Skoro před pěti lety byl založen Vrchní protikorupční soud Ukrajiny.

Protikorupční soudy jsou stále častější součástí národních protikorupčních strategií. V polovině roku 2023 existovalo 27 takových soudů v Africe, Asii a východní Evropě. Mezi důvody jejich zřízení patří potřeba řešit velké množství nevyřízených případů a obavy z korupce v dané zemi. Většina vyspělých zemí se nicméně dnes bez specializovaných protikorupčních soudů obejde. Statistiky ukazují, že protikorupční soudy existují a operují především v zemích s vysokou mírou korupce. V mnoha z těchto zemí, jako je např. Slovensko, Bulharsko nebo Chorvatsko, však jako skutečně účinný systém ochrany spravedlnosti selhaly. Takovým příkladem mohla být i Ukrajina, ale situace se mění.

V roce 2018 přijala Nejvyšší rada Ukrajiny návrh zákona o zřízení Vrchního protikorupčního soudu. Návrh se setkal s velkým odporem a kritikou, která pokračovala i po zřízení soudu dne 5. září 2019. Řada vysoce postavených politiků i úředníků jej totiž od počátku chápala jako potenciální riziko pro svou kariéru. Zřízení soudu naopak uvítali a podpořily mezinárodní instituce jako Benátská komise, EUACI, Transparency International nebo GRECO. Může to znít paradoxně, ale je možné, že současná válka může být pro Ukrajinu příležití konečně vybudovat skutečně funkční právní stát.

Mnozí politici, právníci i soudci uváděli příklady protikorupčních soudů v jiných zemích s tím, že jejich vznik byl později považován za chybu a omyl. Kritika zaznívala i ze strany legislativců. Samotná ukrajinská ústava si totiž protiřečí: v článku 125 uvádí, že „vyšší specializované soudy mohou působit v souladu se zákonem“, ale jinde, že „zřizování mimořádných a zvláštních soudů není dovoleno“.

Pro vytvoření soudu bylo nutné změnit zákony o soudnictví i státní rozpočet. Původně se předpokládalo, že Vrchní protikorupční soud (ВАКС) bude projednávat případy výhradně na návrh Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (НАБУ), jeho kompetence však byly nakonec podstatně rozšířeny. Rozšíření znamenalo, že na ВАКС byly převedeny tisíce trestních řízení, která se vůbec netýkala rozsáhlých korupčních trestných činů vysokých státních úředníků, což jeho činnost negativně ovlivnilo. Teprve následně byl přijat zákon, který tento problém vyřešil. Navzdory překážkám byl však první rok činnosti soudu poměrně pozitivní – bylo vyneseno celkem šestnáct rozsudků, na jejichž základě bylo uděleno šest trestů odnětí svobody. Soud byl však také neoficiálně používán jako justiční zbraň soupeřících politických klanů.

Jedinečnost ukrajinského soud a poučení?

Poslední dva roky Ukrajině navzdory válce daly značnou naději, že soud zůstane funkční. Jeho jedinečnost spočívá v několika charakteristikách. Zaprvé, všechny soudní spisy a spisy kandidátů na soudce jsou dostupné online. Za druhé, všechny pohovory se zmiňovanými kandidáty i soudní procesy jsou živě vysílány na YouTube. Zatřetí, pro kandidáta jsou vytvořeny kvalifikační zkoušky a prověrky, včetně praktických a písemných zkoušek a čtyř psychologických testů. Výběrové řízení trvá 8 měsíců. Veřejná rada mezinárodních odborníků se skládá z šesti členů, mezi nimiž jsou významná jména (Sir Anthony Hooper, Lorna Harrisová, Ted Zarzeczny, Lazarová Mirjana Trajkovská, Aurelijus Gutauskas, Flemming C. Denker). Jde o renomované odborníky na soudní řízení, kteří nejen ověřují způsobilost kandidátů, ale jsou i zárukou důvěryhodnosti a transparentnosti. Na Ukrajině důvěřovalo soudům pouhé 1 % lidí, výsledky protikorupčního soudu ale důvěru zvýšily až na 24 %.

Reforma soudnictví na Ukrajině musí začít odstraněním korupce. V české justici představovalo důležitý první krok propuštění některých problematických soudců v letech 1989 až 1991. Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo seznam asi 1 000 soudců, kteří byli před rokem 1989 členy komunistické strany. Ústavní soud konstatoval, že komunistická minulost těchto soudců mohla ovlivnit jejich právní vědomí. Od roku 1995 se stabilizoval systém financování a platy soudců se zvýšily, a to zejména u soudců Nejvyššího soudu.

V souvislosti s podpisem asociační dohody s EU musela i Ukrajina aktivně měnit svou legislativu a právní praxi v souladu s požadavky EU. Zkušenosti České republiky mohou být pro Ukrajinu poučné, například možnost českých soudů obracet se s předběžnou otázkou na Soudní dvůr Evropské unie, který vykládá unijní právo. První česká žádost k Soudnímu dvoru Evropské unie se uskutečnila 28. října 2005 a do dnešního dne bylo zaznamenáno 35 takových žádostí. Jinými slovy, Ukrajina může v budoucnu aktivně řešit spory a případy v oblasti vlivu evropského práva a sporů o jeho výklad. Zkušenosti ze Slovenska pak ukazují, že je nesmírně důležité, aby řádné fungování specializovaného soudu bylo zajištěno celým systémem vymáhání práva.

Specializace soudů je běžným jevem na celém světě. Zastánci obvykle zdůrazňují, že specializované soudy mohou znamenat větší efektivitu a také kvalitnější a konzistentnější rozhodnutí ve složitých oblastech práva. Argumenty ve prospěch specializovaných protikorupčních soudů jsou velmi rozmanité, ale tři z nich vynikají – jsou to efektivita, integrita a kompetence. Nejčastějším argumentem ve prospěch specializovaných protikorupčních soudů je již zmiňovaná efektivita a s tím související potřeba vyslat vnitrostátnímu i mezinárodnímu společenství jasný signál, že to daná země s bojem proti korupci myslí vážně. Za vznikem specializovaných protikorupčních soudů totiž stojí nedůvěra ve schopnost tradičního soudního systému. Zájem o rozvoj specializovaných odborných znalostí, který je do značné míry hnací silou jiných typů soudní specializace, je v tomto případě až druhotným důvodem.

---

---