Snížení objemu výroby koncem minulého roku ze strany asijských dodavatelů a nevídaná míra nemocnosti způsobila v České republice a zbytku Evropy vážný nedostatek mnoha druhů léčiv. Ten se vyskytuje i u úplně základních léků proti bolesti a horečce. Jaká je aktuální situace a budoucí výhled? Jaké kroky podniká česká vláda k opětovnému zajištění dostatečného množství léků? 

Suroviny a účinné látky pro výrobu léčiv se vyrábějí ve všech koutech světa, avšak naneštěstí téměř vůbec na území Evropy. Toto je samozřejmě zapříčiněno cenou, která u výrobců z Asie výrazně nižší. Výroba v Asii s sebou, bohužel, nese mnoho nevýhod. Největším problémem je nestabilita dodávek, která způsobuje vážné nedostatky léků v Evropě. Podle výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem Filipa Vrubela polovinu léčivých látek používaných v Evropě vyrábí pět či méně výrobních míst na světě. Každá šestá léčivá látka se v EU nevyrábí vůbec.Tato statistika je tristní a ukazuje na selhání Evropy v diverzifikaci zdrojů léčiv.

Sektor léků je strategické odvětví, které musí mít pevné a stabilní zázemí, neovlivnitelné několika jednotkami firem. Světově nejpoužívanější a nejdůležitější účinné látky paracetamol, penicilin a ibuprofen jsou v Číně a Indii vyráběny mnohem více než v celém zbytku světa. Čína s Indií produkují 60 % světové spotřeby paracetamolu, 90 % spotřeby penicilinu a 50 % ibuprofenu. Tento výrobní poměr je s ohledem na politickou nestabilitu Číny a problémy Indie děsivý a je třeba s ním i na úkor krátkodobého zvýšení cen něco udělat. Když se takové procento klíčových látek vyrábí ve dvou zemích světa, je to bezpečnostním rizikem pro Evropu a její občany.

Jelikož výrobcům stále chybí některé účinné látky, není aktuální situace příliš příznivá, nedostatky léčiv se táhnou již od podzimu minulého roku a návrat do normálu je daleko. Toto se však netýká pouze České republiky, ale celé Evropy. Nedostatek účinné látky na druhé straně světa, třeba i jediné z mnoha desítek potřebných na výrobu konkrétního léku, způsobí vážné potíže evropskému zdravotnictví. Například lék Levodopa používaný k potlačení nepříjemných příznaků Parkinsonovy choroby je ve výrazném nedostatku, což může ohrozit stovky českých pacientů na životě. Tento lék vyžaduje užívání třikrát denně a jeho vysazení může vést k rapidnímu zhoršení stavu pacienta. Bohužel, mají aktuálně české lékárny stále problém sehnat i základní penicilinová antibiotika.

Pozitivní zprávy však přicházejí od ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP09), který ujistil občany, že dodávky penicilinových a jiných antibiotik jsou zajištěny. Podařilo se mu sehnat alternativní zdroj mimo jiné i z Jižní Koreje a slíbil 130 tisíc dávek penicilinu a antibiotických sirupů do začátku října a dalších 170 tisíc do první poloviny listopadu. Dále ministr zmínil, že tyto dodávky převyšují spotřebu z minulého roku, a proto by měly bezpečně pokrýt letošní očekávanou poptávku během podzimní sezóny. Tento nákup je krok správným směrem a v případě naplnění by měl být také krokem dostačujícím. Ministr Válek plánuje v budoucnu začít jednat s dodavateli z Japonska, cílem je dostat na evropský trh nové hráče, kteří do České republiky dosud nic nedodávali. Je třeba vynaložit veškeré úsilí do zajištění dostatečných zásob léčiv.

Premiér Petr Fiala se k věci vyjádřil následovně: „Já považuji tu věc za jeden ze zásadních úkolů ministerstva zdravotnictví. Proto jsem požádal pana ministra, aby vládu informoval o tom, jaký je aktuální stav, co se týká klíčových léků. Nebo u čeho je nedostatek a jakým způsobem ministerstvo bude dál jednat.“ Na evropské úrovni probíhají jednání mezi jednotlivými ministry zdravotnictví a ve hře jsou i případné společné nákupy léků a jejich sdílení v rámci EU. V některých zemích jsou totiž určité léky přebytkovým zbožím, což by mohlo vyvážit nedostatky jinde. Dalším krokem, který ministerstvo zdravotnictví podle náměstka Jakuba Dvořáčka zvažuje, je vydávání léků po kusech místo po baleních. Přesný počet tablet místo celých balení léků by vedl k efektivnějšímu využití této aktuálně nedostatkové komodity. Jako dočasné řešení by to mohlo přispět ke zlepšení těžké situace.

Vláda v polovině června schválila další krok s cílem omezit neočekávané výpadky. Zákon o léčivech by uložil lékárníkům povinnost hlásit objem zásob a donutit je k držení zásob sezónních léků na alespoň dva měsíce. V posledních dvou letech se z 9 500 registrovaných léků objevil nedostatek u 60 % z nich, což je nepřijatelné. Tato novela zákona by měla takovým situacím zabránit.

Dlouhodobým cílem nejen České republiky, ale celé Evropské unie, by mělo být částečné přesunutí výroby do Evropy, aby se zamezilo nestabilitě dodávek. Nejspíš bude nutné přijmout zvýšení ceny výměnou za bezpečnost, pravidelnost dodávek a hlavně nezávislost na Číně a Indii. Výrazná závislost na těchto zemích v tak důležitém a strategickém odvětví, jako je zdravotnictví, je selháním minulých evropských vlád, které kvůli nižší ceně léčiv z Asie ohrozili tisíce pacientů v Evropě.

Česko má však i další problém a tím je cenotvorba. Lékárník David Gregor se k tomu vyjádřil následovně: „Stále více se ukazuje, že dalším podstatným problémem je špatně nastavená cenotvorba léků v Česku, kdy máme sice téměř nejlevnější léky v Evropské unii, ovšem výrobci nám je pak za tyto ceny nejsou ochotni poskytovat.“ V době snížené nabídky a stejné či vyšší poptávky se logicky, podle základních principů ekonomie, zvyšuje cena. A jestli chce Česká republika získat dostatek léků, je třeba je „vysoutěžit“ za aktuální tržní cenu. Je rozhodně lepší mít o něco dražší léky, než nemít žádné. Bylo by tedy správné vyčlenit dostatek finančních prostředků z rozpočtu na zajištění léků na trhu.

Výrazná kritika české vlády však opravdu není na místě, problémy s nedostatkem léků jsou celoevropské, a i bohaté země, jako například Švýcarsko, mají značné potíže, přestože tam sídlí velké farmaceutické firmy. Je však klíčové se z minulých chyb poučit, markantně snížit závislost na nestabilních režimech a přesunout část výroby do Evropy, i kdyby to mělo vést ke zdražení. Celkově je nutná větší diverzifikace, je nepřípustné, aby některé klíčové léky pro Evropu byly vyráběny v pouhých pěti továrnách. Věřme, že se plány na řešení této složité situace podaří úspěšně realizovat a na budoucí případné výpadky budeme připraveni.

 

---

---