Nepochybně jste postřehli aspoň útržky ze senátních slyšení Bretta Kavanaugha, který by měl být v nejbližší době potvrzen na post nejvyššího soudce. Taky vám jistě neunikl potenciální ‚MeToo‘ skandál spojený s jeho osobou. Podle informací z médií měl v roce 1982 sedmnáctiletý Kavanaugh obtěžovat patnáctiletou spolužačku na večírku.

The Ben Shapiro Show, epizoda 624

Ben Shapiro v jedné z posledních epizod jeho pravidelné show poukazuje na chabé důkazy a podezřelé načasování celé kauzy. Proč senátorka Feinsteinová zveřejnila dopis s obviněním až v září, i když ho má od července? Nejenom podle Shapira to naznačuje, že celá kauza byla načasovaná na poslední možnou chvíli. Demokraté doufají, že se jim podaří obstrukcemi odsunout schválení Kavanaugha až po volbách (ve víře, že získají senátní většinu). Problém je i se samotným obviněním. Proč Blasey Fordová celý incident nenahlásila ihned poté, co k němu údajně došlo? Kavanaugh v té době nebyl žádný všemocný muž z Washingtonu, ale obyčejný student. Proč o celé záležitosti s nikým nemluvila? Kauza se od podobných liší i tím, že Fordová si nepamatuje místo činu, čas ani datum, kdy k údajnému napadení došlo. Dá se takové obvinění vůbec řádně vyšetřit a mělo by to mít vliv na Kavanaughovu kariéru? Ben Shapiro si myslí, že ne.

The Descent into Progressive Madness

Shrnutí všech zásadních obstrukcí demokratů během jmenování Kavanaugha nabízí historik Victor Davis Hanson pro National Review. Popsané excesy potvrzují sílící zoufalost, ale bohužel i radikalizaci americké levice.

There’s No Escaping Trump

Matthew Continetti ve svých textech dlouhodobě přičítá neúspěchy demokratů stále většímu příklonu k politice identity a odklonu od tradičního levicového programu a konkrétních řešení pro americké občany. Ve svém pravidelném pátečním článku pro Washington Free Beacon se ale minulý týden zaměřil na fakt, že i přes značnou zoufalost demokratů mohou republikáni v blížících se volbách utržit značné ztráty. Co by pro ně ztráta většiny v senátu a v kongresu znamenala? Continetti tvrdí, že i když republikáni doufají v drtivou výhru navzdory mizerným průzkumům, jako tomu bylo u prezidentských voleb, je podle něj potřeba zdůraznit, že veřejnost rozlišuje mezi kandidátem Trumpem (ve vztahu k Hillary Clintonové) a prezidentem Trumpem.

Uncommon Knowledge With Peter Robinson: Judging Brett Kavanaugh And The Supreme Court With John Yoo

Na závěr se ale podívejme na věci z trochu optimistického úhlu. V nejnovější epizodě diskusního pořadu Uncommon Knowledge nabízí John Yoo téměř hodinový rozbor současného stavu Nejvyššího soudu, co znamená nástup Bretta Kavanaugha, jaké jsou jeho pozice v některých klíčových politických otázkách a jestli se po více jak osmdesáti letech Spojené státy dočkají většinově konzervativního Nejvyššího soudu.

(Uncommon Knowledge se v této rubrice bude objevovat často. Nepřestává mě překvapovat, kolik mých přátel z konzervativních kruhů o tomto pořadu nikdy neslyšelo. Svým způsobem se jedná o nepřímé pokračování pořadu Firing Line Williama F. Buckleyho: intelektuální odborná diskuze s vynikajícím moderátorem Peterem Robinsonem a zajímavými hosty. Pokud na vás jednou za čas doléhá deprese ze současného politického zmatku a často i špatného informování o něm, Uncommon Knowledge je pořad pro vás!)

Veškeré dění kolem Kavanaugha se dá považovat za logické a svým způsobem poetické vyvrcholení veškerého politického dění v USA za poslední dva roky. I když se o Kavanaughovi nedá tvrdit, že by byl nějakou loutkou Donalda Trumpa, demokraté ho z principu stejně odmítají potvrdit. Člověka, o kterém se naopak čekalo, že získá podporu obou stran. Média rozpoutávají bouři kolem jeho osoby, neúměrnou podezřením a existujícím důkazům. Ve výsledku je to kauza, která má všechno (přehnanou nenávist vůči prezidentu Trumpovi, hysterii některých médií, pochybný MeToo skandál…) a reflektuje tak poněkud smutný stav americké společnosti.

---

---