Vláda musí připravit a důsledně dodržovat kompetentní, snadno ověřitelnou strategii, poskytovat anonymizovaná a bezpečná data nezávislým subjektům, analytikům, médiím nebo soukromým laboratořím. Občan v době krize musí vědět, jakou má zkrácení jeho svobod cenu, v jakém vyšším zájmu je postižen, zda je rovnováha mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli smysluplná. Musí mít jistotu, že to nebylo nadarmo. Každé nouzové opatření v sobě musí od začátku nést informaci, čím je omezeno, kdy vyprší jeho platnost („sunset clause“), a dále parametry, kterými budeme moci ověřovat jeho úspěch. (Za jakých okolností bude opatření úspěšné? Co se musí stát, abychom jej mohli předčasně ukončit? Podle čeho a kdy to budeme vědět? Kdo a jak to může přezkoumat?) Naše společnost nakonec musí směřovat k opatřením, která jsou odůvodněná a založená na argumentech. Zmatená arbitrární řešení, která se mění ze dne na den, přispívají k právní nejistotě i k občanské pasivitě, a zvyšují tedy riziko zneužití moci…

Celý článek najdete v časopise Kontexty.

---