Pravý břeh toto léto navštěvuje úspěšné jihomoravské komunální politiky, z nichž některé najdete na kandidátce ODS do podzimních krajských voleb. Čím se mohou pochlubit, jaké výzvy momentálně řeší a co z jejich pohledu Jihomoravský kraj nejvíce potřebuje?

Blansko je přibližně dvacetitisícové město ležící asi 20 km severně od Brna v údolí řeky Svitavy. Má výhodnou polohu na vlakové trati mezi dvěma největšími českými městy a je tradičně vnímáno jako „brána do Moravského krasu“. Na tváři města se v minulosti pozitivně i negativně podepsal rozvoj místního železářského a později strojírenského průmyslu. V minulosti bylo okresním městem, od roku 2003 je obcí s rozšířenou působností, jejíž správní obvod zahrnuje dalších 42 obcí a měst s více než 50 000 obyvateli.

Vážený pane starosto, velice děkujeme za pozvání. Když se díváme na to, jak vedete vaše město, nemůžeme si nevšimnout jednoho mimořádného úspěchu – Blansko se očividně rozvíjí a zůstává v tak dobré finanční kondici, že nemá vůbec žádné dluhy a jeho plánované investice dokonce neohrozí ani finanční propad způsobený koronavirovou krizí. Jak jste toho dosáhli?

Ano, je to tak. V roce 2020 jde celých 33 % rozpočtu města na investice. V konkrétních číslech je to přibližně 190 milionů korun. Koronavirová krize nás pochopitelně také zasáhla, předpokládáme propad příjmů asi o 40 až 50 milionů, ale naštěstí jsme díky dobrému hospodaření měli přebytek z minulého roku, který nám to pomůže překonat. Je to výsledek dlouhodobého rozumného hospodaření a toho, že nám na městě a jeho obyvatelích skutečně záleží. Město Blansko má také více jak 70 milionů korun uložených na výhodných dlouhodobě úročených účtech, máme tedy i rezervy.

Město přitom provozuje svoji vlastní nemocnici…

Přesně tak. Je to velká zátěž, ale nemocnici pro naše občany chceme udržet a její služby i prostředí stále zlepšovat. A nejen to, z vlastních příjmů také aktuálně financujeme přístavbu jídelny a školní kuchyně u poslední ze čtyř našich základních škol. Všechny ostatní školy již prošly revitalizací v podobě zateplení a výměny oken, což bylo financováno částečně i z dotací. Také postupně financujeme revitalizaci všech městských sídlišť – plánované oživení sídlištních domů, ulic i občanské vybavenosti je už ze tří čtvrtin hotové. Ale je toho pochopitelně ještě mnohem víc.

Budoucnost Blanska na vizualizaci

Při příjezdu do Blanska potěší mimořádně povedená rekonstrukce autobusového nádraží. Je moderní, krásné, dobře vybavené. To je také městská investice?

Rekonstrukce blanenského autobusového nádraží byla financována soukromým subjektem ve spolupráci s městem. Podíleli jsme se financování inženýrských sítí, na své náklady vybudovali opěrnou zeď a cyklostesku. Mám z této spolupráce radost, nádraží je opravdu pěkné a dobře slouží nejen blanenským.

Soukromé investory podporujeme i v bytové výstavbě, například prodejem městských pozemků. Aktuálně se dokončuje 200 nových bytů a v plánu na následujících 6 až 7 let je dalších 500 nových bytových jednotek. V soutěžích, které aktuálně realizujeme, si město klade podmínku, že firma minimálně dva z bytů postaví jako bezbariérové a předá je bezplatně městu, které je pak přidělí potřebným. Další podmínkou je i vystavět novou mateřskou školu, protože současných sedm mateřinek nestačí.

Dalším, co v Blansku nepochybně zaujme, je nádherně opravený renesanční zámek, postupující revitalizace parku a práce v takzvaném předzámčí. Co zde plánujete?

Zámek se podařilo opravit z Norských fondů, předzámčí, tedy zámecké zázemí v jeho bezprostředním okolí včetně bývalé hasičské zbrojnice plánujeme opravit v tomto a následujících dvou letech. První z domů, napravo od zámku, je už hotov – přestěhuje se sem vedení muzea, aby se uvolnily další výstavní prostory v samotném zámku, který slouží i mnoha dalším kulturním aktivitám.

Letos budeme pokračovat opravou budovy, v níž sídlí místní základní umělecká škola, a čeká nás kompletní přestavba bývalé hasičské zbrojnice. Současnou zcela nevyhovující a už nesloužící budovu zbouráme a nahradí ji nová, relativně odvážná architektura, která však respektuje své okolí – zde bude sídlit blanenské informační centrum a multifunkční sál.

To jsou investice do kultury a cestovního ruchu, ale co sport?

Blansko v oblasti sportu nabízí hodně: namátkou akvapark, krytý bazén, zimní stadion, dvě sportovní haly, volejbalové a tenisové kurty, nebo nedaleký přírodní vodní a sportovní areál Palava, cyklostezky či výlety do překrásného okolí. Ale mně osobně největší radost i starost (v dobrém slova smyslu) aktuálně dělá náš fotbalový tým. Není tajemstvím, že jsem dlouhou dobu byl předsedou místního fotbalového klubu, který se letos probojoval do prestižní druhé ligy. Svého postu jsem se kvůli možnému střetu zájmů dobrovolně vzdal, když jsem se stal starostou. Ovšem nyní před námi – i díky úspěchu našich fotbalistů – stojí otázka investic do stadionu, který musí splňovat podmínky této prestižní soutěže. Protože na zápas našeho družstva se přijde podívat velké množství lidí, je to výzva, kterou nesmíme přehlížet.

A další velké výzvy?

Těch je opravdu hodně. V první řadě udržet a rozvíjet to, co už dobře funguje. Například aktivity ve spolupráci s Charitou, jako je azylový dům pro opuštěné matky s dětmi a noclehárna pro muže. Město má také dva domy s pečovatelskou službou, které financuje z vlastního rozpočtu, a senior centrum, které zřizuje kraj. Jeho součástí je i zázemí pro nemocné s alzheimerem. Sociální služby zřizované krajem jsou trvale systémově podfinancované. Zde je nezbytný zásah do přerozdělování krajských peněz tak, aby funkční zařízení netrpěla na úkor těch méně dobře hospodařících, aby financování bylo spravedlivé a hlavně metodické a jasné. Další velkou výzvou je výstavba páteřních vodovodů…

Ovšem tím, co nejen Blansko, ale celý jihomoravský kraj potřebuje snad ze všeho nejvíc, je masivní investice do dopravní infrastruktury. Budu konkrétní. Blanskem prochází jedna z nejfrekventovanějších vlakových tras v České republice, která mimo jiné výrazně omezuje průjezdnost silnice na Staré Blansko a další obce. Železniční přejezd už dlouho nevyhovuje, mám osobně vyzkoušeno, že z deseti průjezdů mě osmkrát zastaví závory a zdlouhavé čekání. V plánu je proto přemostění. Máme už vykoupené pozemky, je vydáno územní rozhodnutí, České dráhy navíc plánují na rok 2022 na trati výluku. To je naše velká příležitost. Snad to vyjde a Jihomoravský kraj se k nám nepostaví zády.

Několikrát zde už padla zmínka o Jihomoravském kraji. První říjnový víkend se uskuteční krajské volby, které mohou znamenat změnu na hejtmanském křesle i v koalici. ODS na pozici hejtmana nominovala Jiřího Nantla, současného ředitele Středoevropského technologického institutu CEITEC, vy na kandidátní listině figurujete hned na druhém místě. S prací na krajském úřadě máte myslím bohaté zkušenosti, nebo se mýlím?

Ano mám, až do roku 2010 jsem byl ředitelem krajského úřadu. Byl jsem tam od samotného počátku a pomáhal nastavit základní agendu. To, co se nám tehdy povedlo, za mnohé zmíním například IDS JMK (Integrovaný dopravní systém) nebo JIC (Jihomoravská inovační centrum), to byly tehdy převratné a stále funkční systémy, na kterých kraj staví dodnes. Bohužel v posledních letech kraj stagnuje, ztratil svoje tempo, zadlužuje se, není vidět, neumí se řádně prosadit ani na místní, natož státní či evropské úrovni, a to mě opravdu mrzí. Myslím, že je nejvyšší čas na změnu, musíme jižní Moravě dát nový impuls. Myslím, že elán a schopnosti Jiřího Nantla, moje dlouholeté zkušenosti a v neposlední řadě silná kandidátka ODS, složená především ze starostů významných jihomoravských měst a obcí, je přesně to, co náš kraj opět postaví na nohy.

---