Texty

Ukrajina: když veřejnost a politika souznějí

Evropský parlament nedávno zveřejnil výsledky speciálního Eurobarometru, tradičního teploměru nálad veřejnosti v členských státech EU. Toto šetření, které probíhalo mezi 13. až 20. dubnem, bylo zaměřeno na ruský vpád na Ukrajinu. Z bohaté baterie otázek, jež pokrývají jak postoj veřejnosti ke konfliktu samotnému, tak i hodnocení dosavadních reakcí, vyplývá řada zajímavých postřehů. Jak pro EU, tak pro Českou republiku.

Prvním a pro EU pozitivním zjištěním je, že viditelná většina veřejnosti souzní s dominantním postojem politických elit – strůjce zla je jasně pojmenován a identifikován, sankce různého typu a různých aktérů vůči Rusku veřejnost podporuje.

V naprosté většině otázek se přitom nejedná o nějakou křehkou většinu, která se ve vedení drží o pár umolousaných procentních bodů. Souhlas s tím, jak EU reaguje, odsouzení Ruska či pozitivní postoj k Ukrajině přesahuje – sečtou-li se odpovědi těch, co souhlasí zcela i částečně – 80 procent. To je pro EU a pro její politické elity, ale také pro elity členských států, velmi dobrá zpráva, která ukazuje na vzácný soulad mezi lidem a jeho zástupci.

Dominance národní politiky

Na druhou stranu lze u obyvatel členských států vypozorovat značné rozdíly, které se opakují napříč otázkami. Neplatí například, že by státy střední a východní Evropy, tedy země, jež bytostně zažily ruský imperialismus, vykazovaly nejpozitivnější hodnoty. Spíše naopak – v řadě ukazatelů je západoevropská veřejnost rozhodnější a má jasnější postoje. Občané ve státech typu Maďarska či Slovenska jsou naopak k Rusku vstřícnější, k Ukrajině kritičtější a k reakcím EU mají více výhrad. Vzhledem k průměru EU se nejedná o dramatické rozdíly, je na ně však třeba brát zřetel. Zásadní roli nehraje ani tolikrát proklínaná či obdivovaná geopolitika – rozdíl mezi například Finskem na jedné a třeba Slovenskem či Maďarskem na druhé straně je příliš zásadní.

Ukazuje se tedy, že v postojích veřejnosti hraje velkou roli národní politika a její reakce. Typicky Maďarsko, které je podle všeho kvůli chování své elity právem považováno za nejslabší součást EU, vykazuje ve všech otázkách výrazně podprůměrné hodnoty. Totéž pak platí třeba o Bulharsku či v opačném gardu o Finsku či Polsku.

Jak nicméně demonstrují čísla za Českou republiku, vliv nemá jen okamžitá reakce elity, ale také dlouhodobá společenská kultura. Česká veřejnost, alespoň podle výsledků šetření, navzdory jasnému a razantnímu postoji nynější české vlády nepatří k hlavním „jestřábům“ v EU. Spíše naopak. Téměř ve všech otázkách se čeští respondenti umístili pod průměrem EU, mnohdy se zřetelným odstupem a ve spodních patrech pomyslné tabulky.

Česká veřejnost, alespoň podle výsledků šetření, navzdory jasnému a razantnímu postoji nynější české vlády nepatří k hlavním „jestřábům“ v EU.

Vyplývají z toho tři věci. Za prvé, dlouhodobá bagatelizace ruské hrozby částí politiků či přímé nadbíhání Rusku spolu s působením různých individuí typu Martina Nejedlého udělala své.

Za druhé, představa, že by nyní ve Strakově akademii seděla alternativní vláda, třeba menšinový kabinet ANO opírající se o SPD Tomia Okamury, dává tušit, že česká veřejnost (protože okamžitá reakce této alternativní elity by byla zcela jiná, než byla reakce současné vlády) mohla mít postoje ještě kritičtější, nepříliš vzdálené těm maďarským. Kombinace dlouhodobých vlivů a předpokládaného Babišova lavírování by totiž těžko vedla k něčemu jinému.

Za třetí, ač to zní možná cynicky a nepatřičně, česká vláda musí výsledky průzkumu vzít v potaz a s určitou rezervovaností její nemalé části pracovat. Jednak ve smyslu konkrétních aktivit, které může dále dělat a rozvíjet, jednak jejich vysvětlováním a zdůvodňováním.

Na jednu stranu je pravda, že politika by neměla být, zvláště v případě tak závažných hodnotových otázek, jako je napadení jiné země, ve vleku veřejného mínění. Na druhou stranu žádný kabinet, který chce být udržitelně úspěšný, nemůže veřejné mínění dlouhodobě ignorovat a podceňovat.


Kaniok Petr

Petr Kaniok

Expert na politický systém EU
štítky: # #
sdílet na twitteru sdílet na facebooku sdílet na linkedin odebírat newsletter