Od počátku vojenského konfliktu mezi Ruskou federací a Ukrajinou hraje důležitou roli Evropská unie v čele s Českou republikou. Unie a její členské státy stojí plně za Ukrajinou a pomáhají jí v politické, tak i v humanitární, finanční a vojenské oblasti. Evropská komise zároveň úzce spolupracuje se sousedními zeměmi Ukrajiny kvůli zvládání migrační vlny.

Od vypuknutí války mobilizovala Unie a její členské státy přes devatenáct miliard eur na podporu celkové ekonomické, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny. Další tři miliardy v rámci makrofinanční pomoci jsou v přípravné fázi. Tyto peníze zahrnují několik důležitých oblastí, které je vhodné blíže představit: 

Humanitární pomoc

Pod projekty humanitární pomoci pro občany zasažené válkou bylo Unií uvolněno přibližně 523 milionů eur, z nichž 485 milionů bylo určeno přímo pro Ukrajinu a 38 milionů pro Moldávii. Tyto peníze mají pomoci lidem, kteří prchají před válkou. Zahrnuty jsou dodávky jídla, vody, zdravotnické péče a přístřeší na pokrytí základních lidských potřeb. Devatenáct států EU společně s Norskem nabídlo pomoc Moldávii, která ukrajinským uprchlíkům poskytuje přístřeší a pomáhá já dodávkami hygienických pomůcek, generátorů elektrické energie a dalšího vybavení. Komise zároveň pomáhala koordinovat oblast civilní ochrany pro země EU, které byly migrační vlnou zasaženy nejvíce (Česko, Slovensko a Polsko).

Do mechanismu civilní obrany EU je integrován i program rescEU, který je plně financován Unií. V rámci tohoto programu je zřízena nová evropská rezerva zdrojů, zahrnující flotilu hasičských letadel a vrtulníků, zdravotnických evakuačních letadel, zásobu zdravotnických potřeb a polních nemocnic, které mohou okamžitě reagovat na mimořádné události. Unie se v rámci mechanismu civilní obrany snaží budovat rezervy pro reakci při chemických, biologických, radiologických či jaderných nehodách. 

Po aktivaci mechanismu poskytuje EU pomoc skrze tzv. koordinační centra reakcí na mimořádné události. Na Ukrajinu byly v rámci rescEU poslány zásoby prostředků, jako jsou například ventilátory, masky a pláště, infuzní pumpy, pacientské monitory a koncentrátory kyslíku. Byla zprovozněna i logistická centra civilní ochrany, která Komise speciálně zřídila na Slovensku, v Polsku a Rumunsku, aby pomoc Ukrajině z členských států mohla být distribuována co nejrychleji.

Další druhy pomoci

Na začátku března 2022 se EU rozhodla aktivovat směrnici o dočasném ochranném mechanismu, jehož cílem je nabídnutí rychlé a účinné pomoci lidem utíkajícím před válkou na Ukrajině. Každému, kdo prchá před tímto konfliktem, musí být umožněn přístup na území EU. Česká republika na danou směrnici odpověděla legislativním balíčkem Lex Ukrajina, který se skládá ze tří zákonů. Ty byly zrychleně projednány Parlamentem České republiky, podepsány prezidentem a nabyly účinnosti již několik dní po projednání, 21. března 2022.

Jako další způsob pomoci Ukrajině rozhodla EU o zavedení bezpečných koridorů, tzv. solidárních linií. Z krátkodobého hlediska se bude jednat o zlepšení mobilního vybavení, zkrácení čekací doby a celkové zlepšení pohybu přes hranice. Ve střednědobém horizontu Komise mobilizuje tzv. Connecting Europe Facility na podporu vývoje infrastruktury, potřebné ke zvýšení kapacity těchto solidárních linií. 

Komise společně s Českem, Polskem, Slovenskem, Rumunskem, Ukrajinou, Moldávií, Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro rekonstrukci a rozvoj a Skupinou Světové banky mobilizovaly přes jednu miliardu eur na zajištění globální potravinové bezpečnosti a zajištění „záchranného lana“ pro ukrajinskou ekonomiku. 

O další podpoře Komise jedná v mnoha oblastech. Evropští telekomunikační operátoři byli vyzváni, aby prodloužili dohody o pozastavení nebo snížení jakýchkoli roamingových poplatků pro Ukrajince. Ukrajinská elektrická síť byla synchronizována s EU. Další finanční prostředky šly na zvýšení její kybernetické odolnosti.

Budoucí podporu Ukrajiny již nebude samostatně zařizovat pouze EU, ale předpokládá se i spolupráce v rámci G7 (případně G20) či s dalšími zeměmi a mezinárodními organizacemi. 

Byla také představena Ukrajinská rekonstrukční platforma, která je spoluzaložena Komisí a ukrajinskou vládou. Ta by měla být zodpovědná za schválení Ukrajinou vytvořeného rekonstrukčního plánu, s podporou administrativních kapacit a technických prostředků ze strany EU. Spojila by i další podpůrné partnery a organizace, včetně členských států EU. Ukrajinský parlament společně s Evropským parlamentem by se účastnil jako pozorovatel. 

Česko jako lídr

Naši vedoucí roli jsme nezískali pouze statusem předsednické země v Radě EU, ale především aktivitou při okamžité reakci a pomoci bezprostředně po vypuknutí konfliktu. Premiér Petr Fiala společně s premiéry Slovinska Janezem Janšou a Polska Mateuszem Morawieckim už 15. března 2022 navštívil Kyjev a sešel se s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Předem utajovaná cesta zajistila Česku pozitivní ohlas jak v Unii, tak na Ukrajině a u dalších zahraničních aktérů.

Česká vláda a veřejnost mezi prvními věnovala hned po začátku konfliktu miliardy korun na vojenskou pomoc Ukrajině. V dlouhodobém horizontu hodlá vláda v letech 2023–2025 v této podpoře pokračovat a chce Ukrajině každý rok alokovat přibližně jednu miliardu korun skrze  Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině, který byl schválen na začátku října. Česko bylo také mezi prvními zeměmi, které zastavilo vydávání víz ruským občanům.

V pondělí 31. října 2022 proběhlo první zasedání česko-ukrajinské mezivládní konzultace, kde byl Petr Fiala oceněn Řádem knížete Jaroslava Moudrého I. třídy za mimořádný přínos ukrajinsko-českým vztahům a spolupráci.

Přesto není tajemstvím, že se pomoc Ukrajině mezi některými občany ČR zejména na sociálních sítích nesetkává s takovým ohlasem jako na začátku. Vládě Petra Fialy se někdy vyčítá, že výše zmíněná pomoc se děje na jejich úkor. V takové situaci je důležité, aby lidé zachovávali klid a veškeré informace ověřovali z věrohodných zdrojů.

Vstup Ukrajiny do EU – realita, nebo sen?

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj krátce po ruské invazi požádal o členství v EU. Rozšiřování Evropské unie je i přes válku na Ukrajině vcelku palčivé téma. Na přijetí do EU již roky čekají některé státy z oblasti západního Balkánu. 

Byť zástupci evropských institucí toto rozhodnutí podporují, Ukrajina v rámci Evropské sousedské politiky nemá žádné prioritní postavení oproti ostatním potenciálním členům EU a čeká ji dlouhý proces, než bude plně připravena na soustavu evropských institucí a konkurenci jednotného trhu. To před několika dny potvrdilo i zasedání Národního konventu o Evropské unii.

Česko podporuje vstup Ukrajiny do EU a zároveň usiluje o včasné a poctivé plnění svých finančních slibů válkou zničené zemi i v následujícím roce. Stále bychom se měli snažit o co nejaktivnější zapojení českých aktérů, včetně těch ze soukromého sektoru, do unijních i národních nástrojů rekonstrukce Ukrajiny. V tomto ohledu je ovšem důležité zajistit i rekonstrukci uvnitř EU – především posílení strategické komunikace a transparentnosti v rámci institucí. EU musí srozumitelně komunikovat svou pozici vůči členským státům i vůči všem občanům Unie, aby byl proces rozšiřování pro všechny srozumitelnější. 

Udělení samotného kandidátského statusu Evropskou radou v červnu 2022 však nenabízí Ukrajině pouze pomyslné otevřené dveře do struktur EU, ale otevírá dveře i k dlouhé a náročné cestě v duchu integrace, rekonstrukce a demokratizace země. Při zajištění všech potřebných faktorů by bylo nejvhodnější, aby proces rekonstrukce i integrace probíhal souběžně.

---