České školství čekají výrazné změny, které mohou ovlivnit tisíce žáků, učitelů i ředitelů. Poslanci školského výboru projednali pozměňovací návrhy, které by měly doplnit vládní novelu školského zákona. Obecným cílem návrhů je zefektivnění vzdělávacího systému a přizpůsobení vzdělávání 21. století. Pokud budou návrhy schváleny, některé změny by mohly začít platit už od příštího školního roku.

Odklady školní docházky se stanou minulostí

Z průzkumů vychází, že Česká republika je na vrcholu v počtu odkladů v Evropě – máme jich až 25 %. Jedním ze dvou bodů projednávaných na školském výboru je návrh skupiny poslanců v čele s Pavlem Klímou (TOP 09) a Renátou Zajíčkovou (ODS), který se touto problematikou zabývá. Poslanci napříč politickým spektrem chtějí nadužívání odkladů zásadně omezit a zajistit plynulejší přechod dětí z mateřských do základních škol. Ruku v ruce s tím by mělo jít posílení podpory školek a základních škol. Hlavním argumentem pro tento návrh je fakt, že odklady zásadně zpomalují vzdělávací dráhu dětí a blokují místa ve mateřských školkách.

Rodiče často volí odklad s přesvědčením, že svému dítěti dají více času na rozvoj a že bude lépe připravené. Výzkumy ale ukazují, že čím déle dítě čeká, tím náročnější pro něj může adaptace na nové prostředí být. Dítě, které nastupuje do školy později, se může mezi mladšími spolužáky cítit vyčleněné. Proto novela zákona klade důraz na větší podporu předškolního vzdělávání a poradenství pro rodiče, aby se odklady omezily jen na skutečně potřebné případy.

S tím souvisí i opatření, které ruší známkování v první a druhé třídě. Tento krok má pomoci snížit stres u nejmenších školáků a místo klasického hodnocení zavést slovní zpětnou vazbu. Ta lépe reflektuje individuální pokroky dítěte a motivuje ho k učení bez tlaku na výkon. Podle zastánců návrhu může tento přístup dětem pomoci plynule přejít ze školky do školy, aniž by zažívaly zbytečné obavy z neúspěchu.

Reformami ve školství směrem k efektivnímu státu

Dosažení efektivního státu leží v agendách všech ministerstev, a jinak tomu není ani u školství. Školský výbor projednal soubor pozměňovacích návrhů, která se snaží o zefektivnění a zeštíhlení školské infrastruktury.

Jeden z pozměňovacích návrhů předkládá také nová opatření týkající se malotřídních škol, která povedou k vlně slučování škol v malých obcích. Současný limit pro sloučení je stanoven na méně než 200 žáků, avšak návrh ho plánuje snížit na 180 žáků. Opatření má snížit administrativní zátěž u obcí provozujících více škol, zlepšit kvalitu učitelů a zefektivnit správu a údržbu školních budov.

Další významnou změnou je přesun financování nepedagogických pracovníků – tedy například školníků, kuchařek a administrativního personálu – ze státu na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. Změna má podpořit efektivnější organizaci nepedagogické práce, například umožněním většího využívání outsourcingu pro některé nepedagogické činnosti, jakou jsou uklízečky nebo pracovníci IT oddělení.

Vstříc žákům

Poslanci se ve svých návrzích nevěnovali jen systému školské infrastruktury, ale zaměřili se i na samotnou podobu výuky a způsob ukončení střední školy. Nejdůležitějším článkem vzdělávacího procesu je žák, na jehož budoucnost budou mít změny největší vliv.

Jednou z klíčových změn je možnost kombinované výuky na středních a vyšších odborných školách. Podle návrhu by až 40 % z celkového objemu výuky mohlo probíhat distančně. Tato změna by měla pomoci žákům, kteří se věnují sportu, umění nebo jiným mimoškolním aktivitám, stejně jako těm, kteří potřebují větší flexibilitu například kvůli dojíždění.

Další významnou novinkou je posílení duálního vzdělávání, tedy užší spolupráce škol se zaměstnavateli. Žáci by nově mohli již během studia získávat cenné pracovní zkušenosti. Tento model už úspěšně funguje například v Německu a Rakousku, kde pomáhá absolventům rychleji se zapojit do pracovního trhu a snižuje míru nezaměstnanosti mezi mladými lidmi. Pro zaměstnavatele je tento systém rovněž přínosný, protože si mohou „vychovat“ svého budoucího zaměstnance.

Změny se dotknou i formy maturitní zkoušky. Poslanci navrhují, aby žáci mohli nahradit profilovou část maturity komplexní profilovou prací. Místo tradiční ústní zkoušky by tak prokazovali své znalosti prostřednictvím praktického projektu, který by reflektoval jejich schopnost aplikovat naučené poznatky v praxi. 

Co dál?

Poslanci školského výboru zmíněné návrhy projednali a nyní bude následovat projednávání na plénu Poslanecké sněmovny. Očekává se, že některé návrhy vyvolají bouřlivou debatu, zejména v otázkách slučování škol a přesunu financování nepedagogických pracovníků na obce. Pokud poslanci změny ve školském zákoně schválí, české školství se dočká modernizace, která přinese větší podporu dětem v prvních školních letech, pružnější možnosti vzdělávání a efektivnější správu škol.

---