Z pohledu České republiky byla nejdůležitější dubnovou událostí návštěva českého prezidenta Petra Pavla a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové v Kyjevě, kde je přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský. Pavel navštívil řadu válkou postižených měst či lokalit, nejvýznamnější byla zřejmě jeho cesta do Dněpropetrovské oblasti, nad kterou Česká republika převzala pomyslný patronát v kontextu poválečné obnovy. Petr Pavel se odvážil nejdále na východ a nejblíže frontové linii ze všech dosavadních západních představitelů. 

Pevnost Bachmut a první známky ukrajinské ofenzivy

Pro Ukrajinu se však to zásadní dělo opět na bitevním poli, přičemž hlavním místem střetů byl i během dubna Bachmut a jeho okolí. Navzdory soustavnému ruskému úsilí se zde ukrajinské jednotky stále drží, jejich situace se však postupně zhoršuje a podle posledních informací zůstává pod ukrajinskou kontrolou pouze velmi malá část. Stále aktuální je tak i debata o smysluplnosti obrany tohoto strategicky málo významného města. Během dubna se nám ústy mluvčího Bílého domu Johna Kirbiho dostalo alespoň částečné ujištění, že se ukrajinské vojenské velení rozhodlo správně. Podle jeho slov ruská armáda ztratila od začátku roku na Ukrajině přibližně sto tisíc vojáků, z toho asi 20 000 padlo, ostatní jsou zraněni. Polovina z těchto ztrát se týká Wagnerovců, kteří byli v této oblasti nejaktivnější. Jedná se o velmi těžké ztráty, které lze jen těžko kontextualizovat, nicméně jsou-li odhady přesné, pak ruská armáda za necelý půlrok ztratila více vojáků než za deset let sovětské invaze a okupace Afghánistánu.

Většina lidí má přirozený sklon vnímat vítězství spíše formou držby teritoria, kdežto ostatní méně viditelné faktory vnímá jako druhořadé. Do jisté míry je to přirozeně dáno tím, že tyto údaje, jako například výše ztrát, nejsou veřejně dostupné a ověřitelné. Nicméně i v předchozí fázi konfliktu, kdy ukrajinské jednotky vedly ústupové boje o Severodoněck či Lysyčansk, přispěly podobné akce k úspěšné charkovské ofenzivě. Nyní se nacházíme v obdobném momentu. Ukrajinské jednotky absorbovaly ruskou ofenzivu, během které patrně také cíleně oslabovaly ruskou armádu, a nyní mohou převzít iniciativu. Zároveň je třeba dodat, že ukrajinská armáda si na budoucí ofenzivu údajně vyčlenila devět brigádních uskupení, kdežto charkovskou ofenzivu provedla pouze se čtyřmi.

Je pravděpodobné, že dlouho očekávaná ukrajinská ofenziva započne během května. V  posledních týdnech jsme totiž mohli sledovat významný nárůst úderů do hloubky Ruskem okupovaného území, či přímo v Rusku, ale i řadu výroků ukrajinských představitelů, které tyto úvahy potvrzují. Mezi zasažené cíle patřily sklady pohonných hmot v Tamani či Sevastopolu. Rovněž došlo k několika sabotážím nákladních vlaků, které převážely pohonné hmoty v Brjanské oblasti. Proběhlo i nespočet raketových útoků na jihoukrajinská města jako Melitopol či Tokmak, které představují pravděpodobný cíl plánované ofenzivy. 

Nové informace o sabotáži Nord Stream 2

Během dubna byly také zveřejněny nové informace o explozích, které zničily tři ze čtyř plynovodních potrubí Nordstream 2. Exploze se odehrály před více než půl rokem a od té doby jsou předmětem četných spekulaci. Hlavním podezřelým se zdá být Rusko, nicméně dlouho chyběly přesvědčivé a veřejně ověřitelné důkazy. Objevily se i teorie, že za útoky mohou stát Spojené státy, a to hlavně kvůli neobratným výrokům amerického prezidenta Joea Bidena, které masivně sdílela zejména ruská propaganda. Další z hypotéz poukazovala směrem k Ukrajině, respektive k blíže nespecifikované proukrajinské skupině, která operuje pod patronací jednoho z tamních oligarchů a bez vědomí Kyjeva. 

Prozatím nejzajímavější důkazy se týkají podezřelých přesunů ruských válečných či výzkumných lodí v době před explozemi. Experti na tzv. OSINT (open source intelligence – analýza otevřených zdrojů) během posledního půl roku dokázali nashromáždit řadu indicií, ale stopy končily v momentě, kdy tyto lodě vypnuly transpondéry udávající jejich přesnou polohu. Jedná se o praxi, která nemusí nutně znamenat nekalé úmysly, nicméně dánskému novináři se díky zákonu o svobodném přístupu k informacím podařilo zjistit, že dánská armáda disponuje i fotografiemi ruské válečné lodi zachycené v inkriminované oblasti i čase. Jednalo se o loď SS-750 ruského námořnictva, která byla vyfotografována poblíž místa explozí čtyři dny před nimi. SS-750 nese „miniponorku“ AS-26 a slouží především k záchranným misím pod hladinou. Armáda existenci fotografií potvrdila, ale s ohledem na jejich zpravodajskou hodnotu je odmítla zveřejnit.

Existuje také několik důkazů o aktivitě ruských válečných, případně výzkumných lodí poblíž místa budoucích explozí již dříve v průběhu roku 2022. Jednou z takových událostí byla lokalizace ruské výzkumné lodi Sibirjakov, která slouží k mapování mořského dna. Podle expertů mohla tato loď, která se v dané oblasti pohybovala již v červnu, sloužit k prvotnímu průzkumu a plánování. Přestože se jedná o nepřímé důkazy, jejich narůstající počet vede k závěru, že za sabotážemi opravdu může být právě Ruská federace. 

Závěrem připomeňme, že očekávaná ukrajinská ofenziva se rozhodně bude potýkat s problémy a budou ji provázet nezbytné operační pauzy. Ty využije ruská strana k tvrzení, že operace se nedaří a Ukrajina si další západní pomoc nezaslouží. Západ musí zůstat jednotný a musí vytrvat. Výsledek této operace totiž silně ovlivní nejen další podobu konfliktu, ale pravděpodobně i podobu budoucího uspořádání Evropy. 

---