Brexit podle Rogera Scrutona

16. prosince 2018, Martin Fiala

Rogera Scrutona čtenářům Pravého břehu není třeba představovat, jeho novou knihu Kde to jsme: Současný stav Británie ale ano. Uznávaný filozof a estetik se v ní zabývá jedním z politicky nejturbulentnějších období moderní britské historie, brexitem.

Scruton byl jeden z prvních, ne-li první intelektuál, který už v roce 2015 zdůraznil, že by v debatě o brexitu neměla dominovat ekonomická otázka, tedy jaký by vystoupení mělo dopad na britské hospodářství, ale naopak otázka, do jaké míry Evropská unie ohrožuje národní svrchovanost země. Ekonomická otázka má přijít až jako druhá. Ani jedna kampaň tomu však neodpovídala. Jedna strana hlásala ekonomickou apokalypsu, druhá miliardy do Národní zdravotní služby.

Britové podle Scrutona v referendu vyjádřili pocity, které byly dosud vylučovány z politické debaty. A právě kořeny a původ těchto problémů tvoří jádro knihy. Scruton nepředkládá argumenty výhradně pro brexit, spíše definuje britské hodnoty v historickém kontextu a zabývá se otázkou, jakou podobu národní svrchovanosti by Britové měli koncipovat, aby se na ní mohli shodnout oba společenské tábory – „leavers“ i „remainers“.

Země jako žádná jiná

Mezi Scrutonovy hlavní argumenty patří to, že dlouhodobá nekompatibilita Spojeného království a Evropské unie není dána pouze momentální averzí, ale i tím, že Británie má oproti jiným evropským zemím strukturálně zásadně odlišný právní systém. Tím pádem je mimořádně obtížné skloubit jej s evropským právem a stává se, že implementace evropského práva má na Británii mnohem větší dopady než jinde.

„Znovuzískání naší národní suverenity znamená získat zpět ‚kulturu povinnosti zodpovídat se‘. A myslet si, že to nějakým způsobem ohrozí výkonnost naší ekonomiky, našich obchodních vztahů a naší schopnosti vyjednávat je, to všechno znamená neuvědomovat si, co pro nás britská svoboda znamená.“

Evropská unie navíc postrádá mechanismy, jak se právně vrátit o krok zpět nebo něco změnit. Nemá schopnost reagovat na aktuální potřeby jednotlivých zemí. Je to politický řád, který nedokáže přiznat chybu, a tím se pro tak výraznou členskou zemi, jakou je Británie, z principu stává bezprostředním nebezpečím.

Scruton navíc tvrdí, že ekonomické argumenty ve výsledku nejsou zas tak přesvědčivé – celní unie například zvyšuje množství obchodu a tím pádem i prosperitu, byrokracie s ní spojená na druhou stranu výslednou efektivitu výrazně snižuje.

Pozor na oikofóbii

Poměrně zásadní část knihy věnuje Scruton popisu lidí, kteří trpí oikofóbií, strachem z domova. Tento termín už použil v knize O potřebnosti národů (2004). Jsou to lidé, kteří odmítají národní dědictví, prosazují multikulturalismus a pohrdají vlastní kulturou a historií. Vyjmutí se ze své komunity vidí jako privilegium a známku nadřazenosti. A jsou to „anywheres“, lidé, kteří jsou schopni žít kdekoliv. Tím Scruton odkazuje na známou knihu Davida Goodharta The Road to Somewhere.

Scruton to srovnává se situací před druhou světovou válkou, kdy se obdobná skupina lidí chtěla za každou cenu vyhnout válce s Hitlerem a byla ochotna obětovat národní zájmy. Zde pro změnu odkazuje na George Orwella a jeho esej z roku 1941 The Lion and the Unicorn.

„I když na tvrzení expertů [argumentujících proti brexitu] něco bylo, zněli jako lidé, kteří jsou schopni usadit se kdekoliv na světě a jsou vždy and věcí. Pro tyto lidi není velkou překážkou, když se jim vládne odjinud. Oni sami jsou odjinud.“

Kniha Where We Are se dá v podstatě chápat jako mimořádný manifest na obranu národních států. Po přečtení vás utvrdí ve dvou věcech: Zaprvé, brexit nebyla výhra populistů snažících se rozvrátit Evropskou unii, ale naprosto logický krok vycházející z národní mentality a právního uspořádání. A zadruhé, pro každou jinou zemi včetně České republiky by podobná snaha měla naprosto devastující důsledky.

štítky: # #




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin sdílet na google plus odebírat newsletter