Jen málo z témat hýbalo a hýbe v posledních letech českým i evropským veřejným prostorem více než otázka migrace. K řešení uprchlických vln valících se do států Unie měly dlouho členské státy velmi odlišný přístup. Zatímco jedna skupina zemí migraci vítala s otevřenou náručí, druhá pak trvala na politice nulové tolerance a stavěla se k migraci dosti odmítavě. Nyní konečně začínají země sedmadvacítky mluvit jednotnou řečí a snaží se hledat společná řešení. Česká republika v čele s premiérem Petrem Fialou je u toho.

 

Uplynulé roky ukázaly, že u evropského stolu nelze jen tiše sedět a čekat, co nám Unie nadělí. Nestačí doma hlasitě vyřvávat o zlém Bruselu a jeho představitelích a pak vše pokorně odkývat, tak jak to praktikovala vláda Andreje Babiše a i mnohé vlády před ní. Je třeba být aktivním, tvrdým, ale konstruktivním členem evropského společenství. Nejdůležitější je ale nalézt v Evropě spojence. Česká republika sice není malou zemí, naopak je devátou nejlidnatější v Evropské unii, na což se často zapomíná, ale sama nic nezmůže. 

Velkým vítězstvím naší evropské politiky je třeba zmírnění normy Euro 7 nebo zařazení jádra jako bezemisního zdroje. Tyto úspěchy jsou nepochybně dílem komunikačních schopností našich ministrů a europoslanců, zejména Martina Kupky a Alexandra Vondry, ale především uměním spojit se a spolupracovat s dalšími státy, které mají podobné zájmy jako Česko.

Před čtrnácti dny se v Bruselu odehrál klíčový summit pro budoucnost migrační politiky. Český pohled na věc podporuje stále víc států. Společně s italskou premiérkou Meloniovou vláda Petra Fialy zorganizovala schůzku lídrů podobně smýšlejících zemí, které chtějí zlepšit současnou migrační a azylovou politiku. Koalici států dnes tvoří kromě Česka a Itálie rovněž Nizozemsko, Dánsko, Řecko, Kypr, Slovensko, Malta, Rakousko, Maďarsko a Polsko.

Schůzky se zúčastnila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, což schůzce nejen dodalo na významu, ale především zajistilo, že se výstupy z jednání dostanou přímou linkou k Evropské komisi.

Nelegální migrace se stává stále větším problémem, který začíná Evropě přerůstat přes hlavu. Česká republika jako otevřená, exportní ekonomika odmítá kontroly uvnitř schengenského systému, což se nyní, bohužel, děje a je to přímo proti duchu evropské integrace.

Koalice států v čele s Českem a Itálií navrhuje konkrétní opatření. Chce se  zaměřit na vnější hranice, rychlejší rozhodování, rychlejší návrat neúspěšných žadatelů o azyl a vytváření azylových center mimo Evropu. 

Zmíněné státy musí i nadále trvat na tom, aby jim Komise skutečně naslouchala a začala vyvíjet inovativní řešení prostřednictvím konkrétních pilotních projektů. Bude zapotřebí podívat se také na evropský právní rámec, protože ten současný neumožňuje na migraci adekvátně reagovat. 

A Česko? Česko se v této věci nejen aktivně angažuje, ale počítá s tím, že se do této věci zapojí i nový český eurokomisař Jozef Síkela se svým portfoliem mezinárodní spolupráce. Takže jeho resort nakonec nebude tak slabý nebude, jak se mnozí představitelé opozice snažili veřejnosti namluvit.

---