Ústavní soud zrušil lex Babiš II. Návrh měl zpřísnit politikům pravidla vlastnictví médií, ale i firem, které pobírají dotace nebo se účastní veřejných zakázek.   

Proč byl ale lex Babiš II zrušen? Ústavní se soud se v prvé řadě vůbec nezabýval zákonem jako takovým, ale pouze legislativním procesem, který vedl k jeho přijetí.

Navržené zpřísnění mechanismu se totiž do zákona dostalo jako přílepek pirátského poslance Jakuba Michálka. Přílepky jsou obecným nešvarem českého legislativního procesu. Ve zkratce jde o pozměňovací návrhy k návrhům zákonů, kterých se ale obsahově netýkají. Příkladů je celá řada – modelově třeba návrh k veřejnému zdravotnímu pojištění připojený k návrhu zákona o léčivech (a byly i mnohem zjevnější a bizarnější případy). Ústavní soud tuto praxi opakovaně prohlásil za neústavní, mj. pro porušování principů demokratického právního státu nebo pro omezování parlamentní debaty. V současném případě se přílepek dostal k návrhu zákona měnícího strukturu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. 

Ústavní soud se tedy nezabýval obsahem úpravy a nezpochybnil záměr zákona. Konstatoval pouze, že je situaci nutné řešit v souladu se standardním legislativním postupem. Návrh z řad Pirátů byl bohužel v tomto ohledu skutečně nepříliš vhodným postupem – přílepek připojený k návrhu několik minut před koncem druhého čtení je mimochodem legrační i vzhledem k tomu, jak často Piráti zdůrazňují důležitost transparentnosti a dodržování pravidel.

Poslanci navrhující zrušení zákona rovněž namítali, že došlo k porušení pravidel parlamentní debaty, neboť byla diskuze ukončena ve třetím čtení, i když byli ještě přihlášení řečníci. Ústavní soud ale konstatoval, že omezení debaty ústavní principy neporušilo. Parlamentní většina má podle něj právo zakročit proti obstrukčním metodám, které mají za cíl jen do nekonečna prodlužovat rozpravu. Připomeňme, že návrh zákona byl sněmovnou ve třetím čtení projednáván hned ve čtyřech jednacích dnech.  

Nález Ústavního soudu je ale především důsledkem neutěšené podoby jednacího řádu, která neumožňuje efektivně vládnout. Do budoucna bude zřejmě nezbytné jej zásadním způsobem novelizovat. Současná situace totiž nevyhovuje vůbec nikomu – ani většině, která hodlá zákony efektivně prosazovat, ani opozici, která má oprávněný zájem většinu kontrolovat. 

---