Kdo z českých čtenářů by neznal Orwellův antiutopický román 1984, ikonické literární dílo varující před totalitním režimem. Když vyšel roku 1949 v Londýně poprvé, jeho autor nepochybně netušil, že napsal dílo tak zásadní a významné. A už vůbec nemohl předpovídat, že se jeho varovná vize naplní tak dokonale, jako to vidíme v dnešním Putinově Rusku. Ale co všechno Orwellův román s dnešním Putinovým Ruskem vlastně spojuje? 

V románu 1984 hlavní hrdina, devětatřicetiletý úředník Winston Smith, líčí ve svých deníkových záznamech život ve státě jménem Oceánie, v němž vládne Strana vedená Velkým Bratrem. Totalitní režim Oceánie je živen permanentní „udržovací“ válkou a momentálně provádí speciální operaci v sousední zemi – Euroasii. Společnosti vládne Strana vedená Velkým Bratrem, cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno. Všude visí transparenty s tváří Velkého Bratra s nápisem: „Velký Bratr tě sleduje“! Svobodné myšlení se stává zločinem.

Je až k neuvěření, kolik paralel se současným Ruskem popis románové skutečnosti nabízí. Už dlouho před Putinem rozpoutanou agresivní válkou na Ukrajině, po anexi Krymu, si lidé v Rusku začali všímat, že jejich země se čím dál více začíná podobat Orwellově Oceánii. Čtenost románu 1984 narůstala. Roku 2020 byl román vyhlášen nejčtenější knihou posledního desetiletí. A rozhodně není bez zajímavosti, že poté, co Putin zahájil speciální operaci na Ukrajině, začal masově vycházet znovu. Některá ruská nakladatelství, mezi nimi i prestižní renomovaná nakladatelství Eksmo a Feniks, jej během roku 2022 vydala dokonce několikrát v různých grafických úpravách. Například ve zmíněném Eksmu, které vydává třicet procent ruské knižní produkce, vyšel román 1984 v osmi variantách, z toho byla jedna verze anglická.

I když Orwell během svého života Rusko, respektive Sovětský svaz, nikdy nenavštívil, hodně o něm přemýšlel. Přál si, aby se jeho knihy četly i tam. Prezident Putin se paradoxně postaral o to, aby se jeho přání naplnilo. Orwellův nejslavnější román 1984 je nejen masově čten, ale také hojně citován ve veřejném prostoru. Ústřední hesla Orwellova románu Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla, respektive jejich negace, používají ruští aktivisté na svých protiválečných a protiputinovských plakátech během protestních akcí a happeningů.

Orwell by se pravděpodobně neradoval ani z toho, že jeho světově proslulý román 1984 rozdávají aktéři happeningů bezplatně kolemjdoucím. Zadržení a trest, ať už ve formě pokuty či vězení – zpravidla jsou obviněni z diskreditace ruských ozbrojených sil – je neminou. Toto obvinění si vyslechli například protiputinovský aktivista Dmitrij Silin a advokátka Anastasija Rudenko, když  výtisky románu 1984 rozdávali v Ivanovu.

Putinův stát čím dál více vypadá, jako kdyby ho někdo z románových stránek přímo okopíroval. Zdařilou ilustrací orwellovské reality se mimo jiné stalo vystoupení mluvčí ministerstva zahraničí Marie Zacharovové v Jekatěrinburgu v květnu loňského roku. Kromě jiného v něm zaznělo: „Orwell nepsal o Sovětském svazu, nepsal o nás ani o totalitním systému ani o autokratické společnosti. Psal o západní společnosti, v níž žil, psal o krachu liberalismu.“ Definice liberalismu například praví, že „jeho základní hodnotou je svoboda. Je v protikladu k totalitarismu, to jest úplnému pohlcení společnosti ideologií.“ Zdá se vám to absurdní? Ale kdeže. To jen lež je v Putinově Oceánii pravdou.

---