Srpnové dění na Ukrajině ukazuje, že válka stále není u konce, přestože zkazky o možných jednáních obou stran v současnosti zaznívají možná s větší frekvencí než dříve. Realita tomu však příliš neodpovídá. Obě země podnikají dosud největší vzdušné útoky na území protivníka a obě země pokračují v dobývání území, Ukrajina v Kurské oblasti a Rusko na Donbase. Pojďme se nyní na jednotlivé události a trendy podívat a zasadit je do kontextu. 

Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě

Za několik dní tomu bude již měsíc, co ukrajinská armáda k překvapení všech zahájila ofenzivu na ruské území Kurské oblasti. Jedním z cílů operace pravděpodobně byla snaha přinutit ruské velení k přesunu jednotek, ideálně z nejkritičtějších úseků fronty na východě a ulehčit tak tamním obráncům. S měsíčním odstupem však lze říci, že tento cíl se zatím nesplnil a ruské tempo postupu na město Pokrovsk v srpnu rostlo, nicméně na přelomu měsíce opět zpomalilo. Ve výsledku je tak Pokrovsk od frontové linie nyní vzdálen přibližně 10 kilometrů, pro srovnání, na začátku srpna vzdálenost činila dvojnásobek. 

Ruské velení zjevně prioritizuje dobytí východních oblastí Ukrajiny i nad obranou vlastního území a obyvatel. Podle mnoha zdrojů začíná být přitom situace na východní frontě opravdu kritická. Navzdory mobilizaci a západním dodávkám munice mají být tamní jednotky silně oslabené a v početní i dělostřelecké nevýhodě. Stále pravděpodobnější tak je, že ještě do konce roku se ruská armáda pokusí dobýt či obklíčit Pokrovsk, ke kterému se již řadu měsíců nezastavitelně přibližuje. Jeho ztráta nejen, že Ukrajině zkomplikuje logistiku, jedná se totiž o relativně významný průsečík silnic a železnic, ale Rusům naopak může otevřít další případné směry pro útok. 

Ukrajinský postup v Kurské oblasti zpomalil

Když odhlédneme od situace na východě a zaměříme se dění v Kurské oblasti, naskytne se nám velmi odlišný obrázek. V Kurské oblasti totiž ukrajinské jednotky během srpna dále postupovaly, přestože ke konci měsíce již velmi pozvolna. Stále není jasné, jaké teritoriální cíle tamní operace má, nicméně v oblasti se nadále bojuje a prozatím se zdá, že ukrajinská armáda svoje pozice v oblasti upevňuje. 

Za onen necelý měsíc se ukrajinským jednotkám podařilo zabrat okresní město Sudža a celou řadu dalších menších měst a vesnic. Jako logický cíl, který se nyní Ukrajině nabízí, je postup území jižně od řeky Sejm v okolí města Gluškovo. Ukrajina totiž zničila většinu tamních mostů a v zásadě tak tamní ruské jednotky izolovala. Na celé operaci je dosud  zajímavé také to, že Rusko klade relativně omezený odpor. Samozřejmě tento dojem může být zkreslen nedostatkem informací z bojiště, nicméně nejsem jediný, kdo si tohoto vývoje všímá. To poukazuje na reálnou podstatu Putinových červených linií, za jejichž překročení už třetím rokem slibuje krutou odvetu, ale též pokračující rigiditu ruského velení, které není schopné pružné reakce na nečekaný vývoj. Výsledně tak už téměř měsíc jeho jednotky ustupují na území Ruské federace, budují obranná postavení hluboko ve vnitrozemí a desítky tisíc jeho spoluobčanů jsou vnitřně vysídleni. Zároveň nic nenasvědčuje tomu, že by Rusko plánovalo mohutnou protiofenzivu. Dříve či později nicméně budou muset tento problém řešit.

Ukrajinská operace sice možná nenaplnila všechna očekávání ve vojenské rovině, zcela  však ukázala, že ruský režim už v zásadě nemůže konflikt eskalovat, pokud by nesáhl k jaderným zbraním. Putin pravděpodobně sází na to, že dočasná ztráta části pohraničního území jeho konec nepřivodí, dokonce toho možná plánuje i využít pro mobilizaci vlastních občanů, nicméně Západ by současná situace měla jasně motivovat k navýšení podpory Ukrajiny. Pro Kreml není žádný rozdíl v tom, jestli jejich strategické objekty ničí ukrajinské drony, nebo britské střely s plochou dráhou letu. Stejně jako plané výhružky o rozšiřování NATO k ruským hranicím a následné absenci reakce po vstupu Finska do aliance, se ukazuje i minimální reakce na zábor ruského území. Kreml je evidentně skutečně fixován na dobytí co největšího kusu Ukrajiny, v zásadě za jakoukoliv cenu.

První ztráta  F-16 jde na vrub ukrajinskému PVO

Smutnou událostí srpna je též ztráta prvního ze šesti dodaných letounů F-16. Situace je o to smutnější, že sestřel má pravděpodobně na svědomí ukrajinský systém PVO Patriot. Oficiálně sice tato informace dosud nezazněla, nicméně vzápětí po incidentu byl odvolán velitel letectva. Sestřely vlastních letadel se týkají obou stran konfliktu, přičemž v ukrajinském případě k němu mělo dojít při obraně vzdušného prostoru během ruského raketového útoku. Před podobným rizikem varoval již v minulosti analytik Justin Bronk a Ukrajina bude muset na souhře obou zbraňových systémů zapracovat, vzhledem k omezené dostupnosti těchto západních strojů. Konečně, událost má i silný osobní rozměr, jelikož padlý pilot byl jeden z hlavních tváří kampaně k jejich dodání. Stojí za to si tudíž připomenout, jakou cenu každý den Ukrajina platí za obranu vlasti. 

Ukrajina však dosud neřekla poslední slovo

V následujících měsících lze očekávat zejména bitvu o Pokrovsk, jejíž výsledek pravděpodobně rozhodne o podobě bojů v příštím roce. Je nepravděpodobné, že by Putin ustoupil ze svého cíle dobýt celý Donbas, nicméně pokud bude obrana Pokrovsku účinná, nebo alespoň vykoupena dalšími masivními ztrátami ruské armády, může dojít k vyčerpání jejího ofenzivního potenciálu. Horší variantou je relativně rychlá ztráta města, což umožní Rusům další postup. Přestože je situace na východě obtížná, nezdá se, že by mělo dojít v dohledné době ke kolapsu. 

Klíčová v následujících měsících bude rovněž otázka západních restrikcí ohledně použití zbraňových systémů na území federace. V zákulisí se zjevně vede debata o dodávkách amerických střel s plochou dráhou letu JASSM, které patří k těm nejlepším na světě. Pokud by k jejich dodávkám došlo, a zároveň by bylo Ukrajině dovoleno jimi cílit na ruské území, Ruské ofenzivní kapacity v některých oblastech by mohly být omezeny. 

Problematické však je, že tyto kroky jsou diskutovány často velmi veřejně, což dává Rusku příležitost se na příchod nových zbraní připravit a zmírnit tak jejich vliv na vývoj konfliktu. Ukrajina v současnosti potřebuje také zejména základní vybavení, jako je dělostřelecká munice, tanky a obrněné transportéry, aby mohla obnovit bojeschopnost svých jednotek. Žádná zázračná zbraň bohužel Ukrajině válku sama o sobě nevyhraje. 

---