Český statistický úřad (ČSÚ) zpřesnil odhad růstu české ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. Ta meziročně rostla tempem 2,2 procenta. To je o dvě desetiny více, než se původně očekávalo. A to je jednoznačně skvělá zpráva!

Takový růst nikdo nečekal, zvlášť vzhledem k turbulentní situaci na poli mezinárodního obchodu. Dokonce se jedná o nejrychlejší růst za skoro tři roky. Mezičtvrtletní růst, což znamená srovnání letošního prvního čtvrtletí s loňským posledním, pak dosáhl skvělých 0,8 procenta. Což je skoro o dvě třetiny více, než se očekávalo.

Největším motorem růstu byl opět nárůst spotřeby domácností. Značný příspěvek měla také tvorba zásob. Zde je nutné se ale zastavit, a uvědomit si, co tvorba zásob znamená. Jedná se o produkci firem, která bude spotřebována později, do HDP však vstupuje již teď. Může se jednat o přípravu firem na eventuální pokles v zahraničním obchodu a v dalších čtvrtletích tak růst může mírně zpomalit.

Pokles salda zahraničního obchodu, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, je patrný už dnes, ale jeho vliv na mezičtvrtletní růst byl neutrální. Klesly také výdaje vládního sektoru. To sice může mít krátkodobý negativní vliv na růst domácího produktu, ale dlouhodobě se jedná o pozitivní jev, neboť vysoké vládní výdaje na spotřebu vytěsňují domácí investice a vlivem na kurz koruny snižují konkurenceschopnost našeho vývozu.

Pro zajištění dlouhodobého hospodářského růstu je nutné zvyšování produkčních možností České republiky. Vláda naštěstí provádí několik politik, které mají na hospodářský růst pozitivní vliv. Jedná se o rekordní investice, rozvoj infrastruktury a také pokračující snahy o konsolidaci veřejných financí. Expanzivní fiskální politika (zvyšování vládních výdajů) totiž vede jen k inflaci.

Vláda také podporuje konkurenceschopnost Česka v zahraničí v rámci své Hospodářské strategie Česko do TOP 10. Skrz investování do lidského kapitálu a technologického rozvoje získává Česká republika důležité předpoklady pro dlouhodobou úspěšnost a ekonomický růst.

---