Texty

Řepka, Babiš a česká dotační absurdita

ODS musí zastavit Babišův dotační byznys s biopalivy, devastující naše zemědělství, půdu a krajinu

Za pylovou situaci v ČR řepka nemůže, vzkázali nám přes média odborníci. Vlna odporu, která se na sociálních sítích vzedmula proti trestně stíhanému premiérovi v demisi Andreji Babišovi, prý není opodstatněná. Nebo je to jinak?  Samozřejmě že je, jako vše kolem Babiše, který se svým mediálním impériem již řadu let úspěšně obluzuje českou veřejnost.

Pokud jde o pylové alergie, pravda je někde mezi. Pylová zrnka řepky jsou těžká a nedolétnou příliš daleko, takže potrápí hlavně lidi na vesnici a v blízkosti všudypřítomných žlutých lánů. Městské alergiky sužuje spíš pyl ze stromů, jehličnanů a bříz, které kvetou ve stejnou dobu. Neznamená to však, že řepka alergii nezpůsobuje nebo že se její typický zápach netáhne českou krajinou (podobně jako polopravdy z Mafry).

Jde o byznys

Problém s řepkou je však mnohem vážnější. Jde především o výnosný a silně dotovaný byznys z evropských peněz, který devastuje českou krajinu a zejména půdu. Byznys prosazený a dnes dál uměle udržovaný politickými podnikateli v čele s Andrejem Babišem, ANO a Agrofertem. Když premiér v demisi přes svá média hbitě rozšířil zprávu, že jeho firmy vypěstují jen pět procent celkového množství u nás vyprodukované řepky, byla to opět účelová polopravda. Zapomněl totiž dodat, že jeho firmy řepku od ostatních producentů vykupují a že jsou jejím hlavním zpracovatelem a téměř výhradním dodavatelem všech hnojiv pro její pěstování, z čehož má nadstandardní finanční zisky. Jeho prosperující chemický byznys je založený na tom, že řepka je mimořádně náročná plodina, která až sedmkrát ročně vyžaduje hnojení a ošetřování postřiky. To představuje obrovskou ekologickou zátěž pro půdu i pro vše živé, co s ní přijde do kontaktu. Používané pesticidy se rovněž dostávají do podzemních vod, na což odborníci dlouhodobě upozorňují. Samozřejmě marně, v Babišových médiích na to nenarazíte.

Problém s řepkou by byl jistě řešitelný. Její produkci bychom mohli radikálně omezit, kdyby nepředstavovala jeden z hlavních pilířů výnosného Babišova byznysu. Byl to hlavně on, kdo u nás v roce 2015 obratně prosadil prodloužení podpory pro biopaliva první generace o dalších pět let, přestože se od ní v Evropské unii začalo ustupovat. Doplácíme na to všichni: finančně, zdravotně, devastací naší krajiny. To vše pro zisk několika jednotlivců. Jistě, nejde jen o Babiše. V ČR je podobných průmyslově-zemědělských velkopodniků hned několik, například Úsovsko ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka, „nestraníka“ za ANO, čímž se absurdní dotační kruh uzavírá. Nikdo z nich však neovládá celý řetězec produkce biopaliv jako Babiš, od prodeje osiva a chemie až po konečné zpracování. Pro jeho firmy by snížení či ukončení dotací na biopaliva představovalo citelnou ztrátu, stejně jako například „zastropování“ přímých plateb na každý obdělávaný hektar v rámci Společné zemědělské politiky, které je teď v EU na vyjednávacím stole.

Korporace dotace nepotřebují!

Jedním z velkých úkolů pro konzervativní pravici, pokud chce dělat odpovědnou zemědělskou a ekologickou politiku, je zvrátit současný absurdní trend zneužívání evropských peněz pro malé a střední podniky velkými zemědělskými korporacemi. Vůle v EU k tomu dnes rozhodně je. Evropské dotace, dokonce ani ty zemědělské, mohou mít pozitivní vliv, pokud je budeme využívat správně, vlastně opačně než dnes: Především jako opravný prostředek k hašení nejrůznějších „požárů“ způsobených globalizací trhu s potravinami, velkými hráči a velkoprůmyslovou výrobou v zemědělství. K podpoře a modernizaci středních rozvíjejících se firem a menších rodinných farem, které mají niterný vztah k půdě a chovají se ekologicky odpovědně. K podpoře všeho místního a rozmanitého na českém venkově a k zastavení jeho vylidňování. Nikoli k absurdnímu a bezskrupulóznímu drancování naší krajiny Andrejem Babišem, jenž k ní jako Slovák ostatně ani nemůže mít vřelý vztah, jak je tomu dnes.

Vyšlo na webu Forum24.cz.