Dle nejčerstvějších informací ČSÚ vzrostla česká ekonomika v 3. kvartálu loňského roku o 1,4 %. Statistici tak vylepšili svůj předchozí odhad dokonce mírně zvýšili. Mezikvartálně pak ekonomika rostla o půl procenta. To jsou bezpochyby pozitivní čísla, nesmíme však pominout fakt, že růst v 3. čtvrtletí roku 2023 byl dokonce záporný. Lidé se totiž báli utrácet své peníze a značně klesla spotřeba.

Postupné zlepšení však je skvěle viditelné na následujícím grafu.

Ze statistik je naprosto patrné, že lidé se konečně přestávají bát nakupovat. Zcela jasné je to na faktu, že útraty domácností rostou rychleji než jejich příjmy. Lidé jsou také ochotní utrácet část svých úspor. 

Domácí spotřeba aktuálně představuje jednu z nejsilnějších stránek české ekonomiky. To, že díky lepšící se ekonomické situaci dojde ke zlepšení spotřebitelské nálady, jsem ve svých komentářích opakovaně psal skoro již od začátku loňského roku. Jsem rád, že se má slova začínají naplňovat.

Firmy s nárůstem poptávky po, nejen spotřebním, ale i průmyslovém zboží počítají. Roste totiž také tvorba zásob. Růst je naopak brzděn nízkými investicemi a zahraničním obchodem. Ekonom Dominik Stroukal přičítá toto lepšení normalizaci měnové politiky, kdy úrokové sazby jsou sice mírně historicky vyšší ale již se nejedná o extrémy, které si pamatujeme z krizových let.

Zhruba v únoru a březnu budou již dostupná data za poslední čtvrtletí roku 2024 a tím pádem bude možné zjistit, jak česká ekonomika rostla v celoročním vyjádření. Analytik Radomír Jáč odhaduje růst kolem 1 %. Takový výsledek však považuje za úspěch, a já s ním souhlasím, protože v situaci, kdy Německo zažívá jednu z největších stagnaci posledních let je to skvělý výsledek.

V letošním roce očekávám růst kolem dvou procent. Takový růst předpovídá Ministerstvo financí i ČNB. Největšími hrozbami pro český růst jsou právě hospodářské problémy Německa nebo různé obchodní bariéry. Ekonom Mojmír Hampl měl ve vysílání ČT24 trefnou poznámku, a to, že se svět posouvá do éry „de-globalizace“. To je pro malou otevřenou proexportně orientovanou ekonomiku jako je ta česká (a i pro Evropu) značná hrozba.

Jak už jsem zmínil, ekonomiku táhla především spotřeba domácností A je dobré si říci, jaký negativní vliv mohlo na domácí spotřebu mít to, že jsou občané permanentně bombardování opozičními politiky tím, že žijeme v tvrdé krizi a bídě. Takové chování vsugeruje spotřebiteli pocit, že peníze nemá utratit teď ale „až bude líp“. Taková odložená spotřeba však poškozuje ekonomický růst.

Dalším chováním, proti kterému se chci vymezit, je činnost různých lobbistů a zástupců zájmových skupin (Špicar, Prouza, Marek), kteří za jakýsi zázračný motor českého ekonomického růstu označují přijetí eura. I tento rok těmto tlakům podlehl prezident ve svém novoročním projevu. Zkráceně, přijetí eura sice může prospět exportním podnikům, ale v současném stavu akorát poškodí domácnosti a spotřebitele. A ne, pane prezidente, to že by české mzdy a platy „byly v evropské měně“ je rozhodně, krom měrné jednotky, nepřiblíží k těm německým, na příkladu Slovenska je jasně vidět, že spíš naopak. 

Jak dlouhodobě tvrdí poslanec Jan Skopeček, k růstu povede nikoliv euro, ale debyrokratizace, deregulace a zejména přehodnocení nesmyslných a nelogických ekologických politik.

Pomoci může také reforma školství a zaměření se na průmysl s vysokou přidanou hodnotou. Bohatství vzniká z práce a výroby, nikoliv z eura.

Slovo závěrem, odhad růstu ekonomiky v loňském roce se zvýšil. Příští rok očekáváme růst kolem 2 %, ohrožuje ho však stagnace v Německu. Motorem růstu proto bude zřejmě spotřeba domácností. Příští rok opět porostou i mzdy a inflace se bude držet u inflačního cíle, což chuť utrácet dále podpoří. To je skvělé!

 

---

---