Státní dluh České republiky v poměru vůči HDP patří stále k nižším v rámci EU. Tempo zadlužování v posledních letech je však bohužel alarmující. Jen mezi lety 2019 a 2022 vzrostl státní dluh z 28,3 % na 42,6 % HDP. Náklady na obsluhu dluhu se také prudce zvyšují. Úrokové výdaje v roce 2022 byly ve výši 49,7 mld. korun, v roce 2023 to bude podle Zbyňka Stanjury 70 miliard a v roce 2024 dokonce okolo 100 miliard. Rozhazovačná populistická politika Andreje Babiše a Aleny Schillerové způsobila nevídaný rozvrat veřejných financí, který musí být zastaven.

S představením ozdravného balíčku svitla naděje, že se po několika letech znovu dočkáme rozpočtové odpovědnosti. Je klíčové, aby byl balíček schválen co nejdříve a opatření mohla vejít v účinnost již od 1. ledna 2024. Po schválení balíčku se však musí pokračovat v hledání úspor a snižovaní jednotlivých schodků rozpočtu, protože, jak jsme již zmínili, dynamika zadlužování je velmi vysoká. Ambiciózní cíl vlády snižovat každý rok schodek rozpočtu o 0,9 % HDP zaslouží uznání a podporu. Dle výhledu Ministerstva financí klesne schodek rozpočtu v roce 2024 pod 3 % HDP, čímž bude ČR na cestě k opětovnému dodržování Maastrichtských kritérií (k dodržení všech kritérií dojde opět po snížení inflace a úrokových sazeb). Je však také nutné udržet letošní plánovaný schodek státního rozpočtu. Nedodržení plánovaného salda vede ke snížení kredibility a mezinárodních ratingů, což může následně způsobit menší objem zahraničních investic.

Při konsolidaci je třeba dávat pozor na plošné škrty v nevhodných oblastech, které by mohly bránit prosperitě ČR. Například výrazné snížení financování školství by mohlo vést k rapidnímu úpadku českého vzdělávacího systému a následné nižší vzdělanosti a produktivitě společnosti. Dále nelze příliš škrtat v oblasti zdravotnictví, dopravy a obrany. Nesmíme zapomenout, že členstvím v NATO jsme zavázáni k ročním výdajům ve výši 2 % HDP na obranu.

Kde je však pro změnu prostor k hledání úspor, je sociální politika. Výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí se budou v roce 2023 blížit sumě 900 miliard, tj. 40 % všech výdajů státního rozpočtu. Toto číslo je extrémně vysoké a je nutné s ním něco udělat. Možné kroky jsou snížení valorizací důchodů na úroveň před rokem 2018, nižší částka a kratší délka vyplácení podpory v nezaměstnanosti nebo například postupné snižování byrokracie s rušením agend a přicházející digitalizací. Byrokratický aparát je přebujelý a neefektivní. Stát musí na svém provozu ušetřit. Vláda Petra Fialy cílí na snižování stavů úředníků a jejich platového objemu, což by mělo být společností považováno za správný krok.

Inflace se v tuto chvíli snižuje a dle predikcí ČNB by měla okolo poloviny příštího roku dosáhnout hranice 2 %. S tím se sníží i úrokové sazby a pravděpodobně nastane další období ekonomické konjunktury a růstu HDP. Toto by v kombinaci s dalším snižováním schodků státního rozpočtu a obecně zodpovědnou rozpočtovou politikou ze strany vlády mohlo vést ke snižování poměru státního dluhu k HDP. Aktuálně patří zastavení šílené dynamiky zadlužování ČR ke klíčovým tématům tuzemské politiky a je správné, že mu současná vláda věnuje zvýšenou pozornost. Anticipace řešení tohoto problému ze strany vlády bude jednou z nejdůležitějších proměnných v příštích parlamentních volbách.

---

---