V Německu proběhly předčasné volby do Bundestagu. Migrace, pokles ekonomiky,  nebo zvolení Donalda Trumpa byla jistě témata, která hýbala německým veřejným prostorem a předvolební kampaní. Zvítězila koalice CDU/CSU. Výsledky ale někde překvapily odborníky i běžné občany a ukazují, že se kyvadlo politických preferencí začíná rozhýbávat.

Řádný termín německých parlamentních voleb byl plánován na září tohoto roku. Pád Scholzovy vlády, kvůli zásadním neshodám uvnitř vládnoucí koalice, Němce dovedl k volbám o několik měsíců dříve. Dosluhující kancléř Olaf Scholz a jeho sociální demokracie (SPD) utrpěli tvrdou prohru, jakou strana nezažila od dob „železného kancléře“ Otto von Bismarcka. Získala pouze 16,4 % hlasů voličů. Nejvíce alarmující může být to, že krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) získala o více než 4 % více než SPD a skončila druhá na pásce.

Jak už jsem zmínila v úvodu, vítězem voleb se podle predikcí stala CDU/CSU. Pod vedením Friedricha Merze získala 28,6 % hlasů, což je výsledek, který zůstal daleko za očekáváním. Už během předvolební kampaně byl Merz velmi optimistický a mluvil o vítězství jako o hotové věci. Během sčítání hlasů ovšem radost opadla a změnila se v obavu z toho, zda bude možné sestavit vládu, když spolupráce s některými stranami – jako je například AfD – zůstává pro křesťanské demokraty nemožná. Zdá se, že německé tradiční strany zásadně podcenily voličský potenciál AfD, která ve volbách získala zatím nejsilnější mandát za dobu své existence.

Krajně pravicovou AfD do voleb vedla její spolupředsedkyně Alice Weidel. Doposud tato strana excelovala ve volbách do parlamentů spolkových zemích, a to hlavně na východě Německa, kde občané pociťují významnou dichotomii mezi západem a východem Německa. Alternativa pro Německo získala 20,8 %, tedy 152 křesel v Bundestagu a je jasné, že s tímto výsledkem není možné AfD dále ignorovat nebo nebrat vážně. Nyní ji můžeme považovat za pevně etablovanou a relevantní politickou sílu. Alice Weidel výsledek komentovala jako „historický úspěch“.

Zelení, kteří se před volbami snažili prezentovat jako hlídací psi klimatu, zaznamenali pokles na 11,6 %, což zásadně komplikuje jejich ambice účastnit se koaličních jednání. Krajně levicová Die Linke, která byla považována za odepsanou, velmi překvapila ziskem 8,8 %. Hlavní předvolební témata této strany byla sociální problematika. Je nutno dodat, že nejvíce voličů ve věku 18–24 získala právě Die Linke.

Přes pětiprocentní volební klauzuli se nedostala liberální FDP pod vedením Christiana Lindnera. Strana získala nedostatečná 4 %. Lindner po zveřejnění výsledků oznámil odchod z aktivní politiky. Dalším takovým případem je Spojenectví Sahry Wagenknecht, které utekl vstup do Bundestagu o pouhé 0,03 %. 

Celkově německé předčasné volby jasně signalizují, že se mění pravidla hry. Kyvadlo politických preferencí voličů se v celé Evropě jasně přemisťuje doprava. Tradiční evropské strany čelí tlaku nových radikálnějších sil. Politický vývoj v Německu tuto hypotézu potvrzuje. Němci chtějí změnu a pouze čas nyní ukáže, zda tato změna přijde. A čas také ukáže, jakým směrem se bude Evropa dále ubírat.

---