Květen v kontextu války na Ukrajině přinesl celou řadu událostí, které si zaslouží naši pozornost. Jednou z hlavních bylo dobytí Bachmutu ruskými silami, které si tak připsaly očekávané, ale velmi draze vykoupené vítězství. Došlo také k mnoha vzdušným útokům na řadu ukrajinských měst, nicméně viděli jsme i odvetu v podobě dronového útoku na Moskvu. Celý květen se rovněž nesl v očekávání ukrajinské ofenzivy, která se však dosud projevila pouze několika přípravnými operacemi, zejména silnými raketovými útoky na ruské zázemí, ale i několika menšími nájezdy skupin ozbrojenců do ruského příhraničí. K zásadnímu průlomu došlo i v kontextu dodávek bojových letounů čtvrté generace. 

Téměř roční dobývání Bachmutu skončilo pro ruské síly, v této oblasti vesměs složené z ozbrojenců skupiny Wagner, vítězstvím, alespoň tedy prozatím. Ustupující ukrajinské jednotky jsou nyní koncentrovány na vyvýšených pozicích na západní straně města. Ruské pravidelné jednotky střídají Wagnerovce a opevňují se uvnitř ruin, které kdysi bývaly městem. Ačkoliv je osud a další angažmá Wagnerovců nejasné, velmi pravděpodobně nyní potřebují operační pauzu pro obnovení bojeschopnosti. V současnosti totiž není jasné, jaký rekrutační potenciál skupina má, protože podle některých zpráv došlo k ukončení náboru vězňů. Ostatně ani Ruská armáda nebude nejspíše schopna doplňovat stavy bez další mobilizace. Vzhledem k tomu, že během zimní a jarní ofenzivy utrpěla nemalé ztráty, je další kolo nasnadě. 

Pád města Bachmut je pro Rusko pouze pyrhovým vítězstvím. Od počátku totiž nemělo žádnou výraznou strategickou hodnotu. Bitva o něj spočívala zejména v souboji vůlí, ale i snaze vyčerpat protivníka a způsobit mu co nejvyšší ztráty. Podle dostupných informací sice bitva nebyla v posledních měsících pro Ukrajinu zdaleka tak výhodná jako dříve, přesto však můžeme nepřímo sledovat, že je jejím reálným vítězem. Ruské jednotky totiž evidentně ztratily schopnost či ambice pokračovat v postupu západním směrem, přičemž ukrajinské armádě se podařilo znovudobýt část území na křídlech ruských pozic okolo města. Od těchto událostí je však tamní situace bez významnějších změn. 

Ruský povstalecký problém

V květnu jsme byli svědky i dalších dvou přeshraničních přepadů v ruské Bělgorodské oblasti. Formálně za nimi stojí dvě paramilitární skupiny – Ruský dobrovolnický sbor (RDK) a Legie Svoboda Ruska (LSR). Květnové přepady byly  poměrně rozsáhlé. V jednom případě postoupila asi stovka ozbrojenců přibližně 8 kilometrů hluboko do ruského území poblíž města Grajvoron. Tamní přepad odkryl velmi slabou ochranu ruských hranic. Přechod totiž skupina zvládla za pomoci pouze jednoho tanku, několika obrněných vozidel a pravděpodobně i s určitou asistencí ukrajinského dělostřelectva. Na ruském území poté docházelo ke sporadickým přestřelkám, načež se po přibližně po dvou dnech skupiny stáhly zpět na Ukrajinu. 

Kromě nečekaně chabé ochrany hranic přepad odhalil i nízkou schopnost reakce ruského vojenského velení, které na podobnou situaci nebylo připraveno. Ozbrojenci tak na ruském území měli značnou volnost pohybu a také prostor k natáčení propagandistických videí, což byl bezpochyby jeden z cílů celé operace. Další přepad se opakuje i v době psaní tohoto příspěvku, jeho rozsah je obdobný, nicméně mělo dojít i k zajetí několika ruských vojáků či silnějším bojům v příhraničních oblastech.

Zmíněné akce je nutné vnímat optikou nadcházející ukrajinské ofenzivy. Jejich cílem je odvést pozornost ruského velení, v ideálním případě donutit ruskou armádu lépe zabezpečit hranice, což může odčerpat jednotky z jiných oblastí fronty a oslabit je. Stejně tak je bezpochyby cílem i propaganda, jelikož povstalecké jednotky pohybující se na území Ruské federace v druhém roce „třídenní“ vojenské operace jistě nejsou dobrou vizitkou. Je však evidentní, že tito ruští povstalci jsou určitou zástupnou silou ukrajinské armády. Část z nich má pravicově extremistickou minulost, avšak válka mnohdy světí i diskutabilní prostředky. Celá operace byla navíc stylizována obdobně jako separatistická hnutí na východě Ukrajiny v roce 2014, a to za pomoci hesel jako „Bělgorodská lidová republika“, „dobrovolníci“ či „ochrana civilního obyvatelstva“. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) má zjevně smysl pro humor. Určitou rozpačitost však projevily Spojené státy americké, které již dříve Ukrajinu od podobných dobrodružství spíše odrazovaly. Jestli však bude mít tato strategie vliv na úspěchy případné ofenzivy je prozatím nejasné. 

Ukrajinské drony nad Moskvou

Další důkaz posunutí hranic ze strany ukrajinské armády je i dosud nejspíše nejsilnější dronový útok na Moskvu. Dlužno podotknout, že přišel v rámci odvety za další sérii raketových útoků na Kyjev, ale i další ukrajinská města. Ostatně intenzita ruských raketových útoků během května vzrostla částečně i kvůli snahám zničit v Kyjevě lokalizovanou baterii protivzdušné obrany Patriot. Přestože již v minulosti došlo k dronovým útokům poblíž Moskvy či přímo útokům na Kreml, během poslední vlny došlo k poškození několika budov v bohatých čtvrtích ruské metropole. Opět se tak jednalo o snahu co nejvíce zvýšit vnitropolitický tlak na ruský režim.

Ukrajinská ofenziva a letouny čtvrté generace

Na pozadí těchto medializovaných událostí ale proběhla i celá řada ukrajinských úderů do ruského zázemí, zejména v Záporožské oblasti. Zasaženy byly cíle ve městech jako Mariupol, Berďansk, Tokmak či Melitopol. Ty zároveň představují potenciální směry postupu ukrajinské ofenzivy. Nyní je pozemní ofenziva na spadnutí, jelikož ukrajinská armáda sdílela video, ve kterém prosí o nesdílení konkrétních informací z bojiště. To bylo i v případě minulých operací poměrně jasným indikátorem. 

Západní státy též prolomily tabu dodávek bojových letounů čtvrté generace. V současnosti se rodí koalice států, které tyto letouny buď poskytnou, či pomůžou vycvičit ukrajinské piloty a techniky. S největší pravděpodobností se bude jednat o letouny americké výroby F-16. Květen byl tedy poměrně intenzivním měsícem a nejinak tomu bude i během června. Stále platí, že nadcházející ofenziva může do značné míry ovlivnit či rozhodnout vývoj konfliktu, bohužel v současnosti se nezdá, že by mohla válku přímo ukončit.

---