EU.
3. Sdílení a opakované použití řešení, často s otevřeným zdrojovým kódem, které bude zajišťovat „portál interoperabilní Evropy“, jednotné kontaktní místo pro řešení a komunitní spolupráci.
4. Inovační a podpůrná opatření, včetně „regulačních pískovišť“ pro politické experimenty, projektů GovTech pro vývoj a rozšiřování řešení pro opakované použití a podpory školení.

Česká republika a digitální tranzice

V rámci přijetí aktu má dojít k vytvoření tzv. komunity interoperabilní Evropy – bude sdružovat skupinu zainteresovaných odborníků a expertů, především z oblasti GovTech, Open Source komunity, regionů a měst z celé EU. 

Během českého předsednictví v Radě EU se Česko ukázalo jako jeden z hnacích motorů v oblasti digitalizace. Za jeden z mnoha úspěchů v této oblasti je považován návrh Aktu o umělé inteligenci nebo např. revize nařízení k elektronické identitě. Interoperabilita v České republice a celé EU roste na významu mimo jiné i díky rostoucí kooperaci na regionálních a národních úrovních napříč členskými státy. I z tohoto důvodu byla v rámci předsednictví v září 2022 uspořádána v Brně konference na téma Open Source Driving Digital Decade, jejímž hlavním výstupem byla Brněnská deklarace o otevřeném softwaru (Brno Open Source Declaration). Ta popisuje stav open source a dalších navazujících aktivit v České republice a vyjadřuje podporu vzniku první programové kanceláře pro open source (OSPO), pro níž je přijetí navrhovaného aktu klíčové. Akt se nyní nachází ve stadiu konzultací a projednávání mezi legislativními orgány EU, finální podobu bychom měli znát do konce první poloviny roku 2023. 

Užitečný krok, nebo ztráta času a financí?

Akt může mít i své negativní dopady. Při špatné implementaci mohou být některé jeho části příliš náročné pro praktické používání. Nezbytné bude i investovat do odhalování podvodů. Přijetí nového aktu o interoperabilní Evropě však pro Českou republiku nepředstavuje hrozbu ani úkol navíc. Jeho přijetí je naopak zcela nezbytné pro rozvoj jednotného digitálního trhu.

---