Druhé kolo prezidentské kampaně je v plném proudu, Babiš ho zahájil velmi razantně a hned ostrou palbou proti generálu Petru Pavlovi. Voliče se snaží získat strašením o válce, dezinformacemi a házením špíny. Není to ale jediná strategie, kromě vypouštění jedu se snaží prezentovat jako kandidát, který vždy hájil národní zájmy. Rád cílí na témata, která jsou pro českou společnost palčivá: migrace, evropský Green Deal nebo energetická bezpečnost spojená s rostoucími cenami energií. Na to vše jsou Češi velmi citliví. Babiš a jeho PR tým to vědí a snaží se ukázat, že právě on je nejspolehlivější hrází proti migrantům, „zelenému šílenství“ a energetické krizi. Je tomu ale skutečně tak? Podívejme se na některá fakta. 

V prvé řadě to byl on, kdo schválil Green Deal na Evropské radě. Každý si to může snadno ověřit přečtením závěrů z jednání Evropské rady. Mohl vystupovat proti, vyjednat vyjímky, ale neudělal vůbec nic. Možnosti tu přitom byly, příkladem je Polsko, které si skutečně leccos vyjednalo. Buď Babiš ani nevěděl, co reálně tento „zelený návrh” přinese, nebo se bál o své evropské dotace a raději se pohodlně vezl s proudem. Kde byly tehdy hájeny české národní zájmy? 

Máme také v paměti cestu Andreje Babiš na maďarsko-srbskou hranici, kde se tvářil jakoby snad chtěl nelegální migranty chytat sám osobně. Jak ovšem reagoval v roce 2015, když se Evropou nesla migrační vlna? „Uprchlíci ze Sýrie a dalších zemí by podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO mohli v Česku obsadit tisíce pracovních míst, o která místní nemají zájem.“, informoval iRozhlas v září 2015. Babiš se dodnes chlubí, jak s Orbánem zrušili migrační kvóty, ale už nezmiňuje, že se v červenci 2015 coby člen Sobotkovy vládl podílel na usnesení, ve kterém se Česká republika přihlásila k přijetí 1500 uprchlíků. Pro tehdy byli všichni ministři včetně Andreje Babiše. To, že později otočil a pasoval se do role bojovníka proti migrantům, byl další cynický kalkul a sázka na to, že lidé mají krátkou paměť. 

A energetická bezpečnost? To snad ani není třeba rozvádět. Všichni si jistě vzpomeneme, jak hnutí ANO spolu ministrem Havlíčkem tvrdošíjně odmítalo vyloučit ruský Rosatom z tendru pro dostavbu Dukovan. Pravicová opozice tehdy byla tvrdě proti a upozorňovala na nejrůznější rizika. Dokáže si někdo představit, že by nám Rusové teď, v době útoku na Ukrajinu, stavěli jaderné bloky? Podobný scénář se přitom naplnil v Maďarsku, kdy Orbán nechal Rusy vyhrát tendr na elektrárnu v Paksi. I proto je dnes Maďarsko nejvíce zdrženlivé vůči ruským sankcím. Prostě si nemůže dovolit protestovat. Kdyby se naplnila přání tehdejší Babišovy diplomacie, byli jsme dnes v pěkné bryndě. 

Mohli bychom pokračovat, třeba tím, jak Babiš kvůli střetu zájmů ohrožoval peníze z Plánu obnovy EU, ale je to zbytečné. Sečteno podtrženo: tento člověk národní zájmy nejen nikdy nehájil, on je neumí ani definovat. Česká republika a její obyvatelé jej nezajímají, vždy volí cestu tvrdého pragmatismu a lobbingu za své vlastní zájmy. A kdyby nakonec skončil na Hradě, nebylo by tomu jinak.

---