Konsolidaci veřejných financí a  postupný pokles schodků rozpočtu si vláda Petra Fialy vytkla za jeden ze svých prioritních programových bodů. V době svého nástupu zdědila schodek, který počítal s deficitem téměř 500 miliard korun. Již první rok se jej oproti plánu podařilo snížit o téměř 80 miliard a vláda pokračuje dále. Už příští rok by měly být veřejné finance na polovině úrovně roku 2021 a  schodek patrně nepřekročí hranici 230 miliard. Ambice jsou ale ještě smělejší.

Po éře plýtvání veřejnými prostředky za socialisticko-populistických vlád se konečně blýská na lepší časy. Tempo snižování schodků státního rozpočtu pokračuje dle plánovaného harmonogramu. Mnozí včetně autora tohoto textu by jistě ocenili ještě razantnější kroky a rychlost snižování dluhu ještě zvýšili, ale na čísla rozpočtu je však třeba hledět optikou politické reality. Současná vláda musela od svého vzniku čelit několika bezprecedentním situacím, které nemají v novodobé historii obdoby. Jednalo se především o doznívající epidemii Covid-19 a vypuknutí války na Ukrajině, jež s sebou přinesla i energetickou krizi, kdy ceny elektřiny a plyny vyletěly do astronomických výšin.

Je také důležité si připomínat, že současnou vládní koalici tvoří hned pět politických stran, které se v pohledu na způsoby a rychlost konsolidace veřejných rozpočtů ne vždy shodnou, i když společným pojítkem je závazek schodky veřejných rozpočtů skutečně snižovat. To je také jedním z hlavních znaků, které vládní koalici odlišují od opozičních stran, jež by nejraději všem populisticky přidávaly, bez ohledu na to, kde stát vezme peníze na další výdaje.

Zmínit je ale třeba i to, že vláda některé důležité výdaje i sama navyšovala:ekordní finance směřují do naší obrany, valorizovaly se platby za státní pojištěnce, přidalo se na důchody, dle závazku se kvalitně zaplatili učitelé. I přesto se jí konsolidační úsilí daří.

Jaké jsou tedy výhledy  na příští rok?

Jak uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, deficit státního rozpočtu by měl být o 17 mld. Kč nižší než letos. Dosáhnout by měl max. 235 mld., tento rok je plánovaný na 252 mld. Kč.

S dalším snížením schodku přitom počítá většina koaličních stran, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pak uvedla, že by se hranice schodku mohla blížit až pod 210 miliard korun.

Přes výše popsané lze označit některé strany za rozpočtově zodpovědnější. Zatímco zástupci koalice SPOLU patří mezi hlasité podporovatele rychlejšího oddlužování, tak především ministři hnutí STAN přicházejí s dalšími požadavky na navyšování financí do svých resortů. Kupříkladu ministr školství Mikuláš Bek žádá o dalších 40 miliard a skromní nejsou ani ministři průmyslu a obchodu či vnitra. Samotná debata je však teprve na začátku, byť už nyní se projevuje, že některé koaliční strany vyhlížejí volební rok 2025.

Nezbývá tak než doufat, že si všechny koaliční strany znovu uvědomí, že voliči od nich snižování veřejných schodků žádají a že jim to slíbili.

 

---