Kultura a její podpora státem je něco, na co jsme si v České republice zvykli jako na něco samozřejmého. Její financování je však poměrně komplikované a rozhodně se neobejde bez obtíží. V současné době se proto připravuje hned několik zákonů, které by měli financování zlepšit. Jedním z nich je i zákon o veřejných kulturních institucích.

Po roce 1989 přešla většina divadel do rukou obecních samospráv, která se o ně starají doposud. Navzdory tomu, že od vzniku krajů uběhlo již bezmála dvacet let, nedošlo zatím z jejich strany k žádným finančním kompenzacím za fungování podobných těles a souborů. To by se snad mohlo konečně změnit.

Vláda Petra Fialy se netají snahou o reformu státu. Za rok a půl její vlády jsme jako občané České republiky mohli zaznamenat celou řadu změn, mezi nimi například reformu penzí, celkovou snahu o konsolidaci veřejných rozpočtů, nebo schválení povinnosti vydávat minimálně 2 % HDP na obranu. Snaha o reformu a zlepšení podmínek v kultuře tak není výjimkou, vláda se k tomu ostatně zavázala už ve svém programovém prohlášení. Rozhodla se tak konečně vyslyšet hlasy odborné veřejnosti o nutnosti zefektivnit správu a financování kulturních institucí.

Ty jsou u nás obvykle zřizovány v podobě příspěvkových organizací. Zákon o tzv. veřejných kulturních institucích dokončilo ministerstvo kultury v druhé půlce května a podílela se na něm Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR. Zákon je nyní v připomínkovém řízení a počítá se s jeho předložením vládě v druhé polovině roku 2023.

Co ale zákon přináší? Oproti stávající legislativě si odborná veřejnost pochvaluje celou řadu změn, které zákon obsahuje. V prvé řadě je to mnohem větší autonomie pro kulturní instituce, především v oblasti dlouhodobého plánování.

Další z výhod veřejné kulturní instituce, která bude právně fungovat jako zvláštní typ ústavu založeného ve veřejném zájmu, je možnost vícezdrojového financování. V této souvislosti můžeme použít příkladu Národního divadla v Brně, který představuje příspěvkovou organizaci financovanou městem Brnem. To každý rok vydává na provoz částku okolo 700 milionů korun, což je téměř polovina peněžních prostředků vyhrazených pro městskou kulturu. Nový zákon by ale v případě přijetí mohl díky spolufinancování přivést této instituci finanční prostředky z Jihomoravského kraje. Městu Brnu by se tak mohly výrazně snížit výdaje na provoz, zatímco kraj by převzal část finanční odpovědnosti za to, že se za brněnskou kulturou sjíždějí lidé z celého kraje. Nový systém financování bude samozřejmě dobrovolný a bude záviset na vůli zúčastněných subjektů.

Můžeme si být jistí, že se o veřejných kulturních institucích a novém systému financování povede široká diskuse, a to nejen proto, že nás již v příštím roce čekají krajské volby. Dle vyjádření ministra kultury se počítá s tím, že nový zákon nabude účinnosti již 1. července 2024.

---