Několik poznámek k dani z nemovitostí
24. února 2023, Martin Staněk
V uplynulých dnech zčeřila vody veřejného prostoru debata o možném navýšení sazeb daně z nemovitostí. Slib vládní koalice nezvyšovat celkové daňové zatížení a současně snižovat rozpočtové schodky tak poprvé narazil. Faktem ovšem je, že dle šetření OECD patří zdanění nemovitostí v České republice nejnižším v Evropě.
Existují dva základní druhy této daně – daň z pozemků a daň ze staveb, do níž spadají bytové i nebytové prostory. Úvodem je třeba říci, že v případě nemovitostních daní hrají zásadní roli obce. Nejenže jsou výlučným příjemcem výnosů těchto daní, ale dost podstatně mohou ovlivnit i jejich samotnou výši jejich výnosu.
Zákon sice stanovuje základní zákonné sazby za m2 dle jednotlivých druhů pozemků a jejich využití, avšak obce mohou prostřednictvím přijetí obecně závazné vyhlášky stanovit místní koeficient v rozmezí 1,1 – 5, kterým se pak předmětná sazba násobí. Ovšem česká města a obce tento instrument využívají jen zřídka, protože navýšení místního koeficientu je z pochopitelných důvodů poměrně nepopulární. Při přípravě novely zákona o daních z nemovitostí bychom měli právě městům, obcím a jejich sdružením naslouchat velmi pozorně. Nejen protože vládní strany mají ve svých řadách stovky starostů, ale především proto, že zástupci komunální politiky disponují něčím, co je v tomto případě zcela nenahraditelné – praktickou zkušeností a znalostí případných dopadů na konkrétní místa.
Zdanění nemovitostí v Evropě. Zdroj: https://taxfoundation.org/real-property-taxes-in-europe-2020/
O případné podobě navýšení nemovitostních daní zatím na veřejnost prosáklo jen velmi málo informací, a zdá se, že je celá debata teprve na začátku. Jasné ale je, a prvotní vyjádření tato slova potvrzují, že pokud se daně z nemovitostí zvýší, bude toto navýšení plynout nově alespoň z části přímo do státního rozpočtu. Vzhledem k dnešnímu stavu státní pokladny je tento krok logický a vyvažuje předchozí snížení některých daní. Pokud tedy navýšení nepřekročí rozumnou mez a zároveň nedojde k tomu, aby vláda tzv. „sáhla na peníze“ obecním samosprávám, může toto opatření přinést kýžené výsledky.
Když už se toto téma otevírá, měla by být chystaná novela koncepční a vydržet déle než jedno volebního období. Změny by se měly týkat nejen výše sazeb ale i kategorizace zdaňovaných pozemků a jejich hospodářské využitelnosti. Pro inspiraci není třeba chodit daleko. Například v sousedním Polsku jsou stavby zdaňovány nikoliv podle výměry, ale dle zůstatkové ceny nebo tržní hodnoty, pokud slouží hospodářským účelům. Zavedení této konstrukce i do českého právního prostředí by tak umožnilo lépe zdanit např. sítě elektrického vedení, energetické soustavy nebo třeba další hospodářsky využívané objekty, které sice nezabírají velkou plochu, ale plyne z nich značný hospodářský zisk.
Diskuze o nové podobě daně z nemovitostí by se neměla uspěchat, měla by probíhat se zapojením nejen odborné veřejnosti, ale i dnešních výhradních příjemců, tedy obcí a měst. Na jejím konci by měla být úprava, která přinese účelnější výběr daní a vydrží v neměnné podobě po delší dobu.
