Prázdniny jsou za námi, nejen pro školáky nastávají všední dny. Nejeden z nás provede takovou malou poprázdninovou bilanci a podívá se, co ho v příštích měsících čeká. Udělal jsem to taky.

Před námi je zářijová schůze Poslanecké sněmovny. Je to první řádná schůze od vyslovení důvěry vládě. Za chvíli to bude rok od voleb, tři čtvrtě roku tu vládne premiér Babiš. Jeho vláda na jednání sněmovny předložila řadu návrhů a vyhlásila několik iniciativ. Po jejich prostudování mám pro Českou republiku samé dobré zprávy.

Vláda předložila vyrovnaný rozpočet. Pro nikoho to není překvapení. Je to její první samostatně připravený rozpočet, plně odpovídá předvolebním slibům. Chápeme také odůvodnění, se kterým vláda přišla. Jsme nyní na vrcholu dlouhodobého růstu. Podle seriózních prognóz se cyklus růstu začíná mírně zpomalovat. Je tedy ideální příležitost a nejvyšší čas mít vyrovnaný rozpočet a státní finance v pořádku. Je logické a správné, že k tomu vláda přistoupila.

Vláda se rozhodla zvýšit mzdy, což je v současné hospodářské situaci dobře. Oznámila, že to udělá tím nejzdravějším, nejspravedlivějším a ekonomicky nejlepším způsobem. Od prvního ledna sníží všem daně, tím každému vzroste čistá mzda. Lidé to poznají ve svých peněženkách. Je za tím správná politická i ekonomická úvaha. Peníze nepatří vládě, a když se našemu hospodářství tak dobře daří, musejí z toho občané něco mít. Předseda vlády také vyhlásil, že sice daně klesnou od ledna, ale učitelé budou mít platy zvýšené už nyní, od začátku školního roku. Vláda tím chce zdůraznit důležitost učitelů, rychle zlepšit jejich finanční situaci a hlavně splnit slib, který pracovníkům ve školství před časem dala.

Protože nejdůležitější členové vlády jsou ve funkci už řadu měsíců, mohla vláda oznámit ukončení auditu státní správy a administrativy. Ostatně víme, že občané považují byrokracii za jeden z největších problémů naší země. A vzhledem k tomu, že vláda slovy premiéra „nekecá, ale maká“, někdy i od šesti hodin ráno, předložila konkrétní analytický materiál, které zbytečné byrokratické procedury se zruší, co se zjednoduší a kde se ušetří. Součástí dokumentu je i časový harmonogram a plán legislativního procesu, který bude dokončen za dva roky. Musím tento koncepční přístup ocenit. Vláda si od toho slibuje úspory nejen na straně státu, ale i u zaměstnavatelů a občanů. Spolu se snížením daní je to výrazný krok ke zjednodušení života aktivních lidí, je to dobrá cesta k prosperitě. Jako opozice s tím můžeme jen souhlasit.

Všechno se hned napoprvé nepovede. Jsem rád, že vláda přiznala, že jen žertovala, když za důchodovou reformu vydávala administrativní úkon, kterým by zřídila samostatný důchodový účet. Zavedení virtuálního důchodového účtu pro každého občana, kde všichni uvidíme stav své budoucí penze, to už je jiná káva. Protože je vládě jasné, že takový krok vystraší minimálně každého občana mladšího 40 let, předložila souběžně koncepci skutečné důchodové reformy. Bude založena na důkladné politické a ekonomické diskusi, snahou vlády bude dosáhnout širokého odborného a politického konsenzu. Aby se zase jen několik let nedebatovalo, přišla vláda s jakousi „cestovní mapou“. Do konce příštího roku má být reforma na stole. Dobře tomu záměru rozumím, je to citlivá věc. Má-li být důchodový systém udržitelný, je potřeba dohody expertů i napříč politickým spektrem. Zde je skutečně potřeba rozložit politickou odpovědnost a to vláda pojala správně.

S potěšením jsem také přijal pozvání od pana premiéra na diskusi o českém návrhu na řešení evropské migrační krize. Představitelé hlavních politických sil se sejdou s klíčovými členy vlády. Protože v této otázce existuje celkem viditelná vnitropolitická shoda, bude mít vláda dobrou pozici a může se soustředit na debatu na evropské úrovni. Jsem na ten konkrétní návrh vlády zvědavý a skoro se na něj těším. Bude to také pokračování konzultací o české pozici v EU. Předseda vlády je na můj popud zahájil už na jaře, slíbil pokračování a teď svůj slib plní. Je potřeba s ním souhlasit, že se musíme od „ukecané defenzívy“ posunout ke „konstruktivní ofenzivě“.

Je dobré, že se toho bude účastnit nový ministr zahraničí. Je to zkušený politik a zahraničně politickým věcem rozumí. Pomůže to i premiérovi, který dosud zahraniční politiku dělal skoro sám, a to prostě nejde. Takto budeme schopni konečně lépe prosazovat svoje národní zájmy, což rádi podpoříme.

Když sleduji všechny tyto kroky, musím přiznat, že vláda a její předseda se přestali věnovat jen svým problémům a managementu své popularity, ale začali plnit funkce vlády a skutečně naši zemi spravují. Možná se ne ve všem ideově shodneme, ale v těchto nutných a logických krocích bude mít vláda naši podporu.

Možná si říkáte, odkud mám ty informace. V mediích nic takového není. Když to po sobě čtu, taky tomu nemohu věřit. Nejspíše jsem snil. Snít je ale teď v české politice móda. Tak i mně dovolte, abych se pro jednou takovému snění oddal. Jak říká Carl Gustav Jung: „Sen snad může doplnit to, co ještě schází, nebo pomoci dál tam, kde selhala i naše nejlepší snaha.“ Tak třeba to pomůže. Bylo by to potřeba. Místo toho všeho, co jsem si zde vysnil, vláda totiž ve skutečnosti předložila jako podstatný bod na první řádné jednání Poslanecké sněmovny po vyslovení důvěry – jestli byste uhodli co? No zase jen to EET…

---