Texty

Kdo chce všechno, nemá nic

Skončil čtvrtý měsíc tohoto roku, a jak se zdá, s rekordně vysokým schodkem v rozpočtu. Nezbývá než škrtat ve výdajích. Obecná představa ale je, že by se mělo škrtat všude jinde, jen ne v oboru, kde zrovna pracuji, nebo v místě, kde zrovna bydlím. „U nás“ by totiž bylo potřeba při nejmenším peníze ponechat ve stávající výši, nebo ještě lépe: něco přidat. Najít skuliny v rozpočtu, kde by se mělo nebo alespoň dalo ubrat, to už je horší.

Můžeme si myslet, co chceme, ale Česká republika je objektivně skvělé místo k životu. Dle indexu kvality života jsme na 23. místě z 84 zemí světa, pro které je žebříček sestavován. V indexu bezpečnosti naší země jsme se umístili na 17. místě. V kvalitě zdravotní péče stojíme na 12. místě. Co to má společného s rozpočtem? Jenom údržba tohoto systému něco stojí. Bezesporu bychom si všichni chtěli tyto benefity ponechat, a současně mít přebytkový rozpočet. To ale nejde.

Peníze stojí jak udržování současného systému, který nám zajišťuje takovou míru kvality života, tak i nové investice nebo nepředvídatelné výdaje. Například podpora občanům a firmám, kterou vláda Petra Fialy poskytla kvůli důsledkům války na Ukrajině. To se promítá do současného stavu rozpočtu nejvíce. Všichni jsme ale v průběhu léta a podzimu slyšeli, že vláda občany podporovat musí, jinak většina populace umrzne, a pokud ne, tak mnozí ztratí práci, protože drtivá většina podnikatelů v důsledku cen energií zkrachuje. Pokud by tedy tuto podporu vláda neposkytla, stál by na Václavském náměstí milion lidí, ne pouze nižší desítky tisíc.

Seškrtejme dotace! Tomu mnozí zatleskají. Pod pojmem dotace si však většina lidí představuje velké agrobarony, kteří si meziročně výrazně polepšili. Situace ale není tak jednoduchá. Jak o tom mluví Jakub Kajzler, ředitel Odboru strategie a analýz Úřadu vlády ČR:

Ministr financí uvedl, že má připraven konsolidační balíček obsahující seznam návrhů, které by snížily deficit o 186 mld. Kč. Jednání dle jeho slov budou trvat do doby, než se na nich vládní strany dohodnou. Je tedy zřejmé, že vláda v čele s Petrem Fialou tlačí na to, aby mohla představit škrty v rozpočtu skutečně už v půlce května.

Vypadá to jako přetahovaná: z jedné strany tahají ti, kteří chtějí škrtat, ale určitě ne „u nás doma“ nebo „v našem oboru“. Z druhé strany tahají za konec provazu ti, kteří požadují další a vyšší podporu nebo nové projekty. Lano praská a rozpočet není nafukovací. Vláda je připravena škrtat, bude nás to ale bolet všechny a každá z koaličních stran i jejich voliči musí udělat přiměřené ústupky.  Pokud si to neuvědomíme, prohrajeme všichni.


Chládek Michal

Michal Chládek

místopředseda
štítky: #