Když přišla vláda na konci roku 2022 s návrhem rozpočtu na další rok, opozice na ní nenechala nit suchou. Bývalé ministryni financí za hnutí ANO například vadilo, že vláda málo konsoliduje. Nadruhou stranu burcovala, že pomoc občanům (například s cenami energií) je nedostatečná a růst penzí nízký. Úpravu valorizace penzí nakonec opozice napadla u Ústavního soudu.

„Je to fiktivní rozpočet, který neodpovídá realitě.“ Takto komentovala státní rozpočet na rok 2023 Alena Schillerová ještě v dubnu téhož roku. V červnu pak tvrdila, že plánovaný schodek rozpočtu (295 miliard) již není v žádném případě dosažitelný a že by měl ministr Stanjura okamžitě rezignovat. Rozpočet však nakonec skončil schodkem o 6,5 miliardy nižším, než bylo plánováno.

Neumí snad Alena Schillerová počítat? Ne tak docela. Je potřeba zmínit, že plnění rozpočtu v průběhu loňského roku připomínalo pomyslnou sinusovku, kdy saldo v prvním pololetí šlo do záporu a v květnu činilo kumulovaně minus 271,4 miliard korun. V polovině roku se ale trend obrátil a kladná plnění výsledek „vyrovnala” až na konečných 288,5 miliardy korun. Ze struktury rozpočtu a ekonomické situace (energetické balíčky, valorizace penzí apod.), ale muselo být opozici jasné, že plnění rozpočtu bude takovou podobu mít. Dá se tedy říci, že Schillerová spíše strašila, než předkládala analýzou podložené argumenty.

Nyní již k číslům. Na výdajové stránce se oproti roku 2022 nejvíce vynakládalo na starobní důchody – o 97 miliard více (celkově 685 mld.). Kompenzace vysokých cen energií pak stát přišly na dodatečných 58 miliard korun (celkově 76 mld.). Vláda investovala o 25 miliard korun více než předešlý rok a to navzdory skutečnosti, že tuzemský HDP za první tři kvartály klesl kumulovaně o půl procenta (data za celý rok, respektive za čtvrté čtvrtletí ještě nejsou dostupná). Na tomto místě je také vhodné zmínit, že stát musel vynaložit celkem 68 miliard korun na obsluhu státního dluhu – meziročně o 19 miliard navíc. Tento nárůst jde kompletně na vrub právě Aleně Schillerové, které se „podařilo” za pouhé dva roky navýšit státní dluh vůči HDP o 12 procentních bodů.

Na příjmové stránce došlo, podle očekávání, ke zvýšení daňových příjmů. Jmenovitě: daň z příjmů právnických osob přinesla oproti předešlému roku navíc 50 miliard, zaměstnanci odvedli navíc 25 miliard a na DPH se vybralo dodatečných 20 miliard. Celkově tak daňové příjmy vzrostly o 19 %. Navzdory očekávání se méně vybralo na tzv. “windfall tax” – celkově necelých 60 miliard korun. Opomenout však nesmíme ani příjmy z EU, které vláda čerpala meziročně skoro o polovinu více. 54 miliard pak přinesla dividenda z účasti ve společnosti ČEZ.

Přestože domluva v rámci pěti stran není vždy snadná a doslova se bojuje o každou korunu, ukazuje se, že je vláda v myšlence konsolidace veřejných financí zajedno. Plnění rozpočtu skončilo o 6,5 miliardy nad očekáváním – meziročně bylo saldo rozpočtu nižší dokonce o 72 miliard korun. Od nového roku navíc začíná platit konsolidační balíček, který pomůže ještě lépe uzdravit veřejné finance. Schodek by se měl dále snížit na 252 miliard korun a deficit veřejných financí by měl činit 2,2 % HDP (v roce 2023 to bylo 3,6 %).

---