V Číně se AI těší rychlému rozvoji a šíří se celou společností. Nedemokratické režimy sice mají běžně tendenci spíše zaostávat v technologickém pokroku, ale v případě umělé inteligence je tomu jinak, minimálně v Číně. Sám XI Jin ping rozhodl, že AI má být hlavním nástrojem modernizace čínské ekonomiky, což demonstruje masivní finanční podpora. 

Podle taiwanského počítačového vědce Kai-Fu Leea, má Čína v „závodech AI zbrojení“ náskok i díky dlouhé historii strukturovaného sledování vlastních obyvatel, ze kterého se jí podařilo nashromáždit velký objem dat. Ty nyní může využít ke zdokonalení a rychlejšímu učení umělé inteligence. Docent ekonomie na Harvardu, David Yang, poukazuje na to, že touhou autokratických států je předvídat, kde se občané nacházejí, co si myslí a jak se chovají. To AI  splňuje, je zároveň i predikční technologií, kterou živí data získaná od konkrétních lidí. Yang dodal, že vzhledem k míře exportu technologií spojených s AI (ale ne pouze, jedná se například i o nový telefon Huawei s čipem nejasného pozadí vyrobený přímo v Číně) hrozí prodloužení pomyslné ruky Pekingu do světa. Je ale potřeba říct, že existují i opoziční názory, které tvrdí, že umělá inteligence ještě zdaleka nedosáhla vrcholu a USA mají v „souboji“ navrch.

AI přátelé

Aktuálně má podle reportáže pro France4 čínský trh s AI hodnotu až 20 miliard eur a v horizontu dvou let se očekává, že se jeho hodnota zvýší na dvojnásobek. Plán Pekingu je do roku 2030 předstihnout Spojené státy americké, a tím je vystřídat na pozici světového lídra v tomto odvětví.

Umělá inteligence je propletená každodenním životem čínských obyvatel. Lze ji najít jak v jejich pracovním prostředí, tak v romantických vztazích. Takzvaný čínský „AI friends industry“ je má hodnotu 400 milionů euro. Jeho podstata tkví v nahrazování lidí takzvanými humanoidy. Ať už se jedná o populární digitální zpěváky s milionovou fanouškovskou základnou, chatovací boty nahrazující mezilidskou interakci, AI streamery na sociálních sítích nebo dokonce virtuální CEO, kterou si vytvořili sami zaměstnanci firmy Netdragon, aby je vedla. CEO má přístup k veškerým údajům svých zaměstnanců, od odpracovaných hodin po jejich platy. V její pravomoci je například i udělení povýšení, nebo naopak relokace pracovníka na nižší pozici. 

Pojetí lidských propojení, jak je známe, se (nejen) v Číně rapidně mění. Právě i kvůli plošně digitalizované společnosti usnadňující rychlejší postup AI , se Peking rozhodl k zavedení regulačních pravidel.

Inovace nebo cenzura?

Nejdříve bylo ale potřeba najít takzvanou zlatou střední cestu mezi účinnou restriktivní legislativou a inovacemi. Není tajemstvím, že iniciativa je popoháněna strategickým významem AI a snahou Pekingu získat regulační náskok před jinými vládami. Pro vedení Číny se jedná navíc o aspoň částečné řešení dilematu, jak udržet balanc mezi svými socialistickými hodnotami, pro běžné obyvatele znamenající především omezování svobody a slova, a vývojem AI. 

Peking kontroluje všechny technologické giganty na území státu a ti se zpravidla bojí případných trestů (odstrašující je třeba případ na nějakou dobu zmizelého spoluzakladatele společnosti Alibaba Jacka Ma), a tak jsou opatrnější, což se nezbytně rovná i méně inovativní. Všechna data musí být přístupná autoritám a vše musí podléhat „základním hodnotám socialismu“ tedy jinými slovy – vyhovět cenzuře. Nepředvídatelnost AI je hlavní překážkou. 

Příkladem toho, na jak tenkém ledě Peking balancuje, je společnost Yuanyu, která musela v únoru ukončit svou službu ChatYuan, protože podle printscreenů kolujících na internetu, měl bot označit ruskou invazi na Ukrajině za „agresivní válku“, což je v rozporu s oficiálním názorem Číny. Naopak Ernie bot od Baidu představující ekvivalent chatu GPT, je naprogramován tak, že zcela odmítá odpovídat na citlivé otázky. Pokud se třeba uživatel zeptá na Masakr na náměstí Nebeského klidu, bot se odpovědi vyhne s vysvětlením, že nemá žádné relevantní informace a změní téma. 

Regulační balíček

Finální, nakonec o něco mírnější, regulační zákon zveřejnila Čínská správa kyberprostoru (CAC) spolu s dalšími úřady 15. srpna 2023, ale přípravy podkladů trvaly již pár předchozích let. Celý proces započal v roce 2017, kdy Čína vydala plán pro rozvoj AI. Ten kromě toho, že prohlásil umělou inteligenci za prioritu technologického vývoje, také stanovil i harmonogram pro zavádění vládních předpisů

Mezi klíčové regulační požadavky patří hlavně uzavírání smluv s registrovanými uživateli, což má zamezit tomu, aby na AI lidé příliš nespoléhali a nestali se na ní „závislí“. Nebo pouze minimálně a Čína měla právně čisté ruce. Dalším regulačním nástrojem je požadavek po každou společnost, která zavede model umělé inteligence, aby používala k trénování modelů „legitimní data“, neporušovala duševní vlastnictví jiných osob, neshromažďovala osobní údaje, zvýšila kvalitu tréninkových dat včetně záruky jejich pravdivosti, objektivity atd. Kromě toho musí čínské společnosti poskytnout jasný mechanismus pro vyřizování stížností veřejnosti na služby nebo obsah. Nová je i potřeba vlastnit licenci pro zmíněné technologické společnosti vydanou Čínskou správou kyberprostoru.

Zásadní je také zavedení vodoznaku, který má být zbraní v boji proti dezinformacím. Například v případě sdílení AI generovaného obsahu na sociálních sítích, je nyní povinné označit, že jde o produkt umělé inteligence. Konkrétně toto opatření by nebylo na škodu aplikovat i v jiných státech, například v USA, kde by se mohli před prezidentskými volbami 2024 vyhnout nepříjemnostem spojeným s šířením falešných postů, jako třeba bylo například video zobrazující Nancy Pelosi opilou.

Dále kromě nástroje ztěžujícího vytváření dezinformačního materiálu, musí firmy vytvářející/spravující AI přijmout i účinná opatření zabraňující vytváření diskriminačního obsahu či nekalého konkurenčního a monopolního jednání. Zákon nakazuje i dohled nad neporušováním práv jiných osob, ochranou osobních údajů, cti a soukromí.

 

---