Texty

Konzervy do uší: Trump II.: (světový) policajt, nebo rošťák?

V rámci podcastu Konzervy do uší se Jan Hroudný s Petrem Sokolem věnovali Trumpově zahraniční politice. Jak se proměnila jeho zahraniční politika mezi prvním a druhým mandátem? Kde se vzalo jeho chování ke Kanadě, Dánsku či Panamě? A jakou roli sehrává v konfliktu mezi Izraelem a Íránem?

Jan Hroudný: Dnešní téma bude zahraničněpolitické a opět velmi aktuální. Budeme se bavit o zahraniční politice Donalda Trumpa. Aktuální je to mimo jiné kvůli nedávnému dění v Íránu, kde Izrael – s podporou Spojených států a Donalda Trumpa – provedl rozsáhlou operaci zaměřenou na zastavení íránského jaderného programu. Zkusme ale tohle dění zasadit do širšího historického kontextu. Často se totiž říká, že Trumpova zahraniční politika se výrazně odlišuje od té, kterou prosazovali předchozí republikánští prezidenti. Jak vypadala republikánská zahraniční politika před Trumpem?

Petr Sokol: Když se podíváme na posledních několik republikánských prezidentů, tak je určitě vidět, že Trump představuje výrazný odklon – a to už během svého prvního funkčního období. Jeho zahraniční politika se totiž přiklání k tradici, která v americké politice historicky existovala, ale dlouho se neprojevovala – totiž k izolacionismu.

To znamená přístup, který klade důraz na zájmy Spojených států a omezuje angažovanost ve světě, pokud z toho USA nemají přímý a zřejmý prospěch. A právě teď, když se USA zapojily do izraelské operace proti Íránu, někteří z těch radikálnějších příznivců hnutí MAGA – tedy „Make America Great Again“, toho trumpovského křídla uvnitř Republikánské strany – kritizují, že tím Trump porušil zásadu America First, tedy princip, že Spojené státy by měly sledovat především své vlastní bezprostřední zájmy, a světové dění je příliš nezajímá. Izolacionismus je tedy dnes znovu velmi silným proudem v americké politice – a právě Trump je jeho výrazným představitelem.

Jan Hroudný: Tady je asi důležité zmínit, že v Republikánské straně dlouhá léta dominoval jiný proud – tzv. neokonzervatismus. Ten se zformoval v 70. letech, kdy se k republikánům připojila skupina původně spíše levicových intelektuálů, které odradil vývoj Demokratické strany – zejména její postoj k válce ve Vietnamu. Neokonzervativci byli známí svým jestřábím pohledem na svět a podporou tzv. vývozu demokracie, i za cenu vojenské intervence. Dnes už ale asi tenhle proud v Republikánské straně moc silný není, že? Existují vůbec ještě nějací neokonzervativci?

Petr Sokol: Úplně nezmizeli. V různých institucích stále působí lidé, kteří se k neokonzervativnímu proudu hlásí – někteří přežili dokonce i období Bidenovy administrativy. Když vezmu například současného ministra zahraničí Marca Rubia, tak bych řekl, že u něj ten neokonzervativní prvek stále hraje určitou roli.Také v Senátu najdeme republikány, kteří se k tomuto proudu hlásili, nebo se jím inspirovali. Dnes už sice neokonzervativci nemají hlavní slovo, ale za dob Reagana nebo Bushe mladšího představovali hlavní směr.

Je ale pravda, že až do nedávného útoku na Írán to vypadalo, že izolacionisté mají navrch. V Trumpově druhém období byl patrný chaos a zároveň silný příklon k izolacionismu – to jsou podle mě dvě klíčová slova, která jeho zahraniční politiku charakterizují.

Jan Hroudný: Když se ještě vrátíme k neokonzervativcům – jejich „hvězdná hodina“ zřejmě nastala za prezidenta Bushe mladšího, hlavně v souvislosti s invazí do Iráku, že?

Petr Sokol: Přesně tak. Pro jejich příznivce to byla ukázka odvahy a hodnotového vedení, pro odpůrce zase důkaz, kam až může vést ideologický idealismus. Například u nás to často připomíná Jan Zahradil, který neokonzervativní přístup ostře kritizuje a tvrdí, že po válce v Iráku tahle doktrína v podstatě skončila.Válka v Iráku byla chápána jako pokus o vývoz demokracie revolučním způsobem – tedy snaha aktivně měnit režimy ve světě, pokud nejsou demokratické. Neokonzervativci se ale na to dívali jinak – chtěli pomoci tomu, aby co nejvíce zemí ve světě přešlo k demokracii. A tehdejší atmosféra, zejména po roce 1989, tomu skutečně nahrávala.

Celý díl podcastu najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=cqtYGLy37RQ


štítky: #