Pokud jste stejně jako my pár let v Bučovicích nebyli, nebo městem jen projíždíte a ztrácíte nervy v proslulých místních kolonách, pak vám doporučujeme zastavit se a projít si to tu. Bučovice pozoruhodně zkrásněly, a my víme proč.

Pane starosto, Bučovice prošly obrovskou proměnou. Snad se místních příliš nedotknu, když řeknu, že mi dříve – možná s výjimkou zámku – přišly smutné a ošklivé, zničené necitlivými zásahy z dob komunismu. Ale dnešní dojem je výrazně jiný. 

Těší mě, že to tak vnímáte, a máte pravdu. Já jsem se tady narodil, jsem místní patriot a velmi dobře si pamatuji, jak to tu vypadalo. A pamatuji si také, když jsem s rodiči jako malý kluk poprvé vyjel pověstnou žlutou karosou na poznávací zájezd na Západ – do Rakouska a Bavorska. Byl jsem okouzlený malebností tamních měst a městeček. Líbily se mi opravené fasády, chodníky, upravená a čistá náměstí, záplavy květin. Nechápal jsem, proč to tak není u nás, proč je to doma ošklivé a šedivé? Tehdy jsem si poprvé uvědomil, jak moc si přeji, aby se to změnilo, abychom se tomu obdivovanému Západu vyrovnali.

Postupem času jsem pochopitelně zjistil, že to zdaleka není jen v tom, jak to tu vypadá, a rostla ve mně chuť něco s tím udělat. Cítil jsem obrovský potenciál, nejen díky naší historii, památkám, nádherné krajině, ale především díky lidem. V Bučovicích se toho bohužel moc nezměnilo ani dlouho po revoluci. Osobně mně například velmi vadil areál místní zkrachovalé nábytkářské továrny, který od 90. let jen chátral. Byl to doslova vřed přímo v centru města – šest hektarů, kde by se daly natáčet scény filmu o dobývání Stalingradu. Denně kolem toho všichni místní procházeli na nádraží. Rozpadlé, zchátralé budovy, to byl první dojem z Bučovic pro cestující ve vlaku. Jakmile jsem se stal starostou, areál jsme koupili – mimochodem velmi výhodně – a následně vše sanovali, nechali jsme jen vzrostlé stromy a historicky cennou budovu vily bývalého majitele. Plánujeme zde výstavbu nové čtvrti, rodinné domy s kompletní občanskou vybaveností, dětská i sportovní hřiště, parky.

Z evropských dotací jsme také revitalizovali desetihektarový lesopark nad městem. Je to příjemné místo s novými cestami, altánky, dětským hřištěm a krásnými výhledy. Proměnou prošlo i centrum. Domy i chodníky jsou opravené, na své místo jsme vrátili původní historické sochy, pečujeme o zeleň i vodní prvky. Ale svoji roli hrají i relativní drobnosti jako odstranění „vizuálního smogu“ v podobě nevzhledných reklam nebo třeba osvětlení či vlajky na budově radnice. Jsem na proměnu města skutečně hrdý. Ale spousta nás toho ještě čeká.

Jaké jsou největší výzvy? Asi se příliš nespletu, když si tipnu, že to bude doprava. 

Ano, tím jsou Bučovice bohužel proslulé. Silnice I/50, mezinárodní E50 vede přímo centrem města, to je obrovský problém, který místní hodně trápí. V minulosti navrhovaný průtah, který by celý problém jen přenesl do jiné části města, nebyl a není řešením. Už jen proto, že se počítalo právě i s územím bývalých UP závodů, kde však chceme mít domy, hřiště a zeleň a ne frekventovanou silnici. Potřebujeme obchvat, který odvede dopravu zcela mimo město. ŘSD konečně začalo pracovat na projektu takzvané jižní varianty. V příštím roce bychom měli mít ukončené územní řízení. Věřím, že je vše na dobré cestě.

Pane starosto, jste za lídrem a kandidátem na premiéra Petrem Fialou hned druhým mužem koalice SPOLU v Jihomoravském kraji. Je pravděpodobné, že zasednete v lavicích Poslanecké sněmovny. Co to pro vás znamená a jak hodnotíte vznik koalice SPOLU?

To, kam zemi posouvají premiér Babiš a prezident Zemanem, se nedá tolerovat. Jeden představuje oligarchické prorůstání státu a byznysu, druhý se zastane raději cizí mocnosti než vlastního státu. Je to až neuvěřitelné. Nemůžeme dopustit, abychom se posunuli na Východ a proměnili se v nějaký „balkánský stát“. Víte mimochodem, že při současném tempu zadlužování budeme za pět let jen na úrocích za státní dluh splácet 90 miliard ročně? To je o 10 miliard více, než stát investuje do veškeré své dopravní infrastruktury ročně! Každý přece chápe, že si nemůže půjčit na dovolenou nebo pořídit novou televizi, když mu teče do střechy. Proč to nechápe stát?

Ale nejde jen o ekonomické otázky, jde i o morálku a základní lidské hodnoty. Taky se nesmířím s probíhající relativizací zločinného komunismu. Můj pradědeček byl starostou Vlčnova, po válce se stal poslancem za Československou stranu lidovou, ale nesouhlasil s poúnorovým vývojem. Komunisté jej zavřeli a ve vězení doslova utýrali. V roce 1953 zemřel na Mírově. Babička mi věnovala státní znak, který měl pradědeček tehdy ve své kanceláři, dnes visí v mé kanceláři a já se na něj denně dívám. Myslím, že nemusím nic víc vysvětlovat.

A co konkrétně očekáváte od „velké politiky“, pokud SPOLU uspěje? 

Především změnu směrem ke skutečně odpovědné politice. Řešení dopravní infrastruktury, špatné dostupnosti bydlení nejen pro mladé rodiny a s tím spojené nepřiměřeně vysoké ceny nových bytů i nájmů, ale také – v neposlední řadě – řešení exekucí a lichvy. To vnímám jako obrovský problém, se kterým z komunální úrovně nic neuděláme, to musíme vyřešit na republikové úrovni. A co se týká konkrétně Bučovic, pevně věřím, že se konečně podaří postavit obchvat a zlepšit dopravní dostupnost. I na toto je ale radnice krátká, konečné rozhodnutí je na státních orgánech.

---