Dne 10. února 2022 rezignovala moldavská proevropská premiérka Natalia Gavrilița. Ve stejný den ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na půdě Evropské rady v Bruselu šokoval zprávou, že Ruská federace plánovala v Moldavsku převrat. Lze tomu věřit? A jak by měla reagovat Evropská unie?   

Vzhledem k historickému vývoji Moldavska a zvláště jeho části, takzvaného Podněstří, se takový scénář nejeví jako nereálný. V roce 1940 bylo Rumunsko v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop nuceno přenechat Besarábii a Severní Bukovinu Sovětskému svazu, což posléze vedlo k vytvoření Moldavské sovětské socialistické republiky. Vyhlášení nezávislosti Moldavska dne 27. srpna 1991 předcházely roky konfliktů ohledně pásu moldavského území na východním břehu Dněstru, které je od roku 1990 pod faktickou kontrolou separatistické vlády – tzv. Podněsterská moldavská republika. Podněstří je sice de iure integrální součástí Moldavska, ale de facto je to nezávislý stát podporovaný Ruskem. V mezinárodním měřítku je uznáván pouze třemi regiony, které samy nejsou mezinárodně uznané – Jižní Osetií, Abcházií a Náhorním Karabachem. 

Útok na Ukrajinu jako předvoj? 

Již od počátku ruského útoku na Ukrajinu se objevovaly obavy, že by Rusko ke své invazi mohlo využít i území Moldavska, kde má v Podněstří umístěny své jednotky. V dubnu 2022 otřásla tímto územím série explozí, granáty zasáhly budovu  ministerstva bezpečnosti a zničeny byly i dva rozhlasové vysílače. Náměstek moldavského ministra vnitra k tomu uvedl, že se útoky zdají být pokusem o destabilizaci Moldavska a možná měly sloužit jako záminka k ruské intervenci.

Během minulého roku se v hlavním městě Moldavska uskutečnilo několik protestů požadujících odstoupení prozápadní vlády. Důvodem měly být hospodářské potíže a nedostatek energetických zásob, přičemž Moldavsko je plně závislé na surovinách z Ruska. Protesty byly organizovány proruskou stranou Șor, posléze se však prokázalo, že určitá část účastníků dostávala za účast na demonstracích zaplaceno a na místo konání byli organizovaně převáženi. 

Začátkem února tohoto roku ruský ministr Sergej Lavrov obvinil západní mocnosti ze snahy vybudovat z Moldavska „další Ukrajinu“. Toto obvinění mnoho aktérů pochopilo jako jasnou výhružku a naznačení budoucího osudu země.

Pád vlády

Nedlouho poté, v první polovině února, po 18 měsících politických a hospodářských turbulencí, se v Moldavsku rozpadla vláda a proevropská premiérka Natalia Gavrilița odstoupila. Zpráva o odstoupení přišla jen několik hodin poté, co nad moldavským vzdušným prostorem proletěly ruské rakety a samotné rezignaci předcházely události, které lze pochopit jako vyhrožování a ruské vměšování.

Den před rezignací ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj moldavské straně oznámil, že ukrajinská rozvědka patrně odhalila plány ruské rozvědky na svržení moldavské vlády s cílem získat kontrolu nad zemí. Po rezignaci premiérky tato obvinění potvrdila i prezidentka Moldavska Maia Sandu. Podle ní plán převratu zahrnoval využití sabotérů s vojenským výcvikem v civilním oblečení, kteří měli provést útoky (včetně útoků na státní budovy) a vzít rukojmí. Moldavská vláda měla být svržena a nahrazena loutkovou vládou. Plán údajně zahrnoval spojení zločineckých skupin, dvou moldavských oligarchů v exilu a sabotérů ze Srbska, Černé Hory a Běloruska. Uvedla, že do Moldavska měli vstoupit ruští, černohorští, běloruští a srbští občané, aby v rámci plánu převratu podněcovali protesty. Za odhalení konkrétních aspektů spiknutí připsala zásluhy ukrajinským partnerům.

Ruské ministerstvo zahraničí samozřejmě označilo tato obvinění za „zcela nepodložená“ a obvinilo Ukrajinu ze snahy zhoršit vztahy mezi Moldavskem a Ruskem. Prezident Vladimir Putin 21. února dokonce odvolal svůj dekret z roku 2012, který vyzýval k mírovému řešení otázky Podněstří. I přes výhružky se však moldavské reprezentaci podařilo sestavit novou vládu vedenou prozápadním ekonomem Dorinem Receanem. Ta poté, co jí moldavský parlament vyjádřil důvěru, složila ve čtvrtek 16. února přísahu.  

Jak musí reagovat Evropská unie?

Moldavsko obdrželo status kandidátské země zároveň s Ukrajinou v červnu 2022. Pokus o převrat je slovy moldavské prezidentky pokusem dehonestovat zemi před západními partnery a podkopat její snahy o členství v EU. 

I když mnohé informace o plánovaném převratu jsou v rovině dohadů a neověřitelných tvrzení jedné či druhé strany, vzhledem k událostem posledního roku asi nikdo nepochybuje, že Rusko je schopno zajít daleko za myslitelné hranice a ohrozit další suverénní stát. Podobný scénář jsme ostatně mohli sledovat při plánování převratu v Černé Hoře v den parlamentních voleb v roce 2016.

Moldavsko nesmí polevit ve své transformaci, aby bylo schopno splnit kritéria pro vstup do Evropské unie. Na druhou stranu je nezbytně nutné, aby evropské instituce a členské státy poskytly potřebnou podporu nejen Ukrajině, ale právě i Moldavsku. Ruské expanzionistické ambice neznají meze, a rozšíření války na další území bohužel není možné zcela vyloučit. 

---