Mo[u]drá politika na jižní Moravě: Vyškov

8. září 2020, Pravý břeh

Pravý břeh toto léto navštěvuje úspěšné jihomoravské komunální politiky, z nichž některé najdete na kandidátce ODS do podzimních krajských voleb. Čím se mohou pochlubit, jaké výzvy momentálně řeší a co z jejich pohledu Jihomoravský kraj nejvíce potřebuje?

Vyškov leží v severní části Jihomoravského kraje asi 30 km od Brna. Přirozené historické i moderní centrum této části Moravy a takzvané „hanácké Versailles“ je neodmyslitelně spojené i s působením Armády ČR.

V čele více než dvacetitisícového města aktuálně stojí pan Karel Jurka, jeden z nejdéle sloužících uvolněných zastupitelů nejen za ODS.

Pane starosto, ve své funkci jste první volební období, ale pro Vyškov a Vyškováky pracujete už velmi dlouho. Začínal jste takříkajíc „od píky“ jako řadový zastupitel, posléze místostarosta, nyní starosta. Lidé vás opakovaně volí a není tajemstvím, že i mezi kolegy z řad opozice máte pověst skutečného „srdcaře“ a pracovitého člověka. 

Ve městě, jako je Vyškov, se musíme být schopni domluvit a spojit síly, i když nás třeba dělí jiný pohled na svět. Regionální politika je hlavně o schopnosti domluvit se a pracovat ve prospěch města i občanů. Je to mnohem více o konkrétních lidech a jejich povaze i záměrech a méně o oficiálních programech stran, které hrají významnější roli na celostátní úrovni. V době, kdy jsem byl zastupitelem či místostarostou, se ve Vyškově podařilo prosadit hodně v oblasti sportu, nyní bych investice rád nasměroval do kultury.

Do čeho konkrétně?

Máme krásný Aquapark, nový zimní stadion a vybudované natolik dobré zázemí pro sport, že můžeme pořádat i mistrovství ČR v atletice. Co ale Vyškovu chybí, je multifunkční sál, kde by se daly pořádat plesy, divadla či koncerty pro více než 500 diváků. To je taková magická hranice, pod kterou například známé kapely vůbec nepřijedou. Vyškov má sice tradiční Besední dům, ale ten svou kapacitou nestačí, proto v jeho těsném sousedství plánujeme výstavbu Nové scény pro 550 sedících diváků. Záleží nám na tom, aby byla nejen moderní a vyhovovala všem možným technickým i jiným požadavkům, ale aby to byla také kvalitní architektura s respektem k městské památkové zóně.

Máme už vypracované potřebné studie a jsme těsně před výběrem projektanta. Město je ve velmi dobré finanční kondici, více než polovinu předpokládané částky, která se pohybuje někde kolem 280 milionů, máme dokonce našetřenu. Vrásky na čele nám ale dělá situace kolem covidu, propad ekonomiky a vládní zásahy, které nás výrazně finančně poškodily – za tři jarní měsíce jsme odhadem přišli asi o 55 milionů. Takové výpadky mohou být pro mnohé připravované projekty přímo smrtící.

Studie pro projekt Nové scény je připravena.

Ve Vyškově ale stojí tzv. Posádkový dům. Nebylo by lepší pustit se do jeho opravy a zázemí pro kulturu vybudovat v něm?

Ani mně nemluvte. Posádkový dům patřil Armádě ČR, která jej ale přestala využívat. Komplex, kde byly dva sály, foyer, šatny, restaurace s technickým zázemím i kanceláře, začal chátrat a město o něj projevilo zájem. Ovšem armáda jej tehdy nabídla za 112 milionů korun. To byla pro městský rozpočet naprosto neakceptovatelná částka a nenašel se ani žádný jiný kupec. Mezitím objekt dále chátral, čímž se jeho využití coby kulturního centra stávalo stále více nereálné, i když zde určité snahy byly. Asi před třemi lety byl, značně zdevastovaný, znovu nabídnut k prodeji. Získala jej nějaká právnická osoba asi za 12 milionů korun společně s dalšími nemovitostmi jinde v republice. Takhle hospodaří stát. Nicméně budova bohužel chátrá dál.

Cestou do zámecké zahrady minete opravenou část zámku s Muzeem Vyškovska.

Proto tedy Nová scéna, která bude navíc v těsném sousedství centra. To ale není jediná velká výzva.

Ne, to není. Mám rád divadlo, zkusil jsem si i amatérské herectví, cítím velký respekt ke kultuře i historii, proto mě například zajímá stav vyškovského zámku, s ním souvisejícího pivovaru a také zámecké zahrady. Málokdo ví, že naše zámecká zahrada je starší sestra slavné kroměřížské květné zahrady, a my chceme její někdejší krásu i slávu opět obnovit. S tímto záměrem souvisí i využití budov, které stojí v jejím těsném sousedství. Část zámku včetně jeho okolí, kde sídlí místní muzeum, je již opravena, pustili jsme se i do nezbytných oprav dalšího zámeckého křídla a nyní zvažujeme, co s budovami pivovaru. Rozhodně máme zájem obnovit měšťanský pivovar a jeho už nepotřebné budovy využít pro zvýšení atraktivity našeho města a podporu cestovního ruchu.

Cestovní ruch se mnohá města snaží spíše omezovat a regulovat. Proč chcete jít opačnou cestou?   

Díky Zooparku, Dinoparku, Aquaparku a dalším atrakcím k nám přijede přibližně čtvrt milionu turistů ročně. To je slušné číslo, tak akorát, ale jsou to především jednodenní turisté. My chceme návštěvníkům nabídnout další atraktivní program, aby měli důvod se tu zdržet. Uvažujeme například o spolupráci s armádou, s níž je Vyškov tradičně spojován. Moc by se mi líbilo, kdybychom v nevyužitých budovách pivovaru společnými silami vybudovali interaktivní muzeum, které by zároveň mohlo sloužit jako takové „armádní náborové středisko“. Děti i jejich rodiče by si zde mohli „osahat“ různé stroje, trenažéry, dozvědět se něco o vojenské historii i žhavé současnosti. Máme vytipované konkrétní prostory, máme vizi, snad se jednání podaří.

Je na vás vidět, že vás coby vyškovského patriota práce pro město baví a naplňuje. Proč jste se rozhodl kandidovat i do krajského zastupitelstva? 

Za ta léta, co se zasazuji o zlepšení života u nás ve Vyškově, vidím hodně věcí, které se musí změnit a řešit na krajské i celostátní úrovni. Je toho hodně, s čím místní samosprávy nehnou, i kdyby byly sebelepší. Pohybuji se mezi lidmi, zavedli jsme i takzvanou mobilní starostovnu, kdy jdeme mezi lidi a ptáme se na jejich problémy, sbíráme podněty ke zlepšení. Bohužel mnohé z toho, na co si lidé nejvíce stěžují, je z pozice města nerealizovatelné. Typicky například stav komunikací a dopravní dostupnost.

Jednám také se zastupiteli okolních obcí a cítím, že i zde je třeba udělat razantní změny a lépe nastavit pravidla. Obrovské rezervy máme například ve zdravotní a sociální oblasti. Jde třeba o sdílení daní a nastavení jasných mechanismů financování. Za všechny zmíním dva konkrétní problémy: Větší města ze svého rozpočtu de facto dotují menším obcím jejich sociální zázemí. Každá obec logicky nemůže mít své vlastní sociální služby, jejich občané tedy využívají ty v nejbližším větším centru, ale přitom se nijak na jejich chodu a financování nepodílejí. Někteří starostové to chápou, jiní nikoliv, nic je ale nenutí přispívat ze svých rozpočtů na chod služeb, které jsou i pro jejich občany nezbytné. To se musí změnit. Druhým příkladem je velká nerovnost na úrovni krajů. Jihomoravský kraj je ve srovnání s jinými kraji podfinancovaný. To není udržitelné. Každý daňový poplatník, každý občan, musí dostat adekvátní podíl toho, co do společné kasy odevzdává.

Jiří Nantl (vlevo) a Karel Jurka – kandidáti ODS do jihomoravského krajského zastupitelstva

Jihomoravský kraj musí být mnohem více slyšet a umět se prosadit. Proto mám radost z toho, jaká se nám podařila sestavit kandidátka. Věřím, že voliči ocení kombinaci cenných zkušeností, letité praxe i chuti do práce. Na kandidátce je hodně starostů a zastupitelů, lidé je znají a vědí, jak pracují a co pro ně již udělali, věřím, že to ve volbách ocení. Musíme náš kraj opět nastartovat!

štítky: # #




sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin odebírat newsletter