Společnosti, jejichž konečným uživatelem výhod je český premiér, podle analýzy dotačních smluv a smluv o investičních pobídkách úspěšně žádaly o dotace v objemu minimálně 13,5 miliardy českých korun. Většinu z nich – minimálně 8,8 miliardy korun – inkasovaly po vstupu Andreje Babiše do politiky.

V analýze, která byla provedena v rámci studií pro připravovanou knihu Můj stát, moje firma, vycházíme z exkluzivních dat projektu Hlídač státu, který čerpá z šesti různých zdrojů vypovídajících o dotačních titulech. Je tedy možné, že dotačních smluv a podpor bude ve skutečnosti ještě více, rozhodně však ne méně. Přesto je jedním z důležitých zjištění fakt, že skutečně čerpaná výše přímých dotací je vyšší, než se uvádí ve výročních zprávách firem z portfolia Andreje Babiše. Holding Agrofert k informacím ve svých účetních závěrkách, které zveřejňuje na základě zákonné povinnosti, přistupuje dost selektivně: Podle jejich údajů je výše provozních dotací za dané období pouze 7,35 miliardy korun.

Jak jsme však již předestřeli, výše dotací je ve skutečnosti ve sledovaném čase, tedy od 26. října 2013, kdy Andrej Babiš získal poslanecký mandát, do června 2020, odkud pocházejí poslední relevantní analytická data, nezkreslená dopadem koronavirové pandemie, prokazatelně minimálně 8,8 miliardy korun. Přičemž další dotace v objemu desítek milionů korun přijaly i firmy jako Hartenberg a Imoba, ve kterých je Andrej Babiš konečným uživatelem výhod ze spoluvlastnického podílu.

Agrofert získává podporu napříč většinou resortů, mezi jeho dotační zdroje patří programy Ministerstva zemědělství, životního prostředí, průmyslu, práce a sociálních věcí, Ministerstva pro místní rozvoj, ale i školství, mládeže a tělovýchovy či kultury.

Vydatnými zdroji jsou i evropské dotace, zejména však ty řízené z České republiky, jako je například Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Evropské strukturální a investiční fondy, Evropský zemědělský záruční fond a Evropský sociální fond. Projekty firem ze skupiny Agrofert podpořily také  Státní zemědělský a intervenční fond, Czechinvest, Grantová agentura ČR či Akademie věd ČR. Ovšem nejvýznamnějšími dotačními poskytovateli jsou nepochybně Ministerstvo zemědělství a poněkud paradoxně také Ministerstvo životního prostředí.

Firmy českého premiéra historicky podepsaly zhruba 7 900 dotačních smluv, které podrobněji analyzujeme v rámci zmiňované chystané publikace Můj stát, moje firma. Zjistili jsme, že u značného množství těchto smluv (celkem u minimálně 852 z nich) navíc chybí důležité a povinné detaily, třeba o vyplacené výši dotace. Skutečná výše vyplacených dotací tak může být ještě vyšší.

Peníze přece zůstávají v Česku, říká Agrofert

V případě skupiny Agrofert jsou v kolonce přímých dotací, které jsou vypláceny jako příspěvek na účet žadatele, zahrnuty zejména nárokové zemědělské dotace. Ty zemědělské podniky inkasují na hektar, podle toho, jakou rozlohu zemědělské půdy obhospodařují. Další významnou částí dotací jsou příspěvky na chov dobytka. Zatímco investiční dotace poskytuje stát nejčastěji formou daňových úlev, u provozních dotací přichází k převodu finanční částky přímým příspěvkem na účet.

Není tajemstvím, že také tyhle části dotačního toku hrozí významnými ztrátami českým veřejným rozpočtům. Důvodem je masivní konflikt zájmů, který řeší také Evropská unie. Jak detailně popisujeme v jiné studii, Státní zemědělský intervenční fond Babišovým podnikům vyplatil a stále vyplácí prostředky, jejichž proplacení mělo být po auditu Evropské komise zastaveno. Česká strana sice protiargumentovala, že se rozhodnutí auditorů netýká provozních dotací Agrofertu, ale Brusel tento výklad odmítá a potvrzuje, že Česku může hrozit neproplacení těchto prostředků z unijního rozpočtu.

Na kritiku podezřelé úspěšnosti v žádostech o dotace skupina Agrofert reagovala na svém webu. To, že by za její ekonomickou silou stály právě tučné dotace, odmítá a zdůrazňuje, že „na rozdíl od jiných firem“ její zisky neodcházejí do zahraničí, ale zůstávají v České republice. „Od roku 2008 koncern investoval 101,56 miliard korun. Prostředky šly do modernizace areálů, nových technologií, zlepšení welfare chovaných zvířat nebo do vylepšení pracovního prostředí pro zaměstnance. Tyto investice v České republice zůstávají! Přitom investiční dotace z uvedené částky činily jen 3,3 %. Poměřujeme tedy více než 101 miliard korun AGROFERTu proti 3,3 miliardám na investičních dotacích,“ obhajuje se Agrofert na svém webu.

Oprávněnost daňových úlev dokládá také tím, že je lze čerpat jedině tehdy, pokud investor vloží do podnikání vlastní peníze a zároveň pokud se jeho záměru daří podle plánu. „Dotace nejsou pro firmu ziskem, ale jen uhrazením části investovaných nákladů,“ uvádí se ve vyjádření holdingu, který také vyzdvihuje výši daní, které v Česku zaplatil. Podle jeho výkladu to bylo (do roku 2018) osmkrát více, než získal na dotacích, s tímto údajem ovšem mnozí jeho kritici nesouhlasí.

Čerpané provozní dotace Agrofertu (mld. Kč)

2014	2015	2016	2017	2018	2019
1	0,8	1,1	1,35	1,5	1,6

Zdroj: účetní závěrky holdingu Agrofert

V dostupných datech jsou dohledatelné dotační smlouvy v celkové hodnotě 13,5 miliardy korun. Jelikož skupina od přímého vstupu Andreje Babiše do politiky čerpala 8,8 miliardy, je zjevné, že s dotačními nároky uspěla zejména v době, kdy její konečný uživatel výhod působí ve vládě.

Zdroje dat o dotační podpoře: CEDR (Centrální registr dotací slouží jako agregátor dotací. Měly by zde být obsaženy veškeré dotace, avšak není tomu tak); EU Fondy (Dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů); DotInfo, SZIF (Dotace v systému Státního zemědělského intervenčního fondu); CzechInvest (Investiční pobídky z agentury CzechInvest).

Analýza vznikla jako součást přípravy knihy Můj stát, moje firma, kterou můžete podpořit předobjednávkou.

---