Rozhovor s brněnskou primátorkou Markétou Vaňkovou

Už více než měsíc nás všechny nejvíce zaměstnávají události spojené s válkou na Ukrajině. Město Brno jde v organizaci pomoci pro uprchlíky v mnoha směrech příkladem (podobně jako v době covidu), ale brněnská radnice rozhodně nezapomíná ani na své vlastní obyvatele. Naopak. Brno má štěstí, že v jeho čele stojí žena, která se zde nejen narodila, vystudovala, založila rodinu a stále tu žije a pracuje, ale která Brno skutečně „musí“. Je to vidět na tom, jak o něm mluví a jak jí na něm záleží. Rozhodli jsme se, že něco z této energie a touhy po rozvoji našeho města zprostředkujeme i vám. Každý měsíc pozveme paní primátorku na rozhovor, k němuž prostřednictvím těchto stránek zveme i vás. Můžete se těšit na pravidelnou porci novinek i na informace ze zákulisí.

 

Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině, které Jihomoravský kraj zřídil na brněnském výstavišti, prošlo při registraci přes 22 000 uprchlíků. Kolik z nich zatím zůstalo přímo v Brně? A můžeš stručně shrnout to nejpodstatnější, co se v souvislosti s tak velkou uprchlickou vlnou podařilo zajistit?

Musím upřesnit, že ne všichni, kteří na Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině na výstavišti projdou registrací, v Brně zůstávají. Aktuálně jich v našem městě je kolem 14 000. Ostatní zde opravdu buď jen využili možnost registrace a sami pokračovali dál do jiných měst či zemí, nebo byli Jihomoravským krajem ubytováni v nasmlouvaných kapacitách po celé jižní Moravě. A ani takový pobyt nemusí být nutně dlouhodobý. Lidé si potřebují po mnohdy náročné cestě odpočinout, zorientovat se a zjistit možnosti uplatnění. Následně jim nic nebrání odcestovat.

Pokud jde o pomoc města, tak za ten více než měsíc se toho podařilo zvládnout opravdu hodně. Velmi rychle se nám povedlo schválit pomoc ve výši dvacet milionů korun. Peníze jsou využívány jak na financování pomoci na Ukrajině, tak tady v Brně. Přímo na Ukrajinu jsme již odeslali tři zásilky s léky a zdravotnickým materiálem, který zajistila naše Úrazová nemocnice, a s věcmi denní potřeby – dětskými plenami počínaje a powerbankami konče. To vše dohromady za více než pět milionů. Místem určení byl dvakrát Lvov a jednou Charkov, tedy naše partnerská města.

V Brně jsme pak například poskytli finanční prostředky Diecézní charitě Brno na koordinaci činností spojených s pomocí uprchlíkům a na posílení provozu informační telefonické linky. Dar od města ve výši 750 000 korun by měla dostat Moravská galerie Brno. Ta chce v Pražákově paláci vedle Besedního domu rozšířit denní program pro ukrajinské děti a mládež v nově vytvořených výtvarných dílnách, kde vytvoří bezpečný prostor, především prostřednictvím arteterapie a edukačních aktivit s kulturní a společenskou tematikou. Nadále zde také bude působit Ženský vzdělávací ústav, mezi lidmi známý jako spolek Vesna, díky němuž zde vzniklo centrum materiální a dobrovolnické pomoci.

Prostřednictvím městské společnosti Veletrhy Brno jsme poskytli dva pavilony na výstavišti. Díky tomu se podařilo rychle zprovoznit krajské Asistenční centrum pomoci Ukrajině a o následně také nábytkovou banku. Pronajali jsme nevyužívaný hotel Myslivna pro potřeby ubytování uprchlíků, stejný účel má i objekt kasáren v Židenicích. Nyní se schvaluje využití 118 bytů, které jsou svěřeny městským částem, a bude jenom jejich rozhodnutí, za jakých podmínek zde lidi z Ukrajiny ubytují. A v hledání dalších kapacit pokračujeme.

Několik tisíc Ukrajinců, kteří museli opustit svou zemi, již také využívá možnost bezplatného cestování městskou hromadnou dopravou s tím, že město vzniklou ztrátu dopravnímu podniku uhradí. Iniciovali jsme rychlé propojení Úřadu práce s Regionální hospodářskou komorou Brno a místními zaměstnavateli, což podle našich informací zafungovalo, aktuálně je pro Ukrajince k dispozici bezmála čtyři tišíce pracovních míst.

Máme k dispozici jedenáct učeben na základních školách, kde můžeme postupně otvírat ukrajinské třídy, dalších více než tisíc míst by mělo být k dispozici na různých brněnských školách v běžných třídách. V mateřských školách je s místem problém v Brně dlouhodobě, snažíme se tedy vytipovat vhodné prostory pro činnost dětských skupin. Aktuálně jsme právě za tímto účelem dali k dispozici již zmiňované Vesně budovu na Údolní. Souběžně zde bude také poskytována terapeutická pomoc ve spolupráci s pedagožkami, terapeutkami nebo třeba logopedkami, které uprchly z Ukrajiny.

Ať se děje co se děje, musíme dál poskytovat profesionální veřejné služby a nesmí se zastavit ani rozvoj města. Pořád jsme tady pro naše občany, pro Brňany.

Důležité je také to, aby se lidé měli kde setkávat a získávat potřebnou pomoc – psychologickou, sociální nebo třeba jazykovou. Ukrajinská iniciativa jižní Moravy tak od města získá do užívání formou bezplatné výpůjčky část prostor bývalé restaurace Muzejka na Moravském náměstí.

A mohu pokračovat dál. Mnohé brněnské veřejné a soukromé instituce umožňují vstup za symbolickou cenu. Zajistili jsme nebytové prostory potravinové bance pro zřízení malé výrobny studené kuchyně. Kromě dvojjazyčného webu ukrajina.brno.cz, který jsme spustili hned v prvních dnech po ruské okupaci, chystáme online i tištěnou mapu a různé letáčky a brožury, které pomohou v orientaci po městě a při hledání důležitých míst, jako jsou úřady práce nebo lékařská pohotovost.

Váleční uprchlíci mají víza strpění, jsou tedy účastníky systému veřejného zdravotního pojištění a mají standardní přístup ke zdravotní péči. Na té se podílejí i obě naše městské nemocnice, které jsou schopny se s nastalou situací vypořádat. V jedné z nich, v Nemocnici Milosrdných bratří, přišla na svět Anastasia, která se 15. března 2022 stala prvním „válečným“ dítětem v mírovém Brně. Čerstvou novinkou je Zdravotní centrum pro válečné uprchlíky, které otevřela Společnost Podané ruce ve spolupráci s městem v prostorách bývalé restaurace Bohéma. Běženci, jak dospělí, tak děti, tu mohou konzultovat zdravotní stav, najdou tu také psychologickou, psychoterapeutickou a psychiatrickou péči. Kromě lékařů pomáhají ukrajinsky mluvící zdravotní poradci.

Válka může trvat velmi dlouho. Je Brno ještě schopné přijímat další uprchlíky?

Říkala jsem to během dvou let covidové pandemie, říkám to i teď: Ať se děje co se děje, musíme dál poskytovat profesionální veřejné služby a nesmí se zastavit ani rozvoj města. Jinými slovy: Pořád jsme tady pro naše občany, pro Brňany.

Přijímání uprchlíků je bez jakékoli diskuse naší morální povinností. Ve válce vzdálené jen pár set kilometrů kvůli nesmyslné ruské agresi umírají lidé nebo jsou nuceni opouštět své domovy. Prvotní nápor jsme díky obětavosti a nasazení Brňanů i mnoha mých kolegů zvládli. S nouzovým stavem výrazně posílila role státu a Jihomoravského kraje, naše práce však nekončí.  Už teď se koncepčně díváme dopředu. Řešíme, co zvládneme vlastními silami a s čím budeme potřebovat pomoc státu. A nejde jen o peníze, může to být i podpora podobná balíčku zákonů Lex Ukrajina. V konečném důsledku tato velmi složitá situace může nám všem jen prospět.

Město spustilo zajímavý a vizuálně přitažlivý informační web Co bude, Brno?, kde si každý může prohlédnout, co se již dokončilo, co je v běhu a co se plánuje. Projektů je opravdu hodně a v mnoha různých oblastech, ale mě by zajímalo, co z toho všeho dělá největší radost tobě? A je něco, co tě naopak trápí?

Je opravdu těžké vybrat jeden projekt, pro nás je důležitý každý posun, každý krok vpřed. Radost mám třeba z prodloužení tramvajové linky ke kampusu a k nemocnici v Bohunicích. Jsem opravdu pyšná, že v Brně budujeme unikát – nejdelší tramvajový tunel v republice. Navíc se jedná o první takto výrazné rozšíření linek za několik uplynulých desetiletí. Poklepání základního kamene jsem se účastnila již ve funkci a je dost možné, že budu mít možnost jako primátorka přivítat i první cestující. Ale hlavně: Tato trať už byla opravdu potřeba a ohromně pomůže všem, kteří do této lokality cestují, navíc výrazně odlehčí i obyvatelům městské části. Lidé byli mnoho let omezováni tím, že zde nebyla dopravní kapacita odpovídající počtu lidí, kteří sem cestují, navíc samotná stavba také vždy přináší komplikace a nepohodlí. To vše by se mělo už brzy vyřešit a další část Brna bude díky tomu výrazně zmodernizovaná.

To ale není jediná významná dopravní investice. Výrazně se posouvá velký městský okruh na Žabovřeské nebo v úseku Tomkova náměstí a Rokytovy. Proč jsou tyto stavby tak důležité? A jsou něčím zajímavé?

Bez přehánění se dá říct, že s velkým městským okruhem doprava v Brně stojí a padá. Na každém dokončeném úseku je hned po jeho otevření vidět zlepšení situace. A naopak, když se někde provoz zastaví, ovlivní to třetinu města. Jedná se o dlouhodobý a finančně velmi náročný projekt. Dokončení celého okruhu je zatím plánováno na rok 2035 a celkové náklady jen od roku 2015 dál jsou vyčísleny na více než 38 miliard. Většina peněz jde ze státního rozpočtu, částečně se na financování podílí i město. Zatímco Ředitelství silnic a dálnic staví hlavní dopravní infrastrukturu, my zajišťujeme například výkupy pozemků, obslužné komunikace, lávky pro pěší, chodníky či cyklostezky, terénní úpravy okolí včetně zeleně a mobiliáře. To vše proto, aby stavby byly nejen účelné, ale aby se dalo co nejlépe využívat jejich okolí.

Z toho plyne, že nejde zdaleka jen o tuny asfaltu a kilometry betonových koridorů. Zrovna oba nyní stavěné úseky jsou mimořádné: Staví se v členitém terénu, kde je mnoho omezení, což samo o sobě přináší nutnost hledat zajímavá řešení. Na Žabovřeské třeba máte na jedné straně skalní masiv a na druhé straně řeku. A mezi ně se musíme vejít se čtyřproudou komunikací a ještě s tramvajovou tratí, která je právě z prostorových důvodů v délce půl kilometru vedena tunelem. Na úseku Tomkovo náměstí a Rokytova zas v osmnáctimetrové výšce vzniká silniční estakáda složená ze dvou více než 500 metrů dlouhých mostů. To celé vlastně pár minut od centra města.

Asi se shodneme na tom, že úplně nejzajímavější je zachování kapličky svatého Antonína Paduánského pod Wilsonovým lesem na Žabovřeské, která je posledním zbytkem dnes již zaniklé osady Kamenný mlýn. Jsem opravdu ráda, že ji tak rozsáhlá stavba nejen nezničila, ale naopak se díky ní dočkala obnovy. Nově má být vedle sv. Antonína zasvěcena i svaté Barboře, mimo jiné patronce důlních staveb. To se jistě hodí, když nám v Brně rostou hned dva tramvajové tunely.

Když jsi zmínila zeleň a snahu o zachování odkazů minulých dob, vzpomněla jsem si na další budovaný projekt, vlastně hned několik projektů, ze kterých musíš mít jistě také radost. Mám na mysli výrazné oživení břehů řeky Svratky, kde vzniknou krásná místa pro volný čas, rekreaci a sport, ale nejen to. Řekni nám k tomu něco bližšího.

Máš asi na mysli budovaná protipovodňová opatření na řece Svratce v oblasti od Riviéry přes Poříčí až k železničnímu viaduktu na Uhelné. Oba břehy řeky zde projdou radikální proměnou podle návrhu mezinárodně uznávaného, bohužel již zesnulého architekta Ivana Rullera. Vše potřebné je zajištěno, práce už začaly. I když hlavním cílem je ochránit město a jeho obyvatele před stoletou vodou a umožnit další rozvoj brněnského jihu, kde nyní nelze stavět právě z důvodu možných záplav, obrovským přínosem bude i zpřístupnění tohoto území pro rekreaci a sport. Podoba řeky se vrátí blíž k přírodě, místo betonu a regulace tu budou opět louky, meandry a ostrůvky. Vše bude bezbariérové a kromě vysazení asi 600 nových stromů tu vznikne pět kilometrů pěších cest, tři kilometry stezek pro chodce a cyklisty, nové lávky, posezení, kavárna, občerstvení. Na tuto etapu navážou další místa níže po proudu. Nyní k tomu chystáme potřebnou dokumentaci a zajišťujeme vše potřebné.

Ale ani to není vše. Okolí řeky Svratky se promění i u Anthroposu, kde roky chátral vojenský sportovní areál. Jeho část, konkrétně fotbalové hřiště a přilehlé pozemky, na město bezúplatně převedlo Ministerstvo obrany, tělocvičnu a související prostory jsme pak odkoupili. Naším cílem je zde vybudovat sportovní a rekreační areál, kde bude například horolezecká stěna, hřiště pro rekreační sporty nebo inline dráha. Sportoviště propojíme s koupalištěm Riviéra nebo se sousedícími singletraily pro horská kola a logicky i s nově budovanou oblastí „Rullerovy náplavky“. Aktuálně je hotová projektová dokumentace, je zažádáno o vydání společného územního a stavebního povolení a začínají práce na přeložkách sítí. Souběžně připravujeme modernizaci přilehlé křižovatky, kde budeme hledat vhodnější umístění a technické řešení zastávek MHD nebo zlepšení pohybu chodců a cyklistů v této lokalitě.

Dotkly jsme se mnoha oblastí, v nichž se Brno rozvíjí. Zastavme se ještě u dvou významných brněnských veřejných ploch, tedy u Moravského a Mendlova náměstí, které procházejí rozsáhlou obměnou. Jak jste s tím daleko a kdy bude hotovo?

Revitalizaci parku na Moravském náměstí naplánovala městská část Brno-střed, město se na ní výrazně finančně podílí. Park dostane novou centrální plochu s vodním prvkem a mlžnými tryskami, pobyt zde zpříjemní nová kavárna s terasou, veřejným WC a originálními dětskými prvky, zlepší se také kvalita cest nebo skladba osázené zeleně. Bude to zkrátka atraktivní odpočinkový prostor v samém centru města. Hotovo má být v listopadu.

Díky přesunutí zastávek a změnám ve vedení trolejbusových tratí vznikne i na Mendlově náměstí nový centrální prostor vybízející k setkávání. Celé místo bude zelenější a příjemnější, protože se nám na tomto exponovaném místě alespoň částečně podařilo zklidnit dopravu. Práce, které se šířeji dotýkají celé lokality, by měly trvat do konce léta, byť se potýkáme s problémy, které jsme v žádném případě nemohli předvídat. Mám tím na mysli dodávku červené žuly, z níž má být část povrchu náměstí. Ta je velmi vzácná a dodavatel ji plánoval přivézt z Ukrajiny, což je vzhledem k ruské invazi nereálné. Město si samozřejmě i v této situaci poradí, na to máme dostatek schopných kolegů, a připomenutí 200. výročí narození Gregora Johanna Mendela se odehraje v důstojném prostředí. Daleko důležitější je, aby na Ukrajině neumírali lidé a aby tato země, kde máme i partnerské město Charkov, zůstala svobodná.

Rozhovor vedla Kateřina Hloušková.

---