Voda představuje zdaleka nejdůležitější neobnovitelný zdroj pro lidstvo. Konzervativismus v tomto ohledu logicky nabádá k opatrnému a šetrnému zacházení s vodními zdroji. Vodu, stejně jako například půdu, bychom měli považovat za dědictví, které není v žádném případě samozřejmé a je třeba o něj pečovat.

Méně akcentovanou, avšak neméně důležitou, problematiku představuje úprava a dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod kanalizací. V této oblasti lze působení EU označit za zdařilé, protože díky různým dotačním titulům došlo v průběhu let k vybudování sítě vodovodů a kanalizací (VaK) a čistíren odpadních vod (ČOV) v členských státech, což pravděpodobně mělo a má větší kladný environmentální dopad než rámcová směrnice o vodách. Zejména členské státy východního rozšíření, mezi nimi i ČR, z tohoto profitovaly a hospodaření s vodou pozvedly o úroveň výše dříve, než by to bylo možné z vlastních zdrojů. Budování takových projektů je příkladem konkrétních lokálních řešení, která okamžitě a dlouhodobě zlepšují stav vod.

Zpracováno pro nadaci New Direction, z jejíchž webových stránek si publikaci můžete stáhnout.